nopud

Film, který těží z náhlých nečekaných rychlých pohybů a zvuků, které jsou konstruované tak, aby se člověk lekl. Ale bavil jsem se. Zprvu jsem myslel, že dám 3 hvězdy, ale jak jsem o tom další den přemýšlel, rozhodl jsem se pro 4, protože to byl skutečně pěkný příběh. Ke konci svécho komentáře trochu zafilosofuju - vždycky si u všeh hororů říkám, jak to asi muselo pokračovat dál, jak asi přeživší vysvětlí úřadům X mrtvých kolem dokola, jak se budou odvolávat na nějakou nadpřirozenou sílu? Určitě se ale podívejte!

Tenhle film měl na mě 2 účinky. První je, že až budu muset nasoupit do letadla, budu mít těžký problém a druhý je, že se budu velmi snažit, abych nepropadl alkoholismu.

To má být jako vtipné? Kam ten svět spěje proboha!

Tři slova: To bylo boží! Ze začátku jsem si myslel, že to má být nějaká parodie, ale u některých scén jsem skoro nedýchal. Pozor SPOILER!!!!!! Zvláště když byl dr. Schultz s Djangem na večeři, kde chtěli vykoupit Djangovu manželku. Di Caprio si střihnul roli perfektního hajzla. Troufám si říct, že šlo o jeho nejlepší herecký výkon. No a ty gegy, ty byly naprosto parádní. Situace, kdy se blbečci hrající si na ku-kux-klan hádají, jestli mít plachtu na hlavě, protože přes ni hovno vidí nebo když se Django zeptá, jestli si může vybrat oblečení, jaké chce a pak vyjde v křiklavě modrém obleku s volánky, mě opravdu dostaly. A bylo jich víc. Jen mi nejde do hlavy, proč Tarrantino nechává z lidí po kulce vystříknout o 17 litrů krve víc, než v člověku doopravdy je. Tento film si ovšem nezaslouží nic jiného, než 5 hvězd.

Jeff Bridges zahrál skvělého bohéma. Černý humor zde teče proudem a hlášky mi stále proletují hlavou. Dokonce hláška "Řekl jsem to dost jasně!? - chvíle ticha - Promiňte, neposlouchal jsem Vás." mi trochu připomněla mě. Tenhle film je prostě legendární.

Je to sice totální blbost, ale vždycky mě to rozesměje.

Film jsem shlédnul po kouskách ve třech hodinách češtiny a musím říct, že bych se snad i raději učil. Rád bych pocválil hudbu, ten klavír byl fantastický. To ovšem nemění nic na faktu, že se tam ta hudba opravdu nehodila. Když M. Streepová stoupala polorozpadlým výtahem do horního patra a do toho hrála ta superdramatická hudba, tak jsem čekal, že se ten výtah alespoň urve, ale ono se nestalo vůbec nic. Pouze vyjela za svým nemocným přítelem a následovalo 5 minut o tom, jak se mu nechce jít na večírek. Nejlepší scény: lesbické úlety Julianne Moore před svým synem a Nicole Kidman se svou sestrou a sebevražda Eda Harrise. Nelituju, že jsem film viděl, ale opravdu si ho nehodlám pouštět znovu.

Moc pěkně zpracovaný dokument o výborné paní. U scény, když závodila v Mexiku, mi skutečně bušilo srdce.

Pořad, u kterého si vždy trochu namakám břicho - z těch záchvatů smíchu.

Pěkný film, který když hraje v televizi, tak nepřepínám.