Mr.Shock

Audiovizuální orgasmus střídaly chvíle útrpné, zejména kvůli onanismu scénáristů. Je krásný, je strhující, je inovativní, možná i geniální. Ale nepřekročil Cameron hranici, ze které takříkajíc není návratu? Nepřišel AVATAR o duši?

Jakožto hodnotící s číslem 10001 mám pocit, že bych měl dodat komentář... Ani nevím proč, ale ten pocit tady je... Já ten komentář napíšu. Jen co se na Wall-Eho podívám podruhé a najdu slova.

Když sedím u televize, přepnu kanál a náhodou to zrovna běží, tak se to vydržet dá. Člověk se u toho pobaví nad stupiditou dotazovaných, případně nad relevancí takových otázek a odpovědí. Každopádně ať už vepřík Novotný nebo slizák Lesák, oba jsou příšerní moderátoři. Obzvlášť Lesák se svou nespisovnou češtinou je na facku.

Osobně znám vnuka Egona Bondyho, i když dědu jsem poznat nestihl. Každopádně by mě zajímalo, co by na to Egon říkal :)

Můj přibližný sled myšlenek při sledování tohoho snímku: 1) Debilní "úvodní titulky"...Witchcraft a zlatá mládež nejdou dohromady 2) Fešáááák... trochu moc gelu? :- 3) Hezký fáro... 4) Dobrá buchta.... 5) Nemám rád pavouky, fuj! 6) Ta ještěrka v tom křesle je jeho otec? Určitě! 7) Kdy to skončí? 8) Bude nějaký sex? 9) Ta ještěrka v tom křesle JE jeho otec. 10) KDY TO SKONČÍ????

Vtipné, milé, chytlavé.

Hej toto je největší retro kurva !!! a řekněte jediný, kdo jste neviděli aspoň pár dílů. Kdo je tady pak pokrytec! xD Největší kýč historie. Ale božský!

Takové malé roztomilé cosi, u nějž se člověk paradoxně vůbec nenudí.

Vše jistě již bylo řečeno, i když ne každému se to zalíbilo tak, jako mně :) já bych řekl jen Instant classic ! Jo a taky že Tarantino je u mě prostě Antikrist a nebojí se ničeho.

Pokud vycházíme z premisy, že každý film má stejnou výchozí pozici (upustíme-li ovšem od mašinerie trailerů, reklam a upoutávek, stejně tak jako referencí od přátel, vyučujících, recenzí v médiích etc., které rozhodně mohou vnímání snímku ovlivnit nadlouho dopředu), tzn. že každý film a priori má pomyslných 100%, nezbývá, než při hodnocení "odečítat" potenciální chybky a věci, které diváku nesedí ve střípcích procent směrem dooooolu. Příliš dlouhé zásnuby jsou bezesporu krásným snímkem, ve kterém se snoubí hned několik žánrů, a to žánrů - možná pro některé - zdánlivě neslučitelných, ale snoubí je takovým způsobem, že lahodí oku a pohladí duši. U mě v tomto filmu ony střípky dokonalosti má na svědomí místy přílišná rozvleklost děje, stejně jako VELKÉ množství postav, ve kterém se člověk chtě nechtě po chvíli přestává orientovat. To jsou asi jediné výraznější věci, které bych snímku vytknul, i když celkový dojem především ona rozvleklost snižuje poměrně málo- množství postav a "zahlcení diváka informacemi" může působit poněkud rušivěji -samozřejmě v závislosti na momentální náladě. Pokud máte náladu na ryze akční a dynamickou detektivku či válečný velkofilm, jste mimo, i když "od každého trochu" je karta, na kterou se v tomto případě Jean-Pierrovi vsadit vyplatilo. V prvé řadě jsou Příliš dlouhé zásnuby bezesporu dramatem o hledání ztraceného... (času?) P.S. I kdybyste mě zabili, tak bych tento snímek paradoxně nikdy neoznačil jako "válečný" film, prostě tak jako celek absolutně nepůsobí nepůsobí