Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (2 415)

plakát

Osudově blízko (2024) 

"A tak kluk, který se bál smrti potkal holku, která se na ní těšila." Mám za sebou opravdu krásný film, na který jsem se těšila opravdu hodně dlouho. A když jsem se ho konečně dočkala, tak můžu říct jenom jedno: "Ještě lepší než v co jsem doufala.". Ano, poslední dobou se až moc tématicky pohybuju v těch koncích světa, ale v umírání trochu míň, tak byl čas srovnat skóre. Úvod tedy máme za sebou. A jaký je film Osudově blízko? Je to jiné, protože tahle zvědavost ze strany Akita je sobecká, protože to nechápe. Ale jak začne Harunu víc poznávat, tak mu začne docházet, proč se nebojí umřít, ale je to (logicky...překvapivě, že?) oboustranný (nahlas nevyřčený) obchod, protože jí samotné začne docházet, že se najednou vlastně bojí a tím dá zpátky Akitovi taky něco nazpátek. A není připravená. Ano, je to vlastně poměrně základní příběh...tak proč je to tak dobrý? Kvůli nenásilně napsaným konverzacím, které se dostanou pod kůži. Kvůli skvěle zahraným postavám. Takže tohle je ta část: jo, je to vážně krásně natočený. Prostě nádhera na film koukat. Vnitřně si uvědomuju, že Osudově blízko je "další z řady", hned jsem si spojila dva své oblíbené příběhy...a výsledkem je tenhle klenot. Jenže to vůbec nesnižuje kvality filmu. Právě naopak. I tak v něm lze najít stále něco pro mě jako diváka krásného. Že jsem poslední třetinu kompletně probrečela je něco jiného. Tohle se za mě moc povedlo  ♡

plakát

Hidamari ga kikoeru (2017) 

Film jsem viděla tak před půl rokem a nechtěla jsem být zlá, proto jsem ho tady ani nehodnotila. Za mě byl problém v tom, že mi nesedlo, jak je to natočené. Znáte ten pocit, když se díváte na něco, všechno je v pohodě, všechno je milý a všechno prostě "moc fajn", ale zároveň sami nevíte, proč jste vůbec nic necítili? Takhle jsem film vnímala já. Navíc...prostě to jde, jde a najendou je konec. A ještě k tomu tak nějak prapodivně střihnutý. A nechává nevyřčeno, jak to tedy dopadlo (což mi ale nevadilo). Nechci se bavit o tom, jak film vypadá po technické stránce (předpokládám, že většina stejně viděla tu nekvalitní verzi, která po zvukové stránce dost trhá uši...jaká to ironie!). Ale občas jsem si připadala, jako kdyby mi někdo před očima kradl scény nebo kdyby se jelo přesně podle předlohy a potom zapracoval střih a tím se to pokazilo, protože výsledek mi občas nedával logický smysl, byť příběh odvyprávěl správně. Ale abych se dostala k pointě: je to prostě moc krátký. Možná proto mi udělala radost verze pro rok 2024, kde jsem už během prvního dílu cítila mnohem víc než během celého tohohle filmu. A už jenom ten první díl jsem si neskutečně užila. Možná sem časem ještě doplním hodnocení :)

plakát

Star Wars: Akolytka - Noc (2024) (epizoda) 

Chce se mi skoro až napsat "Skvělý akční díl.", ale neudělám to, protože ve výsledku to bylo o trochu (mnohem) víc. Celou dobu jsem si ohledně té jedné věci říkala, jak chtějí jít dál...a jo, nijak zvlášť to nepřekvapilo. Což za mě není kritika ani mínus dílu. O to víc jsem zvědavá na následky toho, jak se den změní za noc  :)

plakát

Star Wars: Akolytka - Den (2024) (epizoda) 

Já jsem z tohohle seriálu asi už buď vygumovaná nebo labilní, ale tohle byl vážně super díl. Jsme na další planetě, máme důležitou misi, jak název opět napovídá, tentokrát se opaku nedočkáme v jedné epizodě, ale ve dvou. Den byl fajn. Ale už je čas přejít na noc ;) jinak obsahově s dílem nemám žádný problém. Dá divákovi přesně to, co má, a zároveň mile navnadí do dalšího dílu. Přeci jen, je to týdenní seriál. A to by se od toho mělo očekávat, ne? Že se týden budu těšit na nový díl. (Teda, pokud tyhle dva díly někdo nepokaňhá jako třeba já.) A já si ohledně toho tady čtu věci, jaký čtu a jsem zmatená ohledně toho, co by divák jako ještě nechtěl...

