BaronMartin

Už s pilotem Moon Knighta jsem vlastně dost spokojenej, ačkoliv i zde jsou cítit jisté nedostatky a problémy, které budou s dalšími díly jen růst. Nicméně už teď mě strašně baví, jak Moon Knight stojí naprosto mimo MCU a za celý díl zde není jediná narážka na cokoliv jiného z tohoto světa. Působí to hrozně svěže, hrozně samostatně a je super, že na to, abyste si plně užili tenhle seriál, nemusíte vidět nic dalšího. Úvodní scéna je dokonalá a dle mého se jedná o jeden z nejlepších představovacích momentů hlavní postavy z celého Marvelu, který vám během asi dvou minut dá naprosto jasný obrázek o tom, kdo je Steven Grant a jaký je to člověk. Oscar Isaac je fenomenální a perfektně dokázal ztvárnit tu nevinnost, podivnost a absolutní zmatenost, kterou Steven oplývá každou vteřinu. Zde však nastává můj první menší problém se seriálem, u něhož naprosto upřímně přiznávám, že je to čistě můj problém a čistě má osobní věc - já jsem ale popravdě čekal, že Moon Knight bude ještě šílenější, ještě zmatenější a mnohonásobně víc divnější. Vím, že to je naprosto šílený porovnání, ale čekal jsem, že to bude takový druhý Legion - že to bude seriál, na který se budu dívat s otevřenou pusou a absolutně nebudu tušit, co se kurva děje. Já vím, že tohle je prostě nereálný, protože tohle je stále MCU seriál, který je určen převážně pro mainstreamovou veřejnost a nějaké experimenty a hrátky s kontinuitou nemohou být nijak extrémní, čekal jsem od Moon Knighta ale přeci jen trošku víc. Vlastně už po téhle epizodě je asi všem tak nějak jasné, co je Stevenovi, a pokud to náhodou někomu jasné není, stačí se na 3 vteřiny podívat na wiki stránku a zjistit, kdo je v komiksech Moon Knight, a hned vám to dojde. Podle mě tady (tím myslím v celém seriálu, nejenom v pilotu) mohlo být mnohem víc zpochybňování ze strany Stevena, mnohem víc přemýšlení o tom, jestli není skutečně naprostý magor a blázen, nějaké zpochybnění reality a vnímání a tak dále. A je vlastně škoda, jak rychle seriál tuhle část přejde (ačkoliv opět, tohle je spíš kritika dalších dílů a ne nutně pilotu). K dalším prvkům seriálu, mně, jakožto extrémnímu fanouškovi nejrůznějších mytologií a náboženství různých kultur, je strašně sympatický, že ústředním motivem seriálu je staroegyptská mytologie. Pokud bych měl však ještě něco vytknout, tak to určitě bude celá ta sekvence v Rakousku, kterou zde kritizuje asi každá recenze. A to z jednoho prostého důvodu: CGI v MCU asi nikdy nevypadalo odporněji. Já rozumím, že je to seriál, který samozřejmě nemá neomezený budget. A já fakt nejsem člověk, co by nějak extra hanil neperfektní digitální triky. Ale sakra, proč tvůrci mají potřebu dělat CGI louku, která na vás doslova řve greenscreenem? Proč prostě nemohli vyrazit do přírody a natočit to venku? Proč zde dostáváme nechutnou digitální honičku v autech, na kterou tvůrci očividně neměli peníze, kde jsou naprosto zbytečné a přehnané momenty, kterých se šlo úplně v klidu vyvarovat? Proč tu je záběr na padající dřevěné klády, na obrovský cupcake, který spadne ze střechy cupcake dodávky, proč je tu spousta záběrů na tu naháněčku zvenku, když fakt nevypadají dobře? Naprosto zbytečné záběry, které tam vůbec nemusely být a vypadalo by to milionkrát líp. A téhle sekvence je neskutečná škoda, protože