BeYou

I přes docela špatné hodnocení tomuto filmu připadla šance a říkala jsem si, že by to mohla být sice blbost, ale blbost, u které se člověk nasměje, ovšem počet momentů, kdy jsem se zasmála by se dal spočítat asi tak na prstech jedné ruky. Vyvstává otázka: Kdo se proboha podepíše pod takhle mizerný film? Člověk by čekal, že s rostoucími roky budou filmy nabývat na kvalitě a na slátaniny tohoto typu už se nikdo nebude muset dívat, protože nebudou vycházet, no ale tak nic. A navíc, když už chci ve filmu animaci, tak si raději zaplatím peníze za někoho, kdo odvede svou práci pořádně, než tam dát to, co bylo ve filmu. Nepůsobilo to na mě. To "poselství", které to neslo, nešlo cítit. Jedna hvězda za humorné momenty napočítané na prstech jedné ruky.

Mohu snad říci jen jedinou věc. Smekám nad tímto neskutečným dílem.

Film, který měl zřejmě dobrou myšlenku, ale ta ke mně žádným způsobem nedoplula. Scénáristicky to bylo velmi slabé. Je zvláštní, když se na filmové scéně objeví něco, co vypadá, že by mohlo mít nějaký potenciál a nakonec z toho vyjde něco tak průměrného. Jak naprosto průměrnými někdy až tahavými zápletkami, pokud se to jako zápletky dá nazývat, tak hereckými výkony. Nedokázala jsem se vžít do role Eilis, herečce jsem nevěřila téměř ani slovo, co vypustila z úst a zabíjel mě jediný výraz, který měla po dobu celého filmu. A co se týče Anthonyho - naprosto chápu, že byl Ital, tudíž by se mu ten příšerný přízvuk, kdy slova přežvykoval jak kráva seno, dal odpustit, ale kdykoli promluvil, drásalo mi to uši a měla jsem chuť vyhodit film i s přehrávačem z okna. Oceňuji to, že se tvůrci zřejmě spíše snažili zachytit tamější citovou stránku lidí a to jak přemýšleli, ale opravdu to není něco, na co bych se v budoucnu chtěla podívat znovu.

Kdo nezažil, nepochopí. Není to jen emo story přitažená za vlasy. Je to o životě člověka, jehož život ač se zdá dokonalý, tak není. O životě člověka, který má všechno na co si vzpomene a zároveň nic. Film o člověku, který se v životě na chvíli ztratí. Chvíle zmatku v tom zjištění, jestli je nebo není na kluky. Chvíle, kdy se uzavře před společností, která se jej snaží akorát zesměšnit. Uchýlení se do virtuálního světa, a pak... Konečně někdo, kdo jej má alespoň trochu rád a opravdu se o něj zajímá. Ty blažené chvíle. Jenže pak přijde moment, kdy mu v podstatě podstrčí pod nos, že si má ublížit, má se zabít. A on se o to skutečně pokusí. Skončí na psychiatrii. Rodiče na nervy. Odpojí mu internet. Jeho jediný prozatimní důvod toho, že tak nějak přežívá... a pak přijde pád. Film, jehož scény může zažít snad každý z nás, s úžasně zvolenou hudbou a herci. Film, který se lidem na první pohled nelíbí, protože je "až moc emo a plitký". Ale ono se stačí jen usadit a plně se mu věnovat. Pak vás dostane sám.

Těšila jsem se na film až s přehnaným nadšením. Nejen kvůli ruční animaci, pro kterou mám slabost, ale také kvůli ději, který se zdál být neskutečně zajímavým. Po prvních pár minutách filmu mě však čekalo obrovské zklamání. Po režijní stránce je film výborný, animace je úžasně udělaná, totéž ale neplatí pro stránku scénaristickou. Nebavilo mě to. Nepůsobilo to na mě. Snažila jsem se ve filmu najít nějakou hloubku, ale byl až příliš snadno předvídatelný a v podstatě se v něm nic nestalo. Možná jsem prostě jen neobjevila to, co jsem v něm objevit měla. Bylo sice hezké pozorovat jak Michael podvádí svou manželku v domnění, že poznal ženu, která je o tolik jiná než všechny ostatní, možná dokonce jeho pravá láska, ale vědět, že je to vše zřejmě způsobeno jen jeho nemocí (ve filmu se projevovaly známky nějaké psychické poruchy) mě moc netahalo. Možná, že kdyby byl scénář napsán zajímavějším způsobem a celé to bylo podáno trochu jinak, měla bych chuť se na film podívat znovu.

Když jsem poprvé uviděla trailer, byla jsem unešená, ale snažila jsem se zachovat chladnou hlavu, vždyť kolik filmů mělo tak úžasný trailer a film dorasili jak mohli, ještě ke všemu ty s LGBT tématikou. Snažila jsem se udržet svoje očekávání v co možná nejmenší rovině a vyplatilo se mi to, protože to, co ve mě film vyvolal bylo něco neuvěřitelného. Eddie Redmayne je v hlavní roli naprosto úchvatný. Věřila jsem mu vše, co vypustil z úst, každé gesto. Téměř jako by se do této role narodil. Film byl podán neskutečně citlivým způsobem. A ještě větší efekt mělo to, že byl podle skutečné události, tím pádem jste se mohli plně vžít do toho, jaké to pro toho dotyčného bylo. Překvapilo mě, že filmu opravdu nemám co vytknout, protože vše bylo tak, jak mělo.