Verbudrak

To by mě fakt zajímalo, za kolik českých lékařů vděčíme tomuto filmu. Já vím minimálně o dvou. No. Zajímavé je, že po letech se ukazuje, že z jednoho je dnes dokonale Topfer, z druhého je úplně přesněj Vašut (viz následující díly). To je jen další důkaz toho, jak je tato série živě a pravdivě napsaná. Ostatně, on se z ní čím dál tím víc stává i dokument doby...

Ten konec mě už nebavil. Ale to neznamená, že 90 % filmu předtím není dokonalých. Je to dokonalý. A nepřišlo mi to ani moc vulgární. Jasně, slovně bezpochyby ano, ale to je jen povlak, který se dá snést a místy i dobře pobaví, pod tím je schovaný velmi dobrý příběh s perfektnim zpracováním a dost humanistickým, jemným a citlivě podaným sdělením. A gagy taky fungují. Sorbitol, malitol, xylitol!

"Co to pijete, pane vole?" pobavilo, ale jinak u mě slabý. Bohužel znám Šabacha nazpaměť a mám ho rád. Ta původní povídka má úplně jiného ducha. Nic, co tam přidali, nefunguje.

Doporučuji zhlédnout opakovaně, neb některé vtipy vám vyplavou na hladinu až naponěkolikáté. O to jsou ovšem lepší. Na tomto filmu vysoko oceňuji, že to není jen sled gagů (výborných), ale že funguje i jako celek, což je dle mého názoru jediný film od MP, o kterém se to dá říct.

Monty Pythony miluju, ale tady musím uznat, že toto je hodně slabé. Pár světlejších chvilek se tu najde (dialog krále se strážemi!), ale dohromady by tu té zábavy bylo tak na pět minut. Jo, kdyby všechno ostatní bylo na zívačku, tak to i těch pět minut nakonec zachrání, jenže všechno ostatní je bohužel trapné a posouvá to někam do minusu. Trvalo mi tři zhlédnutí, než jsem si to byl ochotný přiznat. :o( Čtvrté zhlédnutí už nebude.

Moje nejoblíbenější jsou asi Zabijácký vtip, Píseň kanadských dřevorubců a Španělská inkvizice. Nebo taky ne. And now for something completely different.

Mám úsměvný problém. Starému WSS chci ponechat pět hvězd a zároveň bych zde rád na první pohled vyjádřil, že nové WSS je ještě lepší... ;o) Ano, je lepší, a to v podstatě ve všem, zejména však po hudební stránce. Nevím, jestli tu měli nějakého spešl hudebního rejžu, možná to nechali na panu dirigentovi Dudamelovi, ale symfonický doprovod je ještě lepší, než když orchestr řídil sám mistr Bernstein, tempa jsou přesná (často rychlejší než tehdy), frázování dokonalé, o intonaci a barvě nemluvě, z nových aranžmá jsem si sedl na zadek. Nu, také se mimořádně povedl casting (až na to, že hlavní postavy jsou hůře zapamatovatelné a že María se mi vůbec nelíbí s tou svou vysunutou bradou a očima jak žralok kladivoun). No a ta režie! Přitom já vůbec nevěděl, že to točil mistr Špilberk, měl jsem za to, že za to vzala jen nějaká ženská (kde jsem to pobral?), a během filmu jsem si asi dvacetkrát řekl, že si musím zapamatovat její jméno... ;o)) Je ohromně poznat, že režisér nemá potřebu honit si triko a nesnaží si udělat jméno na slavném originálu a zbytečně to jakože "aktualizovat" do dnešní doby. To by María byla asi černej transchlap a s nožema by bojovaly holky, z nichž jedna by měla doktorát z fyziky a druhá by byla holohlavá s protézou. ;o) Změn je tu tak akorát, všechny jsem podrobil kritice a všechny obstály, musím vyjádřit uznání a respekt. Dokonce i odšeptané Somewhere, jinak mou nejoblíbenější árii, beru jako poctu Ritě Moreno, jako smutek nad odplynutými léty a jako tu nejkrásnější životní rekapitulaci, kterou jsem kdy viděl. Takže ano, nejde to jinak, šest hvězd! P. S. Za nejlépe ztvárněné scény tu považuji Officer Krupke, z toho začátku acapella jen s klavírem mě až mrazilo, a Cool Boy. Za nejslabší I Feel Pretty a America. U Somewhere se vzdávám hlasování.

Neviděl jsem těch dílů mnoho, protože jsem je nikdy nevyhledával, to asi dělal málokdo... ale kdykoli jsem na nějaký náhodou narazil, podíval jsem se dycinky rád. (Zvlášť když to bylo o hradu, kde jsem sám byl.) Což by platilo i dnes, akorát šance je malá. Samozřejmě, že je to v kontextu všeho jiného televizního obsahu v podstatě totální úchylárna, ale to je tou velmi úzkou cílovkou, jinak po všech stránkách a v rámci možností jde o vrcholnou kvalitu tvorby. A víte, proč? To kvůli té pozitivní energii a nadšení, co do toho tvůrci dávali. Včetně pana pregéře. Ta role mi přišla vždy nesmírně ponižující, ale ten herec do toho dával duši. :)

Můj zdaleka nejkoukanější český muzikál, a to jsem Klarinety viděl asi desetkrát. Toto ještě víckrát. Je to dokonalý film. Co na tom, že vykrádá West Side Story... dnes se tomu říká, že je to "pocta klasice" a "přiznaná inspirace". ;o) Vždyť je to jedno.

Měl jsem nabto pěkné vzpomínky z dětství, ale o to víc jsem byl zklamaný. Totálně zklamaný. Kam jsem dal voči. Ani tu jednu hvězdu z nostalgie nedám, protože ta je fuč.