plakát

Hra obětí - Série 2 (2024) (série) 

Dobře, věděla jsem po první sérii, do čeho jdu...jenže tohle bylo dost už od prvních minut. Kdy je hned jasný, kdo je ten mlácenej klučina. A že vidíme zároveň jedinýho člověka, kterýmu tehdy mohl Yi-Jen věřit. A střih na jeho pohřeb. Už jenom tohle mi po zkušenosti z minula dostatečně podráždilo nervy a trochu jsem měla obavy, co vlastně budu sledovat tady. A jak to bude souvit se znovuotevřeným případem. Protože potom se rozjede odhalování minulosti v kombinaci se současnými událostmi a do toho správně zakomponované následky z minula. Vážně to hezky propojilo obě série. Předvším následky a zároveň to, co víc rozvíjí to téma, zda je důležitější a do jaké míry je důležitější práce před rodinou. První série ukazovalo výběr práce na prvním místě, druhá série to částečně otočí a celkově s tím (ne)rozhodnotím pracuje skvěle a dál ho rozvíjí.  Protože ten den nehody Hsiao-Meng se vlastně pomalu začaly nabalovat tyhle obě tragédie. To se moc povedlo. Opět moc povedené a poslední díly vrchol emoční jízdy. Navíc vzhledem k tomu o čem tady byla ta vedlejší linka. Nahodí to do třetí série (tak snad bude dřív než za čtyři roky) naprosto bravurně, ale prostě až moc přímočaře. Asi kvůli tomu druhá série působí jako horší než jednička. Nebo...jako kdyby si tvůrci po první sérii nebyli jistí pokračováním, ale tady už tu jistotu mají. Proro si mohli dovolit jít právě tímhle směrem. Proto je to strašně nefér, tohle vůbec psát a porovnávat. První série prostě nasadila laťku až moc vysoko kvůli své rafinovanosti. A vidět tenhle materiál v jiném seriálu (ne jako dvojku tohohle), tak skáču nadšením. Proto jsem se rozhodla být spravedlivá a skákat i tady. Protože to bylo vážně dobrý i tentokrát. A moc se těším, jak tohle celé zakončí. Finální scéna je za všechny prachy. Navíc potěší, jaká postava se tam taky ukáže. Takže fajn. Ukázali, že je v pořádku a snad si postavu v trojce (žádný spoiler se jménem) užijeme víc :)

plakát

Hra obětí - Epizoda 8 (2024) (epizoda) 

Možná je občas lepší promluvit si svými dětmi dřív, než je začneme chránit. Může se totiž ukázat, že celou dobu oni chránili nás...

plakát

Hra obětí - Epizoda 7 (2024) (epizoda) 

Tak tohle bylo hodně velký popírání skutečnosti a především schazování vlastní viny na druhé. Vzhledem k tomu, kdo může za současné vraždy, tak byla ta chladná reakce na pravdu ohledně toho, co se stalo doopravdy v autobuse, pochopená 50/50...vzhledem k tomu, kdo zůstal poslední na řadě, tak já nevím...kdo je v ten moment horší? No právě...

plakát

Hra obětí - Epizoda 6 (2024) (epizoda) 

Jak moc jsem špatná osoba, když si přeju, aby byl vrah jedna konkrétní osoba jenom proto, že mě neskutečně štve? Jenom trochu, ne? :) napínavý jako kšandy, to teda jako jo!  :)

plakát

Sympatizant (2024) (seriál) 

Tak mám za sebou Sympatizanta. Jeden z nejlepších seriálů roku 2024. Teda, to jsem tušila už před sledováním. A teď když to mám dokoukáné, tak o tom mám skutečný a hmatatelný důkaz, než jenom své vlastní tušení. Sympatizant si totiž se svým divákem neskutečně bravurně hraje úplně stejně jako naše hlavní bezejemnná postava se všemi kolem sebe. Ale nebojte se, ani na vteřinu to z vás neudělá blbce. Což je docela paradox, co? Když je to vlastně poměrně chytrý. Navíc pravdou je, že tohle je prostě neskutečně povedená adaptace. Ať od obsazení herců, tak po celé zpracování a fajn dynamiku jednotlivých dílů, které vlastně každý působí úplně jinak, ale zároveň skládají skvělou mozaiku, jejíž výsledek prostě drží pohromadě a je radost na to koukat. Za mě by se na tenhle seriál měl kouknout každý. Jako jo, je to moje naivní přání, ale stejně...není žádný důvod, proč bych v to nemohla doufat  :)