jinak je ta epizoda naprosto boží a to včetně vizuálu: kamerově, kompozičně, jak je to natočené, celý Moon Knight vypadá fakt dobře, jen škoda těch triků v téhle konkrétní scéně. Co se musí ještě určitě vychválit, tak je hudba, která je naprosto boží - zaprvé cením, že Marvel skutečně najal egyptského skladatele. Zadruhé, ta samotná hudba je dokonalá. Ať už ústřední téma hlavního záporáka, tak především znělka samotného seriálu, která je přímo geniální. Tahlencta „náboženská“ hudba se k tomu naprosto perfektně hodí :D Když už jsem ho zmínil, na závěr se chci vyjádřit k záporákovi seriálu, který je vlastně hrozně fajn. Harrow je dost netypický MCU padouch, který působí naprosto odlišně oproti dalším záporákům z tohoto vesmíru. Já osobně mám navíc fakt rád Ethana Hawka a ještě radši mám tenhle typ záporáků „náboženští fanatici“, takže tato vzájemná kombinace je hrozně super :D Hele, pilot Moon Knighta je vlastně strašně dobrý. Jediná „objektivní“ kritika, kterou zde mám, je ta nechutná CGI sekvence v Rakousku, jinak je to ale hrozně moc fajn projekt. Já bych si však stejně přál, aby ta ústřední záhada byla mnohem víc zamotanější, divnější, chaotičtější a záhadnější. I tak je to ale strašně super. Hodnocení: 75%

ABSOLUTNÍ KINO! ROZHODNĚ JEDEN Z FILMŮ VŠECH DOB!! FILM, KTERÝ SI ZASLOUŽIL VYDĚLAT MORBILLION DOLARŮ, A NECHÁPU, PROČ TADY NEMÁ MORBILLION PROCENT!!! IT'S MORBIN' TIME!!! Je vlastně celkem smutný, že Morbius asi nikdy nebude pamatován pro nic jiného :D Dá se tomu ale divit? Tenhle film je tak šíleně prázdný, tak nudný a příšerně nezáživný, že veškeré věci, které provázely vznik tohoto filmu, jsou o tolik zajímavější, že kdyby se někdo rozhodl natočit dokument o vzniku Morbiuse, reálně by to nemusel být vůbec špatný film :D Od produkce během dob COVIDu a herců, kteří sami vlastně pořádně nechápali, co mají hrát, přes trailery, které vyloženě lhaly a v podstatě se jednal o marketingový podvod (ne, reálně se podívejte na ty tři hlavní trailery - teaser, trailer a finální trailer - jsou v nich scény, momenty, dialogy a nebo vyloženě celé koncepty, které ve finálním produktu vůbec nejsou :D Ani nebudu mluvit o hloupé snaze nalákat diváky do kina na propojení se Spider-Manem skrz graffiti, Oscorp nebo Michaela Keatona, u kterého byste dle trailerů řekli, že bude mít ve filmu vlastní dějovou linku, ačkoliv je tam ve finále na 30 vteřin... :D fakt by mě zajímalo, kolik má tenhle film vystřiženého materiálu, protože málo to určitě nebude), po tu neskutečnou hromadu memů a vtípků, která vznikala po vydání a která vedla například k tomu, že si Sony skutečně myslelo, že tenhle film je populární a tak ho po nějaké době znovu uveřejnili do kin, kde naprosto propadl, což je btw totálně bizarní historka :D Fakt se ale není čemu divit, Morbius prostě není dobrý. Je to brutálně nudný film, který není ničím zajímavý, který má příšerně ploché postavy, dialogy působící jak kdyby byly vytvořené umělou inteligencí, podprůměrný vizuál a poměrně dost špatnou akci. Je mi líto Jareda Leta, který rozhodně není špatný herec, to vůbec. Bohužel po tomhle a po Suicide Squad ho už širší veřejnost asi nikdy nebude brát nijak extra vážně. Je mi líto i Matta Smitha, kterého naprosto zbožňuju a myslím si, že je to brutálně šikovný herec - dokonce i v