JamesSi

Jak může být něco tak technicky dokonalý a zároveň tak strašně nudný. Příběh se rozjede skoro až v půlce filmu pokud jsem optimista, a pokud jsem pesimista tak vůbec. Hudba je použitelná, ale skvělá není- song o Brunovi je dobrej (až na tu jednu popíkovou část), ale zbytek už si nepamatuju. Když to srovnám s Hamiltonem od stejného skladatele nic moc. Jako vůbec nechápu o čem to bylo a co jsem si měl z toho odnést. Postav je moc a některé z nich mají snad ve filmu jen pár vět. Překlad/dabing jako vždy u Disneyovek super, ale stačí to?

"Glam Metal Detectives, vaším úkolem je zachránit ekologii naší planety s vašimi hitovými alby!" Jaká je premisa tohodle pořadu? Sledujete televizi, ale někdo vám neustále přepíná kanály. Premisa vhodná nejen pro mě, ale i pro všechny, co mají ADHD. Celý styl pořadu velmi připomíná pozdější pokusy o reflexy televizního vysírání jako VHYes a Saturday Morning All-Star Hits. Jak VHYes a SMASH oba parodovali dobu osmdesátek a devadesátek - Glam Metal Detectives reflektují stejnou dobu, která ale byla pro autory současností. Bohužel parodie bych to nazval v klasickém smyslu slova, protože je to spíš napodobenina než skutečně humor. Zasmál jsem se fakt málokdy. Frky jsou dost hit-and-miss. Užil jsem si například většinou segmenty - titulní GMD, egoistické talkhow jako Big Me/Big Steve, soutěžní pořad s drsnými následky a občas i retro pořad o hrdinkách stylu Bonnie a Bonnie - Betty's Mad Dash. Zvlášť když se objevil Bettin naivní syn . Vtipný i byly fiktivní filmy ze stanice B-Movies, které parodovali 70s scifi, artové filmy a slashery. Klasikou je "Volejte Mickeyho". Závěrečný útok na Aculardovo sídlo v Transylvánii byl fajn. A předchozí Alucardův rozhovor s Oprah připomínal slavný rozhovor BBC s princem Andrewem (ovšem dvacet pět let před tím). Nejvtipnější GMD je ale bohužel to v těch rychlých bizarních přestřizích, když se to zastaví na jednom pořadu je to často dost trapas. Segment, který mě fakt štval na tolik, že jsem ho přeskakoval byl "Colin Corleone - Muž, který si myslí, že je Kmotr". A to díky Colinově falešnému italskému přízvuku a jeho idiotským dobrodružstvím. Happy Hour taky stálo za houby.Premisa tohodle pořadu je ovšem geniální a nebojím se tomu dát ty 4*.

DHAR MANN FAM JAM FEATURE FILM! Mezinárodní král facebookových mouder a falešných moralit se vrhnul na natočení celovečerního flicku.  Dhar Mann našel svoje místo v internetovém trhu a vydoloval ho, jak se dá. Jde o moderní mix melodramat, telenovely a ponaučení o problémech, které vlastně ani nikoho nemůžou urazit, jak jsou bezzubá. Prostě instantní video pro facebookové maminy a generaci děcek pod 8 let. Nyní však už nestačí krátká neupřímná videa vytěžující youtubový algoritmus, musíme natočit celovečerák. A celý je to napůl cesty - má to titulky jako laciné facebookové video (BEBAS NEUE font for life), má to ty neuvěřitelné poučky z příručky a emocionální kýč. Ale na druhou stranu mi přijde, že si dali tvůrci s videem větší práci než u některých předchozích epizod? Korekce barev je celkem neurážlivá, kulisy působí celkem fajn (až na školu) a mladá herečka se snaží hrát jak jen může. Jasně - trochu přehrává, ale rozhodně se snaží, jak jen jde. Většinu času její tvář vypadá jako tvář ztraceného štěňátka, ale OK. Narozdíl od ní mi přijde, že všichni ostatní podehrávají. Jinak bych chtěl pochválit ten záběr, kdy si hrdinka uvědomí, že je adoptovaná... To si myslím, že bylo slušně vymyšleno s odchodem, postupným uvědoměním a pak otočením na rodiče. Jako film je to hrůza, to fakt obhajovat nemůžu- jako video na YouTube for free? Mohlo to být horší. Srovnatelné s filmy hrůzami od Lifetimeu jako Cyberbu//y nebo Pregnacy Pack, nebo lehce pod Lifetimeovou úrovní. I když se That Darn Mann moc nezabývá inteligencí diváků, alespoň to působí, že se o své časté herce stará celkem dobře. Doufám, že tenhle komentář nezestárne jako plesnivé mléko a nedočkáme se za dvacet let dokumentu "Leaving DharDharLand". SO YOU SEE... you Space Cowboy. Potitulkové scény WTF.

