Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Krimi

Recenze (128)

plakát

K-Town (2023) 

Měl jsem vysoká očekávání, která ale naplněna nebyla. K-Town se snaží být komedií, ale vtipný není, stejně jako chce být akční krimi, ale to taky bohužel nesplňuje. Postavy mají nelogická chování a jsou velice naivní. Vlastně celý fikční svět nedává moc smysl a nejsem jeho fanouškem. Jedná se tak o podprůměrný film, u kterého občas koutky ucuknou, ale to je tak vše. Herecké výkony hodně špatné - nejlepší byl Tim Ahern, který je paradoxně jediným zahraničním hercem ve filmu. Norskému publiku se ale, na základě komentářů po projekci, evidentně film líbí. [TNIFFH 2023]

plakát

Å øve (2023) 

Už od začátku snímku jsem si myslel, že má debutující Laurens Pérol nadání pro vyprávění o aktuálních tématech, jako je aktivismus a ambicióznost. Opak je ale pravdou. 78 minut trvající kolotoč hloupých rozhodnutí protagonistky ji zavedl přesně tam, kam jsem už od 10. minuty filmu tušil. Celý snímek je v podstatě její pětidenní výlet stopem do Osla, ve kterém se opakuje to samé, což znamená – žádné drama, žádný vývoj postavy a žádné sympatie k hlavní hrdince. Jednu hvězdu dávám začínající herečce Kornelii Melsæter a režisérovi za odvahu pustit se do kombinace dvou stěžejních témat. [TNIFFH 2023]

plakát

Viktor mod verden (2023) 

Jednoduchý film s jednoduchou premisou zobrazuje Viktora, muže poznamenaného přehnanou péčí matky. Stylizovaných postav a bizarních situací je ve filmu dostatek, a tak je o zábavu, nebo alespoň o upoutání pozornosti, postaráno. Snímek sází na jistoty jako je pracovní prostředí, láska a rodina, a tak se z něj stává průměrný film, který ale umí být i velice vtipný. Žádná sláva se nekoná, ale k večernímu vínu se film prostě hodí. [TNIFFH 2023]

plakát

Raw (2016) 

Musím přiznat, že mě začátek filmu příliš nezaujal. Po tom, co se příběh rozproudil, mě film vtáhnul do svého dění a výborně jsem se bavil. Obyčejný coming-of-age film se nekoná, spíše krvavá a nevšední podívaná do životní fáze zvané dospívání. S protagonistkami jsem nesympatizoval, ale i tak jsem jim fandil a čekal, co dalšího se jim přihodí. Snímek nejspíš nebude pro všechny - je v něm hodně krve - ale mix dvou žánrů funguje dobře a může oslovit i jiné cílové skupiny, než bylo zamýšleno.

plakát

Tina a Vore (2018) 

První dojmy z filmu jsem měl hodně smíšené. Zajímavý příběh, zajímavé postavy, moc krásný styl, ale něco tomu zkrátka chybělo. Po odhalení důležitých poznatků ke všemu, co se dvěma hlavním postavám děje, jsem měl zážitek z filmu silný. To, že tato fakta nevíme od začátku filmu je ohromně super, protože film dovolí probudit myšlenky a prožít si příběh Tiny jejíma očima - v nevědění. Ohromnou pochvalu dávám závěru filmu - nebo spíše metaforické poslední třetině filmu - za poutavé zpracování obyčejného příběhu.

plakát

Červená, bílá a královsky modrá (2023) 

Žádné promo mě k filmu nezaujalo, o to intenzivnější zážitek jsem ze snímku měl. Debut Matthew Lópeze je naprosto brilantní adaptací stejnojmenné knihy, kterou jsem sice nečetl, ale bez pochyby bude stejně výborná jako film. Jsem rád, že se gay romance nezobrazuje už jen jako trpký příběh, ale se smyslem pro humor, lásku a morální hodnoty. Jsem přesvědčený, že až budu potřebovat oddechnout po dlouhém dni, pustím si toto dílo, protože to má úplně všechno, co zvedne náladu, nadchne a probudí emoce.

plakát

Nejšťastnější člověk na světě (2022) 

10 minut do filmu a hlavní hrdinka Asja je ženou, kterou obdivuji. Speed-dating, kterého se účastní, pro ni avšak nabírá nových rozměrů, když partner, který ji byl přidělen, začne mluvit o své minulosti, kterou je Asja nevědomky součástí. Snímek naprosto dokonale míchá komedii a drama, což dává filmu spád a divák se ocitá na 100 minut trvající emoční horské dráze. Zpracování válečných traumat je nelehkou disciplínou, která má vysokou šanci spadnout do stereotypních příběhů, ale Nejšťastnější člověk na světě je přesným opakem a důkazem, že zobrazit válečné téma vlastně ani nepotřebuje obrazy z války. Pokud budete mít možnost snímek vidět, jděte na něj. Takový zážitek z kina nesmíte minout. [LFŠ 2023]

plakát

Tichá dvojčata (2022) 

Aby film měl šanci s divákem fungovat, musí se divák s protagonisty ztotožnit a fandit jim. To se mi ale u tohoto snímku nepovedlo. Film má krásný obraz, zvuk a výborné herecké výkony, avšak klopýtá na postavách a jejich zobrazeních. Sestry Gibbons mi jako sympaťačky nepřišly, a tak jsem vlastně ani neměl touhu zjistit, jak celý jejich příběh dopadne. Režisérce ale fandím, protože jde vidět, že na filmu odvedla kus práce a má skutečný talent - obojí ale ukázala zpracováním scénáře, který má hromadu nedokonalostí… [LFŠ 2023]

plakát

Oběť (2022) 

Měl jsem v celku vysoká očekávání, která se naplnila, ale úplně jinak, než jsem myslel. Oběť je citlivým vhledem do sociálních problémů a rodinných vztahů, který nám je zprostředkován přes ukrajinskou matku samoživitelku a jejího syna, kteří se dostanou do střetu s jinou menšinou, Romy. Pravda bývá zpravidla jen jedna, ale tady je pravd více, a přesto má každá pravda nějaké morální ponaučení. Michal Blaško je režisérský talent, který vytvořil snímek, jehož každou minutu jsem s úžasem hltal. [LFŠ 2023]

plakát

Valentina (2020) 

Množství filmů s transgender tématy se odehrává v moderním prostředí a proto mě Valentina velice oslovila, když tomu tak u tohoto snímku nebylo. Zajímavý pohled do prosté brazilské vesnice s konzervativními postavami umožňuje ztotožnit se s hlavní hrdinkou a podpořit ji ve všech směrech. Citlivě natočené drama, které je poutavé, baví, a zároveň ukazuje současnou problematiku ve střídmém provedení a nabízí příležitost zamyslet se nad tím, co vše je v dnešní dobře špatně, a co dobře. [LFŠ 2023]