Recenze (44)
Dnes v jednom domě (1980) (seriál)
Byl to strašně hloupý seriál už v době vzniku...
Můj milý, můj drahý (2009)
Je to taková cesta životem s Ann Devereaux (Renée Zelweger) a jejími chlapci, kde se střídají zábavné momenty s těmi vážnějšími, ale i ty v sobě mají vtip. Člověk se nesměje, že by se za břicho popadal, ale humor je zde decentní, takový, který se báječně hodí k roztomilé, poněkud naivní Ann Devereaux, která si ale za všech okolností zachovává glanc, důstojnost, spoustu optimismu i odvahy začínat stále znovu. Ta jízda je pro ni životní maturitou - a obstála v ní. – Renée Zelweger je v této roli báječná.
Řidič a fantom (1996)
Je to komedie, které nic nechybí. Řadí se mezi staré francouzské filmy z šedesátých a sedmdesátých let podobného ražení, a dokonce mám takový pocit, jakoby ona sama z této doby pocházela. Zkrátka - klasika. Musím ohodnotit nejvyšším počtem hvězdiček, bavila jsem se náramně.
Le Café du Pont (2010)
Mám ráda filmy nahlížené očima dětí. Bývá v nich cit, vtip, i to, co dospělí nevidí (např. Obecná škola, Tatínkova sláva, Bylo nás pět). Toto vyprávění mělo být asi podobné, ale nesplnilo nic, čím být mělo. Nemá v sobě žádné emoce a žádné emoce ani nevysílá. Nezanechalo ve mně vůbec nic. Zapomenutelný film.
Mladí srdcem (2007)
Při sledování tohoto téměř dokumentu jsem si říkala, že by nám neškodilo mít trochu z té americké nátury.
Šílenství krále Jiřího (1994)
V každém případě zajímavý film a je mnoho věcí, které mě na něm upoutaly. Film působí v mnoha ohledech jako divadelní představení a je vidět, že Nicolas Hytner má vedle filmové režie také zkušenosti s režií divadelní. Herecké výkony jsou excelentní a často nečekané, lahůdkou je výprava, kostýmy i paruky. A ten anglický humor… no, mně v tomto filmu velice vyhovoval a myslím, že použít ho byla správná volba. Uvědomila jsem si, že je to dobrý protipól k těm silným částem filmu, kdy byly až na kost odhalované, všemi detailně sledované, ale i léčené neduhy krále Jiřího. Po druhém zhlédnutí hodnotím pěti *.
Nahoru, dolů (2000)
Nejen předvídatelný děj, ale také předvídatelné dialogy. Někdy jsem si připadala jako nápověda v divadle. Ach jo, nepovedlo se to.
Papírový měsíc (1973)
Co na mě nejvíc zapůsobilo, samozřejmě kromě vynikající a přirozené Tatum O'Nealové, byla celková atmosféra filmu. Dokonale nasnímána a dokonale vystižena třicátá léta minulého století v Americe.
Pret-a-Porter (1994)
Áno! Takhle nějak si představuji, že to v módním průmyslu funguje. Bláznivý svět plný bezprostředních modelek i podivných mužů, plný rozmarů, povrchnosti i podrazů, ale také kreativity a elegance. Množství postav a jednotlivých příběhů působilo – aspoň zpočátku – trochu chaoticky, ale koneckonců i ten chaos je pro tuto branži charakteristický. Takže všechno bylo, jak má být. Fajn film.
Kašlu na lásku (2003)
Po opětovném zhlédnutí musím přidat jednu hvězdičku za parádně vyvedená, krásně barevná šedesátá léta.