winniefred

Animované komedie – to jsou podle mě ty nejlepší filmy za poslední dobu. Strašpytlík je jeden z takových těch trošičku „slabších“, ale i přesto je velmi roztomilý, což je poznat podle hlavních postav. I některé detaily v pozadí jsou velmi vydařené.

Pro většinu lidí je to jen průměrný americký seriál, který je v zapeklitých citových situacích stejný jako všechny podobné, jen se zapojením neobvyklých schopností, což tyto vztahy ještě více komplikuje. Jenomže já si nemůžu pomoct – tento seriál se mi nějak zaryl do srdce a dokážu se vžít do hlavního hrdiny (ne, že bych si opíkala špekáčky zrakem nebo něco podobného), ale stejně ho v jistých, leč přehnaných, situacích chápu.

Když jsem šla na tuto komedii do kina, čekala jsem asi hodinku a půl oddechového filmu, ale to, co jsem za těch 98 minut shlédla, mě naprosto překvapilo. I když Adam Sandler není zrovna oblíbenec u filmových kritiků, já jeho filmy mám ráda. Líbí se mi spojení humoru, oddechu a vážného tématu se srdceryvnými okamžiky. A tento film přesně tohle splňoval. Proto 5 *.

Původně jsem tu měla 4*,ale dneska jsem se na to dívala znovu a musela jsem změnit. Sice se každý člověk nedostane do takové práce, ale skoro každý se dostane do situace, kdy se musí rozhodovat mezi prací a soukromým životem. A sloučení napětí, zajímavosti, dojetí i vtipu je tak dokonalé, že by člověk neváhal a dal hned kladné ohodnocení a to ještě nenastoupil výkon herců, zvlášť nedostižné Meryl Streep.