Kamil111

Denis Villeneuve se opět opájel především obrazovou krásou a obsahovou košatost předlohy osekal i ve druhé části, aby zřejmě vyšel vstříc instagramovému publiku neochotnému či již neschopnému vnímat komplikovanější souvislosti. Základní myšlenky zachoval, hluboké předivo kolem nich však odstranil a nahradil ho ohromujícím a zároveň stravitelnějším vizuálem. Také postavám vtiskl místy až karikující odstín. Kam se za posledních dvacet let posunula mentální kapacita stěžejního diváka, ukazuje možná srovnání s Jacksonovou adaptací Pána prstenů, jehož byla Duna v Americe šedesátých let přímým literárním konkurentem. Přesto jde o doposud nejlepší adaptaci Herbertova prvního dílu ságy. Grade 06/2024

Už jen kvůli černochům v revolučním Rusku. Měli anoncovat, že jde o fantasy.

Magický film. Možná kandidát na 5 hvězd, možná ne, chce to víc zhlédnutí.

Je to tak mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale za tu výtvarně mimořádnou a vypiplanou výpravu si zaslouží zaokrouhlit nahoru. Tak dokonalou inspiraci fotkami Slima Aaronse - které pravda kdysi snímal právě v Palm Beach - jsem ještě neviděl. Jen konec byl natolik rychlý, že jsem měl pocit, že jim to ve střižně ujelo.

Tak Hamaradža si myslí, že Izrael pácha genocídu na Blízkom východe. A sme asi tam, kde sme na csfd nechceli byť.

Viděno třetíkrát. Zdá se, že začíná zrát jako víno - člověk má čas sledovat i skvostné detaily, které napoprvé mohou uniknout - třeba naprosto uvěřitelné pivo Priemer.

Pre zachovanie Jurajovej pamiatky by Deana urobila oveľa lepšie, keby natočené materiály pietne zamkla do archívu. Až zúfalo je vidieť, že ide o skladačku toho, čo sa našlo, mnohokrát bez ladu a skladu. Juraj už evidentne nemal schopnosti ani sily na napísanie a natočenie dostojného pokračovania Perinababy. Okrem nezmyselne štrukturovaného deja, zvláštnych detailov a odkazov (multirasová Smrť, Biely Bim, čierne ucho) a infantilných dialógov aj efekty vyvolávajú smiech, napriek nemalému rozpočtu sú ako z televízie deväťdesiatych rokov - vlastne jediné zaujímavé sú dve výtvarne poňaté pasáže, zrejme z núdze ctnosť. Určite obstojí aj výborný soundtrack, predovšetkým vďaka obom osvedčeným autorom. Na druhej strane, celková úroveň sa príliš nelíši od tej, v akej sa dnes točia rýchlokvasené televízne rozprávky. Až tak hlboko Jakubiskovci klesli.

Schrödingerova kočka v seriálové praxi. Ne nadarmo se tam polopaticky několikrát vyskytla, dokonce v najednou viděné kombinaci živá-mrtvá. Nakolik je tento dávný myšlenkový experiment z kvantové fyziky známý zdejšímu diváctvu, svědčí výše uvedené recenze i všechny ostatní u jednotlivých dílů - tedy zřejmě nijak. Bavil jsem se, i když je fakt, že onu vědeckou teorii si v zájmu děje autoři hodně přizpůsobili a poslední dva díly se až příliš opakovaly.

Řemeslo Sofia umí perfektně. Ale se zajímavými příběhy, respektive jejich zajímavým podáním si už dávno netyká. Bohužel. Prý je to film o ženské duši. Nevěřím, že ženská duše je tak nudná. Pokud tohle někdo srovnává s Lost in Translation, pak viděl jiný film.

Nejzajímavější je soundtrack Maxe Richtera a závěrečný song, který napsal spolu se Sparks. Ovšem svými vesmírnými hudebními plochami zřejmě hodně přispěl k dojmu pomalosti a ospalosti. Ani obsazení není druhá liga, řemeslně i výpravou výborné, ale příběh samotný poněkud plytký.