japekli

Když já mám alergii na to tleskání a přehnané velebení hrdiny, jak se na téměř každý americký film sluší a patří. Nejvíc směšná mi byla scéna, kdy matka s pýchou sděluje dítěti, že v ten pán, tentokrát v TV, už není jen cizý, ale je to její hrdinný otec. Celkově hodnotím jako velmi bombasticky natočený B-čkový film.

Dlouho neřešené problémy vedou k bezbřehé nenávisti. Neuvěřitelný, že se to událo nedávno a nedaleko a klidně by se to mohlo odehrát i u nás. Jestli se neubere plyn na obou stranách v oblasti s jistým etnikem, pak stačí škrtnout a budeme to mít i tady. Ten film, bez ohledu na téměř nereálné rozplétání zápletky, je důkazem, že člověk je fakt nejhorší zvíře.

Neočekávaný film. Netuším, zda- li filmaři přidali "volume" na nenávisti mezi stranami, ale pokud ne, nedivím se krutosti, jen mi to připomíná zvěrstva před i po VŘSR v Rusku. A s Ruskem se shodují i některé pasáže filmu, kdy se zdlouhavě věnují dialogy citům a ideologii. V podobných případech by měl raději nastoupit stručnější vypravěč. Jinak ale doporučuji všem, kterým se chce válčit, aby je to na chvíli odradilo.

Začátek, vychvalující neohroženost amerických sil, vystřídá překvapivě věrohodně popsaná skutečnost boje. Film, který považuji za jeden z nejlepších válečných, ukazuje nejen krutost i nevypočitatelnost války, ale i na marnost vnucovat jiné kultuře svoje zvyky.

Téma super, jen škoda toho obsazení, herci za to rozhodně nemůžou, ale ten, kdo je do rolí protlačil, suspendoval možná o víc než třídu celej příběh.

Úžasný příběh a koncert všech protagonistů. Originální zápletka i s důkazem, čeho všeho jsou schopni rodiče.

Tento film je, dle mého, nejbarvitější sondou do hloubky lidskýho srdce, kdy člověka, překypujícího láskou s jasně vytyčenými cíli, stíhá jedna tragédie za druhou a zoufalství ho zbaví veškerý energie a vůle žít. Snímek velmi působivě ztvárňuje lásku i muka.

Velmi podceňovanej snímek, kterej měl asi vážně smůlu, že byl vysílanej v euforický době po sametový revoluci, přitom téměř věrohodně vystihl vládu demagogie, kdy komunistická strana drtila svý odpůrce i vlastní nevhodně naivní členy.

Když si divák odmyslí drastické scény a ten citlivější po nich hned film nevypne, seznámí se s jedincem, který se zoufalstvím z nepotrestaného zločinu a díky finančním možnostem, pouští do boje se skutečnými viníky i s prohnilým systémem. Kéž by nejedna oběť mohla takhle jednat, tak je po zločinu.