Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krimi
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (1 582)

plakát

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly (2003) 

Od začátku byla znát záhadná atmosféra (Čím je Černá Perla tak silná? Proč Barbosova posádka neumírá?). Jednoznačně musím ocenit participaci několika stran a ne jen to obligádní dobro proti zlu, což ve finále perfektně míchalo s kartami. O soundtracku se ani nebavíme, Němčouři Badelt s Zimmerem předvedli něco neskutečného a Depp se pro svoji roli vyloženě zrodil. Film působí pirátsky seriózně a přesto v něm jde cítit určitou Disneyovskou dobrodružnou stopu. Parádní otvírák. “Drink up, me hearties, yo ho.”

plakát

X-Men: Poslední vzdor (2006) 

Nějakým způsobem mi do sebe nic nezapadalo. Loganovo rozhodování bylo někdy na pováženou, díky čemuž mi přestal být sympatický a to je u hlavní postavy ten největší red flag (jediné, co jsem u něj pochopil, byla touha vymrdat divokou a dominantní Jane). Do příšte bude potřeba buď vyměnit režisérské křeslo, nebo přijít s nějakým úplně novým nápadem.

plakát

Liga výjimečných (2003) 

Skupina literárních pseudohrdinů, předchůdci X-Menů/Avengers, říkejte tomu, jak chcete. Liga "extraordinárních gentlemanů" je opravdu ten prvotní prototyp, který musí mít tunu vad, aby z něj vzniklo něco mnohem hodnotnějšího a lepšího. Předvídavost byla největším kamenem úrazu, o tom se ani nebavíme. CGI vypadalo vyblitě (hlavně Benátky, Mongolsko) už na tu dobu a nesnažte se mě přesvědčit o opaku, ani budget nebyl úplně nízký. Nebýt Conneryho, film by měl snad ještě o osm až deset procent méně a to ani zdaleka nebyl výkon, kterým by se chtěl chlubit třicítkám na pláži v Bahamách.

plakát

Mám vás ráda, ať se stane cokoli (2020) 

Není na místě soudit, jestli téma vybráno správně či nikoliv. Pointu všichni chápeme a tvůrci si očividně vybrali to nejcitlivější, co se momentálně v Americe nachází. Animace mi ovšem nesedla, jak by měla a od začátku šel až příliš okatě vidět záměr projevit u diváků emoce, za což musím bohužel srazit pár bodů dolů.

plakát

Cesta do zatracení (2002) 

Road to Perdition s sebou po celou dobu nese záhadnou a ponurou atmosfétu, která vygraduje až na samotném konci. Od Hankse standardně skvělý výkon, Newman, mladý Craig... tohle můžu. Mendesovka jak se sluší a patří.

plakát

Labyrint: Vražedná léčba (2018) 

Opět, opět a opět chválím první polovinu. Wes Ball evidentně umí vybudovat nové prostředí a nacpat divákovi do hlavy jakýsi pocit ohromení, Last City (ten název je teda ale odporný) vypadá z obou stran fakt hezky, comeback Poultera beru (přestože furt nemám tušení, jak to jeho postava mohla přežít). Ale evidentně na to prostě neumí navázat. Celé to začne kurvit nepochopitelné chování postav (těch hlavních zejména) a rozuzlení, které tento sračkopád pouze podtrhuje. Ale to už se teda bavím o silném espressu. Ať je film určen pro jakoukoliv skupinu, tohle byla sračka sraček. Za to dám klidně celou hvězdu dolů, finální pocit je na jeden až dva kousky. Ukázkově dojebáno.

plakát

Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024) 

Millerův absolutní oční a ušní výplach. Motor, střelba, krev, motor, oheň, výbuch, V8, motor. Šílenost toho největšího kalibru, a to nemyslím nijak nadsazeně, opravdu jsem v životě neviděl šílenější film. Jako celek funguje snímek skvěle. Budování atmosféry, poznávání světa, charakteristika postav, vše se řítí bleskovým tempem, přesto má divák čas na zprocesování. Z Taylor-Joy se stává MVP nastávající generace, na Hemswortha si takhle milerád zvyknu. Držím palce na rukách i na nohách, aby Miller ještě vydržel do dalšího Mad Maxe s Hardym. Tohle menu kurevsky chutnalo.

plakát

Občanská válka (2024) 

Garland naprosto fantasticky vyobrazuje krutost, přímočarost a upřímnost moderní občanské války, a to v samotném epicentru celého západního dění. Netradiční způsob postupování příběhem formou novinářského objektivu mě vyloženě ohromil, postavy byly celkem dobře napsané a ještě lépe zahrané (jo a Jesse Plemons je ultramňam). Rozpačitý jsem víceméně pouze z úplného závěru, u kterého jsem doufal, že přesně takové vyústění nás nečeká. Tří kil za kino však nelituju.

plakát

Království Planeta opic (2024) 

Já ani nevím. Průběh celé stopáže byl v podstatě fajn, ale zápletka a vyvrcholení mě ve finále neuspokojily dostatečně. V některých pasážích máte pocit, že už jste film někde viděli, pouze trošku v jiném podání. Velmi kladně hodnotím celkový build-up postav a opičího světa, soundtrack (i obdobu některých tracků z osmašedesátého) a již mnohokrát zmiňované CGI, které nám bylo naservírováno na světové úrovni (mňam). Doufám ale, že se dalšího dílu dočkáme dřív než za zkurvených sedm let. Tahle sága má své unikátní kouzlo a tvůrci si koncem krásně ustlali na ještě jednu poslední bitvu o planetu opic (nebo Zemi?).

plakát

Podfu(c)k (2000) 

Nemůžu si pomoct, ale tomuto gangovskému stylu Guye Ritchieho zatím nedokážu úplně přijít na chuť. Celé to na mě působí celkem matně, tak nějak nezajímavě a trošku zmatěně. To samozřejmě nemění nic na tom, že scénáristicky se jedná o skvěle odvedenou práci a rozhodně se nebavím o nudném filmu. Věřím, že na rok 2000 odvážný film, pro mě však jen lehce nadprůměrný.