Oshinobi

Syrový snímek, odehrávající se v poměrně ponuré atmosféře (rozhodně ale né v depresivní!), pojednávající o špatné ekonomické situace samurajské vrstvy, do které se v období Tokugawa samurajstvo dostalo. Tento fakt je ukázán skrze příběh muže, který aby zachránil svou na smrt churavou ženu, musí prodat svůj meč - duši samuraje. Přestože se jedná o samurajský film, tak příliš soubojů zde nečekejte - jedná se spíše o filosofické pojednání, co je v životě samuraje vlastně důležitější - jestli postavení a čest, nebo se tomuto vzepřít a udělat to, co je správné.

Vynikající, přesto u nás zatím né moc známý snímek, odehrávající se po roce 1567, tedy v době, kdy Oda Nobunaga začal se sjednocováním Japonska. Příběh sleduje osud mladíka, který pochází z jedné horské řemeslné vesničky, ale více než zdejším řemeslem hledá zálibu v bojovém umění a touží se stát samurajem. Opustí vesnici, ale brzy pozná, že to byl jen bláhový sen. Vrací se tak zpět do vesnice, kde zanedlouho začne boj o její záchranu před zkázou. K vidění jsou nejen samurajské souboje 1 na 1, prostředí války s nádherným samurajským brněním, ale i krásná hudba a úchvatná příroda.

Přestože bojové scény trochu efektově (choreografie je poměrně lepší) pokulhávají, tak to film naplno vynahrazuje svojí myšlenkou.

Velmi zajímavě podaný hrdinský epos, o trošku trhlém a nevšedním, a na první pohled podceňovaném samurajském pánovi, který vtáhne do děje. Nechybí akce, bitevní prostředí a krásné kostýmy a další prvky japonské kultury. Kdo chce historicky i tematicky navázat, doporučuju se mrknout i na Sekigaharu, odehrávající se v době (1600), kdy dobývání Japonska po Hidejošiho smrti převzal Tokugawa Ijeasu. Neméně kvalitní kousek..

VELKOLEPÝ JAPONSKÝ VÁLEČNÝ EPOS, odehrávající se v poslední etapě sjednocování Japonska, které má na svědomí Tokugawa Ijeasu. Příběh je vyprávěn z pohledu Išidy Micunariho, věrného vazala svého starého a umírajícího pána, Tojotomi Hidejošiho. Micunari se snaží hájit nástupnictví pro Hidejošiho syna, zatímco Ijeasu vycítil svou šanci dostat se na vrchol. Film se dá de facto rozdělit na dvě poloviny - první část ukazuje složité politické intriky a hledání spojenců k poslední velké bitvě, a část druhá je už bitva samotná. Nechybí tedy hrdinské činy, úchvatné souboje , tak i skvělá hudba a kostýmy. A přestože se někomu možná může první část zdát jako "pomalá", tak si zde lze vychutnat alespoň krásné prostředí sídel japonských pánů. Upřímně nechápu, proč je Plovoucí hrad (Nobó no širo) o tolik lépe hodnocen, když Sekigahara je minimálně stejně tak kvalitní.