Typickej životopis, kterej je vždy na Oskarech alespoň jeden. Práce celkem slušně odvedená, ale fakt nemůžu říct, že by jsem pronikl do duše Richarda Williamse nebo že mi to dalo něco nového. Richard mi trochu přišel jako tvrdohlavý blbec. Nejdříve natlačí dcery do sportu v pěti letech a pak najednou nechce aby je obíral od dětství. Závěr mi přišel asi nejzajímavější - skončit první velkou prohrou, načež skočit na Venusiny fanoušky pro které se stala inspirací čeho můžou dokázat. Ale těším se třeba až udělají oslavný dokument o otci Michaela Jacksona nebo o to týpkovi co pro svou dceru založil skupinu 5angels. Protože tohle je zhruba to samé. PS/Spoiler: Mimochodem Venus prohraje, protože si soupeřka úmyslně a zlomyslně odskočí na záchod. 5/10

Všichni si rádi kopnou do mrtvoly. Alice Cooper, Aerosmith, BeeGees a mnoho dalších se přidali do hromadného zprznění hudby The Beatles. Filmový ekvivalent kompilačního alba z místní benzínky. Neuvěřitelně doslovné interpretace starých fláků. Strawberry fields je  přítelkyně hlavního hrdiny a její příjmení je hádám doslova Forever. To je zmatený i z toho důvodu, že ona zpívá “Going to Strawberry Fields”. Sgt Pepper je skutečný seržant z první světové války. Starosta města Mr Kite (je to drak) si zaskřehotá p(l)íseň "Im fixing a hole" zatímco tancuje s dvěma děckama. Chvíli to už zní jako Beatles a hned v další chvíli hudba přeskočí sloku nebo zbytečně zoopakuje náhodnou část písničky a vy jste zase zmatení. Někdy stačí však jen jiná intonace slov a dráždí to vaše uši. Slyšel jsem líp The Beatles zpívat i pouliční umělce. Nepůsobí to jako pocta slavné kapele (což tvůrci asi tvrdili), ale spíš vykrádání hrobů. Prostě použití slavných fláků a celebrity kapel na marketing filmu. Je tu záporák, který se jmenuje Mr. Mustard, který má při sobě dvě černé sexbotky s rádoby sadomaso oblečením. Nikdy to nevysvětlí prostě je to ten týpek s robotkama. Půlka filmu je sidequesty získat zpátky zpátky ukradené nástroje od záporáků - Dr Maxwella, Fathera Suna. Maxwell z písně Maxwell’s Silver Hammer je z nějakého naprosto neznámého důvodu o chlípném plastickém chirurgovi. Dalo by se to srovnat s “The Dentist” z Little Shops of Horror, ale dává to o dost míň smysl. A navíc mi to udělalo kompletni mindfuck, protože oba hraje Steve Martin. Náhoda? Nemyslím si! Používá kouzelné kladivo a když s ním někoho praští, tak je krásnější nebo tak. Father Sun je učitel v pasťáku a vymývá dětem mozky. Následuje scéna která se dá popsat jen něco jako mezi Velkým Bratrem z 1984, Mechanickým pomerančem a třídou z Pink Floyd’s The Wall. Film má kritiku hudebního průmyslu srovnatelnou s muzikálem The Apple. (Ironicky The Apple je hudební produkce, která vlastní songy Beatles) Hudební producent má jako stůl otáčející se gramofonovou desku. Kapela Seržanta Pepře poté, co se přidá do hudebního průmyslu začne hrát samé písničky o tom, jak nemají žádný názor (Nowhere Man). Kritika hudebního průmysl je taky dost falešná, když si uvědomíte, že jde o hollywoodský pop muzikál, který naverboval všechny moderní hvězdy. Lucy in The Skies je doslova o souboji dvou billboardů a návštěvě bordelu. A většina poselství písniček je totálně pokažená. Záporáci z nějakého důvodu hrají song “Come Together” i když odporuje tomu v co věří. Z néjakého důvodu jsou tu taky týpci z soulové kapely “Earth, Wind and Fire” a zabrání postavě hlavního hrdiny od sebevraždy ZA POMOCI LAZEROVÝCH PAPRSKŮ. Každá písnička je si tak o 3 minuty delší než by měla být. Což vyústí v mnoho trapných situací. Snaha napodobit Broučí energii, ale bohužel už v po-šedesátkové opici. Nic prostě nenahradí Ringa jako zhuleného čaroděje Dobroděje v Magical Mystery Tour. Jo a taky to nemá striptýz na konci jako v MAGICAL MYSTERY TOUR. 60-70tkový sleaze nahradily arkádové herny. Prostě přidáme synth a vocoder do “She's Leaving Home”, to tu písničku zlepší. Hoďte to do toho stroju, do toho robota! “YES A DIRTY OLD MAN!” Takže jinými slovy: Ten film byl prostě boží. Ironické 4* Ale já jsem člověk který miluje muzikál Tommy...

