KasaK

Horrory mě nikdy nebavilo (a nebaví) číst. A i když jsem věděl o Kingovo schopnostech brilantního vyprávění, prostě jsem se o jeho další tvorbu nezajímal a tak nějak se jí vyhýbal a tak jsem neměl tušení, že King je i "ne-hororovým" autorem. Takže po prvním shlédnutí The Shawshank Redemption (někdy v roce 1998 na VHS u kamaráda) jsem musel vyndat S. Kinga ze škatulky "pouze horror autorů" a byl donucen doplnit mé vzdělání. The Shawshank Redemption je skvostné vyprávění o přátelství, naději a o neuvěřitelné vůli člověka. Výborný Robins a tahoun Freeman. Obě postavy, ovšem i ostatní charaktery (Brooks, Tomy a další), jsou velmi dobře napsané a těžko se hledají, je-li to vůbec možné, nějaké chyby. Sympatický humor: "That tall drink of water with the silver spoon up his ass." ... "Why they call you Red?"... "It must be because I am Irish." Film promlouvá v malých, nevnucených poselstvích, která neotravují jako v jiných snímcích: " I have to remind myself that some birds aren't meant to be caged. Their feathers are just too bright." aj. Inspiruje lidi, že i v zdánlivě bezvýchodné situaci (v tomto případě, kde správce je naprostý a krutý magor a doživotní odsouzení), vždy lze vykřesat jiskřičku naděje: " Remember Red, hope is a good thing, maybe the best of things, and no good thing ever dies." A ta vůle. Ta je to, co člověka drží hlavu nad hladinou, když zrovna pouze šlape vodu. A proto vždy, když mě někdo nebo něco nasere, či se prostě jen nedaří, pokaždé si řeknu: "Zihuatanejo..."

Střet dvou normálností, které se (ne)snaží najít rovnováhu mezi sebou. Svěží enviromentální vzkaz všem "otrokům" korporátní společnosti, že se dá žít i jinak, lépe. Velmi pěkný počin.