anjan

Mám z tohoto filmu dost smíšené pocity. Na jednu stranu na mě působí velmi nekonzistentně s poměrně lacině zpracovanou pointou. Vyvrcholení do podoby "všechno do sebe zapadá" je sice milé, ale náročnějšího diváka zas tak nenadchne. Na druhou stranu se mi líbily jednotlivé povídky a zpracování tématu atomové bomby na Japonsko mě dost překvapilo a cením. Dialogy taky báječný. Až později jsem se dozvěděla, že režisér původně film vůbec nezamýšlel, možná i proto působí film tak roztříštěně.

Poměrně přesně satiricko-dramaticky zpracovaný pohled na to, co v Rumunech zůstává po krvavé revoluci 22. prosince v 1989 dodnes. Ukázka chaosu, zmatení, hrdina/slaboch a snaha se od této minulosti odpoutat, i když v lidech stále zůstává. Místy působí snímek až moc amatérsky, ale dojmu filmu to zas tak neubírá. Mám z toho takový hořko-milý dojem. Doporučuji.

Další skvělý film Davida Ondříčka, který jsem na svém “to watch listu” měla tak dlouho, že skoro zapadl. Což by byla velká škoda. Snímek o (ne)spravedlnosti, pokoře, vyrovnanosti, otevřenosti i svobodě a šílenství. Moc dobrý. Herecké výkony skvělé, Trojan i Macháček zaujali stejné role jako v Samotářích, takže kdo neviděl, silně doporučuji. 90ky a první dekáda tohoto století ve filmech provází jakási magie a Jedna ruka netleská není výjimkou.