Libanonský sci-fi animovaný film o odboji vůči diktátorskému despotovi. Je zde jasná inspirace Blade Runnerem, ale i Arabským jarem a arabskou kulturou. Není to strašný film, jen jsme podobné téma viděli podobně zpracované už několikrát. Ať ve hrách, ve filmech nebo v seriálech. Jediná originální věc je místo zasazení. Animace není nejhorší, ale je většinu času taková průměrná a při nejhorším nic moc. Úvodní parkour scény jsou fakt fajn, ale občas jsou zde strašné chyby v kontinuitě. Zase tu animaci ale nechci hrotit, jelikož jde o film zdarma na YouTube. Jediná věc, která je zajímavá, je šok po drsné smrti dvou postav v první třetině, které zpočátku považujete za hlavní.

Autoři nalezli superpozici mezi ultra otravným a ultra kreativním. Nutno říct, že jsem si užil jen jedno.

Zajímavý dokument o neprozkoumaném tématu romských partyzánů za druhé světové války na Slovensku. Nejzajímavější část je ta historická, ale snímek logicky zahne i do současnosti a vzestupu nacionalistických politických stran. Vidíme i reakce lidí na autorku, která se pokouší založit výstavu právě na počest romským odbojářům. Dokument, který je zřetelný, pochopitelný a v několika částech i silně emotivní. Hlavně ta část ze života autorky v devadesátých letech, ale i ta část s potomky bojovníků proti nacistům. Jsou tu i části o kde sledujeme Romy, kteří víceméně trochu odmítli romskou identitu, aby se začlenili do společnosti. Vidím to tak na 7/10, ale s klidem tam hodím ty 4*.

Za mě po posledních Post-Covid speciálech docela trefa vedle. Přirovnání pyžam a respirátorů je prostě nesmyslné a nefunkční. Nakonec, co vlastně tvůrci řeknou je to, že obě strany jsou tak trochu špatné a nazývají se navzájem nacisty. Další poselstvím je to, že je dobré občas uznat chybu (což je podle mě jasný odkaz na Doktora Fauchiho a jeho výroky o tom, že se masky nemají nosit ze začátku pandemie, protože chtěl, aby je dostali zdravotníci). Nakonec to prostě vyšumí do prázdna a neřekne to o nic víc než "both sides - bad". Navíc mi to přišlo docela nudné oproti dílům i třeba z 23. řady. Doufám, že další díly budou lepší. Přišlo mi, že do speciálů byla dána větší práce.

Velmi podobné japonskému The Ghost Stories, akorát bez vtipného dabingu pro dospělejší publikum. Je to trochu strašidelné, mluví se o duších a návratu "mrtvých", ale je zcela jasné, že hlavní publikum jsou děcka a tvůrci si nemůžou skutečné děsy dovolit. Rozhodné neurážlivé a pokud máte (anglicky mluvící) děti, tak jim to klidně hoďte - je to na Netflixu. Já nejsem cílovka. (Viděny necelé 2 epky)