Babinicz

Mlčky až k sebezničení, protože chlap by měl mít svoje pravidla, svoje metody a svoje rozhodnutí. A protože ti, na kterých mu záleží, jsou víc než on. Originální příběh s několika dokonalými postavami, napětím a poselstvím, že po šikmé ploše se dobře jede dolů a příčiny mají své následky. Nad všechny názorně brutální scény krutostí vyčnívá jedna, která je jen naznačena - když je v ohrožení život Lauren a nenarozeného dítěte. Skvělí Vaughn, Carpenterová a Johnson v tragédii, kterou chcete dokoukat a kde surové násilí je opodstatněnou licencí k surovému zamyšlení.

Johnymu v jedničce zabili psa. To byl důvod, proč se pak nechalo asi padesát debilů postřílet jako skopčáci v prvním kole Wolfensteina. Kdyby se Wick na konci jedničky střelil do palice a jeho krev ve zpomaleném záběru vymalovala strop, byla by to tříhvězdičková béčková parodie s originálním koncem. Ale prachy jsou prachy. Pro primitivy je tu tedy druhý díl toporné gymnastiky s tlumičem. A tak chudák Johny, který se rozlítostnil kvůli milovanému pejskovi nemá problém střelit do hlavy holku svého kámoše z branže. Určitě to byla mrcha a smlouva je smlouva. Jo a to auto, který si mohl na začátku prostě jen vyzvednout, to bylo potřeba před přípitkem rozmlátit a rozpárat pár blbců v montérkách. Moc jsem Johnymu přál, aby mu taky nějakej retard v neprůstřelný košili zpoza rohu vystřelil zuby, ale ve scénáři to bylo stopadesátkrát jinak, tak možná ve třetím, nebo čtvrtém díle. JW2 je totální bezduchá sračka pro úchyly. Něco jako dvouhodinovej akční sestřih potratů, kde je opakovaně vidět, jak se trhá dětské tělíčko. V hlavní roli nešťastný tatínek a maminka. Půl hvězdy za chvilku napětí, jestli majitel hotelu nechá JW odprásknout za porušení pravidel.

Oceňuji snahu o velký film i přes malý rozpočet. Možná by ale stačily menší ambice. Kdyby celý výtvor měl jednu opravdu velkou bitevní scénu, jednu dvě komorní a zbytek času se věnoval postavám, historickým okolnostem a především srozumitelnějšímu příběhu, výsledek by mohl být mnohem lepší. Finům bych to přál. Celý film je složen z ubíjejícího kolovrátku scén ve stylu: dopochodujeme tam, vykopeme zákopy, párkrát vystřelíme na neviditelného nepřítele, nebo vyčistíme zákop, kde je pět nepřátelských vojáků, pak o tom v klidu pokecáme a budeme pochodovat dál až tam, kde je dalších pět nepřátel. Jinak není po nepříteli ani stopy. Spíš to připomíná skautský puťák. Dokumentární vsuvky film rozřezávají na kousky. Velmi realistické jsou přestřelky a výbuchy bez barevných pyrotechnických efektů. Filmaři si dali záležet na použití dobových zbraní. Ale kontext války je nevěrohodný jako celek i v jednotlivých scénách, z nichž některé připomínají pozdější díly Ramba. Tanky postupují bez součinnosti s pěchotou, prohání se po nezaminovaných cestách, dělostřelecká příprava trvá deset vteřin atd.). Dlouhou dobu jsem měl zmatek v postavách. Nelíbilo se mi ani vykreslení finských vojáků jako nedisciplinovaných lajdáků, které vedou nelidští oficíři. Ale především. Šel jsem do kina v domnění, že uvidím hrdinný boj Finů proti obrovské přesile Rusů v Zimní válce, který doprovázelo zbabělé bombardování Helsinek. Příběh se ale pro mě nepochopitelně věnuje útoku na SSSR s podporou nacistů. Hodnocení: filmařina 3-, obsah 2.

Guy Ritchie mě vzal do artušovského světa, jaký jsem dosud neznal. Neokoukané scény, propracované postavy, svižný a inteligentní děj, pěkná choreografie, skvěle vybraní herci, experimenty s kamerou a střihem. Vše to přehledně pasuje do sebe, pokud tedy člověk přistoupí na to, že nebude moc mrkat, aby mu neunikla nějaká souvislost. Někdy je tempo vyprávění na hraně. Také horší triky občas kazí jinak skvělou historicko-fantasy atmosféru. Hunnamovi role sedne, ale ten, kdo do své postavy vložil velký kus sama sebe je Jude Law. Dokonalý padouch s dokonale vykreslených charakterem. Největší slabinou je závěrečný souboj. Tam mi chyběl nějaký nápad. To ale nic nemění na tom, že mě tahle pohádka moc bavila. Pátou hvězdu přibíjí na oblohu skvělá hudba a jedna povedená čarodějka.

Imbecilní scénář. Takhle to vypadá, když se dělá pokračování jenom pro prachy. Policajti jsou blbci, mafiáni jsou blbci, Batman a jeho tým jsou taky blbci. Joker má v každé scéně navrch. Buď proto, že se podílel na psaní scénáře a ví, co se stane, nebo má nadpřirozené schopnosti, nebo jak jsem už psal, ostatní jsou blbci. Jeho do detailu propracované plány perfektně vycházejí, přestože tvrdí, že všichni plánují, on však nikolivěk. Lépe improvizuje, štěstí mu přeje. Jednou chytne s nožem pod krkem Rachel, pak zase policajta, co ho hlídá, unese Denta i Rachel, do basy si projde chlapík s bombou v břiše, sekuriťáci v tunelu po sobě nechají třikrát vystřelit erpégéčkem atd. Asi by mi to nevadilo, kdyby to byla komedie a divák by mohl vypnout mozek. Kromě vražd policistů ale umírají a jsou zmrzačeny také hlavní postavy. Hlavní záporák nakonec ani nechcípne potupnou smrtí. Nelogičnost děje a vypatlané akční scény mi film znechutily už v dobré polovině a chtěl jsem z kina odejít. Zůstal jsem, "protože jsem byl zvědav, jestli i druhá půlka představení bude stejně slabá, jako ta první". Byla horší. Pěkná je úvodní loupež, návštěva Jokera u mafiánů a kouzlo s propiskou. Pak se Ledger okouká. Silná stránka filmu: Bale, Oldman, Caine a Freeman.