dr.fish

Kdybych ve škole dostal domácí úkol napsat scénář na akční trhák, šel bych domů, zapnul PC a vygooglil dějiny akční kinematografie. A jako když si pejsek s kočičkou vařili eintopf, dal bych do toho vše, co mají lidé rádi. Z každýho filmu tu dobrou scénu, okořenil masívní dávkou emocí, pečlivě zamíchal (aby nikdo nic nepoznal) a podusil. Pak bych ještě teplé podal panu učiteli. Ten by ovšem, jelikož má nakoukáno z mládí, všechny ty klasiky viděl, prokoukl by mé dílo, zhodnotil a dobromyslně by mi dal trojku. Proč? Protože jsem podvodník, ale zase celkem vzato podvodník, kterej udělal docela dobrej scénář. Jenom zkrátka totální vykrádačku, kalkul až na půdu. A takhle nějak vznikl i film Warrior. Ti, co nemají nakoukáno, se z něj podělali. Ostatní to viděli a zapomněli...50%

Spousta sekvencí mi připomínala Červeného trpaslíka, takže jsem nevěděl jestli se mám smát, nebo jestli se to bere jako poselství. Nakonec jsem to vzal jako toho Trpaslíka. Takže Pekelně ostrý výlet a Lepší než život...75%

STANDARDIZOVANÝ PRODUKT PRO MULTIKINA. Filmová produkce zajistila vše potřebné pro úspěch. Dostatek zvučných jmen na plakátech určitě zajistí návštěvnost. Film sám je natolik nekomplikovaný, že ho pochopí v pohodě celá rodina, každý se má ve filmu s kým ztotožnit. No a víc se ani nečeká. Takže v klidu, zklamání to není, pecka taky ne...70%

Nevím...Po léta jsme zvyklí na zaběhlá schémata kovbojek, očekáváme klasické situace, vyústění, fráze. A tak když nám někdo natočí něco jiného, sedneme si na zadek, jako že to je mazec. Začalo to Nesmiřitelnými a pokračuje to dál a dál. Klasický western se točí už málo, letí spíš alternativní verze. Je to asi záchrana žánru, málokdy to ale vyjde. Tady to ale šlape na sto procent. Australská poušť hraje jednu z hlavních rolí, spousta prostoru a času dává i divákovi jasně najevo, že tenhle film nebude mít strhující tempo, že si ten prostor bude muset vyplnit vlastním přemýšlením. A to já mám rád, takže si film užívám naplno. Nemá asi cenu víc psát, musí se vidět. Kdo chce najít, najde. V mnoha směrech originální pojetí, řekl bych...90%

Je těžké poznat, kdo je a kdo není normální. Je ale také těžké poznat, kdy se normální člověk chová jako blázen, anebo je to jen blázen, jenž se chvíli chová normálně. A když se blázni i normální sejdou v jedné místosti a začnou se "chovat jako blázni" všichni, je to opravdu mazec. Pomalý příběh nám vykresluje postavu za postavou, aby přinesl vcelku vtipné a zároveň dojemné rozuzlení. Herecký ansámbl je špičkový a tak film nemá chybu. Jen si na závěr kladu otázku, jestli by mi nakonec v blázinci nebylo líp, než tady v tom "blázinci"...90%

Film o Dobrovském. Není ale tak o něm, jako spíše o stavu českého venkova v první polovině 19. století. V našich zemích se jedná o období velkého klidu bez válek, po porážce Napoleona, v paměti je ještě císař Josef II. lidumil, v jednotlivých správních obvodech si vrchnost v podstatě dělá co chce, postavit se jí může už jen sám císař, jelikož církev přišla za Josefa o většinu moci. Správci dosazení na velkostatky vesele okrádají šlechtu a dřou poddané jak jen to jde. Přesto si lidé žili daleko lépe, než o pár let na to dělníci v továrnách a dolech. Venkov byl jistotou, ostrovem češtiny, od něj se Obrozenci odrazili, aby vrátili jazyk do povědomí širších, zejména měšťanských vrstev. Podporováni několika šlechtici- vlastenci (Chotkové, Nosticové, Šternberkové..) a dalšími mecenáši, pomohli zachránit češtinu tím, že z ní udělali módní hit. A tak dříve vysmívaní podivíni stali se hrdiny českého národa, psalo se o nich, za mnoho let pté se i točily filmy. Ale to "nic", ze kterého to všechno vzešlo, to si dnes málokdo dovede představit. Proto je tento film zajímavým svědectvím, snahou o rekonstrukci doby a jejího uvažování o věcech tehdejších i budoucích...75%

Tklivé melodrama si sice udržuje "ušlechtilou" úroveň, já barbar jsem ale neprožíval dramata těch mladých lidí, přišlo mi to hrozně povrchní a ty potoky slz jsem tedy přenechal jiným. Neshledal jsem na filmu vůbec nic zajímavého, a to ani v případě hereckých výkonů. A to mne třeba Měsíc nad řekou naprosto dostal, takže žánrem to nebude. Myslím, že se to prostě nepovedlo...50%

Tento film ve mne spouští násilnické choutky. Je tak dobře natočen, že polovině postav bych s chutí rozrazil hlavu krumpáčem. Vyžírkové, vychcánkové a ochlastové, pseudoštětky a tyranské matky, zkrátka lidé. Ten nejhorší obraz zkázy nám ale Martin Frič podal v tom blbci, na kterém se dalo dříví štípat, v podobě obchodníka Žemly (Smolík). Tento "starý dobrý vůl" místo aby všechny pobudy vypakoval ze svého krámku, nechal se opít rohlíkem a sám zničit. Na které straně je vina? Na obou. A proto je tento film varováním, abychom se dobře rozhlíželi kolem sebe, dovedli v základu roztřídit zrno od plev a nenechali se zatáhnout do vyložených průserů. Pokud to ovšem jde odhadnout. Nechtěl bych si díky své vlastní blbosti strouhat sirky do piva...70%

Je to takový výchovný film. Říká nám jak se máme v tomhle světě chovat, co je správné a co ne, že práce šlechtí, že nemáme mít velké oči a raději pomalu vpřed, abychom si nerozbili hubu. A to vše vyprávěno ústy Vlasty Buriana, papírníka Putičky, který se krůček po krůčku vypracoval na respektovaného obchodníka v maloměstě. Kvůli svým dětem se vzdá obchodu a vrhne se do Prahy. Bez práce nevydrží a vloudí se jako příručí do obchodu Zity Kabátové, udělá s ní štěstí v obchodě i lásce. Dravé mládí v podobě jeho tří dětí mezitím ztroskotá a děti přilezou ke křížku. Tatínek je nevyhodí, ale pomůže jim znovu na nohy. A tak síla tradice a pevných hodnot vítězí nad spekulací a hazardem, happy end je tu. Burian hraje o poznání civilněji, než je zvykem a jde mu to skvěle. Táhne celý film, který je lehký, svěží, ale přece jen vážnější, než jsme u Slavínského zvyklí. A já jsem tomu rád, za každý svěží vítr jež zčeří hladinu klidného českého rybníka....80%

S lehkostí sobě vlastní Kachyňa rozvinul jakoby veselý rozmarný příběh plný rybaření.....a pak nám to odvyprávěl až do konce...až na dřeň.... 90%