ForGump

Přišlo mi to jako jeden z filmů Karla Vachka blahé paměti. Takhle by tak nějak točil, kdyby žil a bylo mu o 50 let méně. Zázračný aparát totiž obsahuje spousta absurdních výjevů, které na sebe vrší a vrší a pokládá si otázku - v jaké době to žijeme? Honíme se za mamonem a co jsme pro to ochotní dělat? Mnohými adorovaný český tvůrce také kdysi točil věci, které mu připadaly bizarní a inscenoval je a nastříhaval na ně jiné bizarní věci. A tento způsob tvorby dokumentů nikdy na mě nefungoval. Může se to zdát chvílemi zábavné, ale spíše je to ztráta času. Pro mě ničím nepřekvapivé a těžko šokující, neboť již mám trošku pojem o čem to celé je, ale v některých to může vyvolat úzkost. Naštěstí to netrvá dlouho, a tak se nedá ani moc nudit. Bez nadšení. 50%

V rodině Shaymalanových mají v krvi budování napětí a super atmosféry, jen se vždy člověk musí chtě nechtě obávat, kam to celé dospěje. Strážci vyprávějí o zapovězeném lese, kde byli kdysi utlačeni elfové a proměnili se v bestie, které mohou vypadat jako my anebo také jako Gigerův Vetřelec. Co dočinění s nimi potom má Dakota Fanning jakožto pracovnice zverimexu, která z divných důvodů převáží jednoho z papoušku z Galway do dublinské zoo a ještě podivněji se dostane až do onoho lesa, kde potká záhadnou ženu, která jí dovede do "kurníku" s dalšími dvěma lidmi. Co se děje potom už říkat nebudu, ale jak jsem zmínil atmosférický hororový thriller se mladé slečně Shaymalanové podařil, je to děsivé, tradiční hluchá místa, do kterých něco zařve, také okoukala zdatně a až na občasné mírně nepochopitelné jednání postav a trošku hůře vysvětlená mytologie kolem Strážců, tak i scénář je dobrý. Každopádně je vidět, že jistá režijní ruka a celkově rukopis tomu ještě chybí a tak tedy sledujeme několik klišé z hlediska záběrování, vesměs to, co asi slečna režisérka okoukala z jiných filmů. Přesto přes všechno, to není prohra jakou ukazují ratingy na imdb, či rotten tomattoes. Za mě opatrný palec nahoru. 55%

Japonské válečné trauma vtělené do monstrózní Godzilly opět ožívá. A je to reboot, který začíná po konci války, kde sledujeme depresemi a úzkostmi prorostlého bývalého kamikadze pilota, který jak správně hádáte svůj čin nedokonal, za to potkal naší antihrdinnou ještěrku a vrátil se zpět do trosek svého rodného města. A začíná příběh o tom, jak se k němu přiblíží neznámá žena s dítětem a on se jich ujme a z postupného odmítání se do nich zamiluje a chce se o ně starat, jenže do všeho vráží vidle atomová bomba Godzilla. Opět po vlně pozitivních ohlasů jsem nebyl vůbec uspokojen, protože je to velmi standardní film, kterých jsme viděli kopu, spousta hrdinského patosu a destrukce, v níž se odehrává klasická romantická story, která se snaží dojímat. A to prostě není originální a je to dokonce po dvou hodinách dost útrpné. Za posledních třicet let jsem viděl všechny americké filmy o Godzille a bohužel nikdy mě úplně žádná nezaujala natolik, abych jí dal více než 3* (ty crossovery s King Kong raději v rámci zachování sebezáchovy nepočítám). Tato japonská je skoro tak dobrá jako ta Edwardsova, ale obě mi přijde, že trpí podobnými problémy.  5/10