Jablkohruska

Velice pečlivě propracovaná hra na city, která však Karlu Kachyňovi naprosto skvěle vychází. I přes občasné sklony k hluboké sentimentalitě film rozhodně nespadá do polohy laciné kýčovitosti - ba právě naopak - působí jednoduše, a přitom majestátně, skromně ve svém zpracování, avšak velkolepě v tom, co vyjadřuje. Mistrovské herectví obou hlavních představitelek netřeba rozebírat (a ani nemožno rozebírat, neboť některé situace jsou slovy těžko popsatelné a nejlépe je vyjadřuje samotný film). Z celkového hlediska pak na filmu zvláště cením prvek opakování - určité zdánlivě nedůležité situace se zde vzájemně podobají, což ještě zesiluje divákův dojem. Proto pro mě také není nejsilnějším momentem filmu jeho závěr, ale chvíle, kdy Fany, snažíc se vydělat si peníze na vlak, začne žebrat s prosícím panem Divokým, což asociuje jednu ze scén ze začátku filmu, kdy chce Fany pomoci muži, který žebrá úplně stejným způsobem, její sestra jí to tehdy však nedovolí. Scéna se žebrající Fany byla dokonalá - měla pouze jedinou vadu, a sice že mohla být delší, a to alespoň o 10 vteřin, aby se divák stihl patřičně dojmout a slibně se rozvíjející hudební motiv nemusel být tak násilně utnut. Film vřele doporučuji všem, kterým pod vlivem dnešního uspěchaného života ještě nezkamenělo srdce. 95%