tomto filmu je takovým svěžím dechem (víceméně... :D) a vždy, když se objeví, tak rozzáří tu jinak šedivou nudu. Tenhle film je hloupý, vyloženě stupidní - dialogy jsou opravdu příšerný, žádná z postav není nijak zajímavá a celý Morbius spíš působí, jak nějaké céčkové a déčkové superhrdinovky, které vznikaly v 90. letech s minimálním budgetem a jakoukoliv snahou udělat dobrý film. Akční scény jsou tragické, neskutečně zvláštním způsobem používají slow motiony, nejde v nich skoro nic vidět a je až vtipný, jak se tvůrci snaží tvářit hrozně drsně s tím, jak se tu podřezávají krky, vzhledem k tomu, že to ale není eRkový film, nikdo se ani neobtěžoval tam dát jakýkoliv náznak krve a tak to působí jenom neskutečně směšně. Tenhle film celkově, když pomineme nerozvinuté a nezajímavé postavy a špatnou akci, opravdu svou strukturou působí, jakoby ho psala umělá inteligence. Ty scény na sebe vůbec nenavazují, kompozičně to vůbec nedává smysl a je z toho hrozně znát, že jediné, čeho tvůrci chtěli dosáhnout, je mít rychle a levně natočený film, který by mohli poslat do kina a vydělat na tom peníze, protože to je přece Marvel a ten táhne. Mezi těch pár pozitiv, co vůbec dokážu najít, bych rozhodně zařadil již zmiňovaného Smitha, vztah mezi jeho postavou a Morbiem (který je mimochodem mnohem výraznější než vztah Morbia a té ženy :D), vizualizace samotné echolokace a pak už asi jen fakt, že v době vydání Morbiuse měl premiéru druhý Sonic, což je kvalitativně mnohem lepší film :D Mimochodem, ty potitulkovky? :D Ty jsou naprosto směšný a absurdní. Už jen svým umístěním je vidět, jak tvůrci absolutně nerozumí komiksárnám a jenom se snažili rychle vydělat prachy. Když pomineme fakt, že Michael Keaton má v trailerech zhruba trojnásobně víc prostoru, než co má v samotném filmu (a fakt by mě zajímalo, kolik toho vlastně ve finále natočil, protože v trailerech má hned několik vět, hlášek, scén a dialogů s Morbiem, co ve filmu vůbec nejsou), když pomineme fakt, že jeho existence a přítomnost absolutně nedává smysl (a taky by mě zajímalo, jestli Marvel Studios vůbec vědělo, že se ve filmu má objevit :D) a když pomineme fakt, že je tu jen od toho, aby nalákal na Sinister Six (což jen tak mimochodem, teď, v roce 2025, když byl po Kravenovi celý tenhle SSU vesmír zrušen a my opět víme, že Sinister Six zas a znova nevznikne, tak celé tohle lákání opět pro jednou působí naprosto směšně a zoufale, stejně jako kdysi v TASM2), jeho scény jsou do očí bijící přetáčky (viz ta druhá, kde jeho věty vůbec nenavazují na to, co říká Morbius :D), které byly na poslední chvíli, po vydání No Way Home, změněny. Hele, co víc k Morbiovi vlastně říct. Nejen že to je špatný, nudný, nezajímavý, příšerný a naprosto generický film. Ona je to ve své podstatě taková manifestace Sony a jejich žalostné a zoufalé touhy vybudovat si vlastní komiksový vesmír, který bude jen rychlou a levnou dojnou krávu na ždímání peněz. A to je smutný mnohem víc než to, že Morbius je sám o sobě špatný film. Naprosto nezajímavý film, který se rozpadá v každé jedné scéně a u něhož nefunguje jediný aspekt. Na povrchu pouze špatný film, ve svém nitru se ale jedná o nádhernou ukázkou toho, jak Sony absolutně netuší, jak vůbec vytvořit stabilní a funkční filmový vesmír. A to je více než smutný. Hodnocení: 20%

