Michelleee

http://www.youtube.com/watch?v=EOx9Zj8mE80

Tita podléhá rodinné tradici, jako nejmladší dcera musí zůstat svobodná a starat se o svou matku až do její smrti. Problém nastane, když si muž jejího srdce vezme její sestru proto, aby byl Titě nablízku. Všudypřítomné napětí a touhu postavy ventilují skrze jídlo, které Tita vaří.Vnímání jídla, jako prostředku kterým lze skrze smyslový požitek dostát i duchovního mi v mnoha momentech připomněl Babetinu hostinu. Jako voda na čokoládu je dojemný snímek o osudové lásce, která navzdory všem překážkám dojde naplnění. Magický realismus ho pozvedá nad rámec žánru romantického filmu, ale dodává mu zvláštní poetiku, která, když divák přistoupí na její hru, chutná jako holoubátka na růžových lístcích.

"Jazz? No někdo to rád horké, já osobně dávám přednost hudbě klasické."

..trochu vykrádačka většiny katastrofických filmů americké výroby..měla jsme pocit, že už jsem to někde viděla- americká vlajka, pragmatičtí politici, socha svobody, spousta vrtulníků, lovestory, bezdomovec se psem, "chytrej" polda, klimatolog, kterýmu nikdo nevěří..prostě jedno velký klišé. Ale jako oddechovka, zvlášť když tu hraje Jake Gyllenhaal, to ušlo..

Vorla nemusím, ale Gympl mě docela příjemně překvapil. Padla na mě nostalgie.. Takže Witch, Pasta a Mádl RULEZZ:)!! Ženské herecké osazenstvo(kromě Holubové samozřejmě)- jestli se to tak dá vůbec nazvat-bych komplet vyměnila. Jestli nemá Vorel dost talentovaných mladých hereček-může se ozvat a nějak se určitě domluvíme:)

I přes drobné vady na kráse (vis. některé trikové sekvence, které na mě působily jako lehce nadprůměrná PC hra) jsem byla naprosto unešená..je to moje nejoblíbenější filmové zpracování komisu. Tobey hraje fantasticky-jeho přerod z outsidera v superhrdinu je uvěřitelný a moc příjemně zahraný..konečná scéna, kdy MJ vyzná Peterovi lásku a on ji odmítne, aby ji chránil je fakt dojemná..ach jo:)

Almodovara mám fakt ráda a myslela jsem, že mě už nemá čím překvapit, ale zjevně jsem se spletla:) Matador mě docela vyděsil-fascinace smrtí a násilím tu podle mého vkusu přesahuje míru..nicméně je to moc zajímavý snímek, ale asi ne pro každého..vyžaduje toleranci diváka-já jí mám dost, takže dávám****.

Velmi působivé-viděla jsem 2 verze hudebního doprovodu a opravdu doporučuji tu první z 60.tých let, kde byla použita hudba R.Wagnera, kterou původně použill i sám Bunuel, když za plátnem při prvních projekcích pouštěl gramofon..Druhá verze z 80.tých let mě tak neoslovila, ale je pravda, že samotnému názvu dodala nový rozměr- různé psí zvuky dokreslují nálady a jednání jednoho z hrdinů snímku a mně osobně to pomohlo alespoň ve zlomku pochopit nepochopitelné..:)