SPOILERS! No Way Home je fajn film. Čekáte, že řeknu něco dalšího? :D Nope. Je to prostě fajn. Nic víc, nic míň. Určitě se nejedná o perfektní záležitost, určitě se nejedná o nejlepší film čtvrté fáze a už vůbec se nejedná o nejlepší MCU film či nejlepší Spider-Man film. On to vlastně vůbec není špatný film. Jenomže... s tím vším, s čím No Way Home přišlo, měl tenhle film být dokonalý a ne jenom dobrý. A je strašná škoda, že prostě není lepší. Co je však definitivně boží, tak je Tom Holland. Po No Way Home absolutně nerozumím lidem, co mají s Hollandem problém - dle mého je to naprosto boží herec a jeho Peter/Spider-Man je fantastický. Každá scéna, která stojí na Hollandově vyjádření smutku, beznaděje, hněvu nebo čisté melancholické nálady, funguje na jedničku a s Hollandovým hereckým výkonem nemám jediný problém a fakt nechápu lidi, co ho i po tomto filmu kritizují. Jeho chemie se Zendayou je základním pilířem celého filmu a ta také šlape naprosto nádherně - jakákoliv scéna mezi Peterem a MJ je fantastická, je hrozně příjemná a krásně hřejivá. Jacob Batalon je popravdě trošku do počtu a dle mého je z celé hlavní trojice nejslabší, i tak ale funguje jako krásná hybná síla pro Petera a jeho motivy. Celkově jsou všechny lidské momenty No Way Home to nejlepší, co tento film nabízí - všechny scény, kde si postavy jen povídají, ty prachobyčejné dialogy, to je vrchol celého filmu a je až překvapivé, kolik takových scén v tomhle šíleném multiversním crossoveru vlastně je - stejně tak překvapivé je, jak osobní No Way Home vlastně je a jak i přes veškerý multiversní bordel se stále jedná o osobní příběh o Peterovi, který se musí naučit zodpovědnosti. Další věcí, co v 90 % případů funguje perfektně, je akce, která je zde definitivně nejlepší z celé MCU Spider-Man trilogie. Je kreativní, je hravá, je neskutečně zábavně a chytlavě natočená a téměř každá akční potyčka je naprosto parádní - fenomenálně zábavná a hravá potyčka s Octopusem (asi moje nejoblíbenější akční scéna celého filmu), brutální a přízemní souboj s Goblinem, zábavný finální souboj založený především na skvělé dynamice a interakcích mezi Spider-Many a záporáky a opět brutální závěrečný souboj tělo na tělo s Goblinem. Jediný souboj, který dle mého není moc dobrý, je ten se Strangem, a to jen proto, jak zbytečný vlastně ve výsledku je. Emotivní scény zde fungují na jedničku (smrt May, setkání Normana a Octavia, první střetnutí se Spider-Many, interakce mezi jednotlivými postavami (scéna mezi Garfieldovým Spider-Manem a Electrem a mezi Maguirovým Spider-Manem a Octopusem), závěrečný souboj Petera a Goblina, rozloučení, finální scéna v kavárně a u hrobu May), No Way Home je také kinematograficky skvěle natočený a hudba Michaela Giacchina je opět tradičně fenomenální (nejen nové kousky jako Otto Trouble, No Good Deed nebo Shield of Pain - Giacchino i naprosto fantasticky využívá Elfmanovu, Hornerovu a dokonce i Zimmerovu hudbu - ačkoliv si stojím za tím, že se z řetězu klidně mohl utrhnout víc - ale stále jsem cítil naprostý nával euforie, kdykoliv zazněl motiv Green Goblina z prvního Spider-Mana). Teď však k tomu hlavnímu, k tomu, proč je tenhle film tak slavný, tak populární a tak oblíbený :D Ano, souhlasím se vším, co lidi říkají. Bylo strašně fajn vidět všechny ty skvělé záporáky, bylo naprosto boží sledovat je interagovat mezi sebou navzájem, bylo fenomenální vidět po tolika letech Tobeyho Maguira a Andrewa Garfielda a bylo fantastické vidět to, jak je s Garfieldovým Spider-Manem pracováno dobře a s respektem. Veškerá tahle fanservicní stránka filmu je fajn, ale mohla být o tolik lepší! Film má řadu parádních konceptů, nápadů a momentů, ale využívá je naprosto povrchně a bez jakékoliv snahy. Jaký smysl měli v tomhle filmu Lizard a Sandman? Doslova zde byli jen do počtu, oba dva byli naprosto zbytečné postavy pro širší zápletku. Film má tak strašně moc postav, že doslova po smrti May veškeré záporáky na půl hodiny uklidí jen proto, aby mohli dostat prostor Spider-Mani, ačkoliv u některých (Octopus) to vůbec nedává smysl. Proč mají tvůrci tak fantastické a boží nápady, třeba záchranu padající MJ Garfieldovým Spider-Manem nebo zastavení Petera před zabitím Normana Tobeyho Spider-Manem, když jsou tyhle potenciálně neskutečně emocionální momenty naprosto zabity nějakou totální kravinou? Garfieldův moment je naprosto příšerně zpracovaný - podívejte se na smrt Gwen v TASM2. Ten film může být jakkoliv špatný, ale vypadal kurva nádherně. Tvůrci zde parádně použili slow motion, ty detailní pohledy na vystrašený obličej Gwen, na Peterovu masku, na tu jeho pavučinku, co vypadala jako ručka hmatající po Gwen. V No Way Home je celá tahle záchrana tak příšerně odfláklá a ta scéna vypadá vizuálně naprosto tragicky. Moment, kdy Tobey zabrání našemu Peterovi zabít Goblina, je skvělý... do té chvíle, než se tvůrci rozhodli pro naprosto debilní a zbytečný šokující moment, kdy Goblin najednou zezadu bodne Maguira. Proč? Proč to tu je? Nemá to absolutně žádný dopad, Maguirův Spider-Man neumře. Tak jaký byl smysl téhle scény? K záporákům, proč zde nemáme žádné hlubší interakce? Jejich dialogy a dynamika je ta nejvíc povrchní věc, co vás může napadnout. Osborn se baví s Octaviem, Sandman mluví o jejich smrtích, Lizard se baví s Maxem. Kde máme scénu mezi Octaviem a Lizardem? Octavius v Raimiho Spider-Manech znal Connorse, zde ale absolutně nereaguje na to, že jeho přítel z jiného vesmíru je obrovský ještěr. Proč zde Tobey nemá žádný moment s Goblinem - záporákem, co mu doslova zničil život? A co měla sakra být ta konverzace s Nedem o Harrym? Wtf :D To bylo tak strašně hloupý a nevtipný. Proč Octavius a Electro zde dostanou naprosto epické představovačky (Octopus se doslova vynoří z kouře, Electro se začne pomalu objevovat za Peterem), ale Goblin zde nic takového nemá? Obličej Willema Dafoe se zde prostě spawne v záběru :D To stejné Tobeyho Spider-Man: Andrew zde má epické odhalení, ale Tobey? Ten prostě přijde do scény. Hele, ten fanservice prvek je hrozně super, neberte mě zle (dynamika mezi Tobeym a Andrewem je skvělá, ta menší camea, co tu jsou, jsou taky výborná (Matt Murdock, Eddie Brock v potitulkovce), Alfred Molina je fenomenální a scéna, kdy převezme opět kontrolu nad chapadly je brutálně emocionální, Jamie Foxx konečně působí dobře a jeho Electro je o milion procent lepší než v TASM2 a Willem Dafoe? Kurva, ten je přímo boží. Umí působit jako hodný zmatený strýček, zároveň ale umí naprosto přepnout na děsivého záporáka s klasickými gobliními psychologickými kecy - celkově u něj jen mrzí, že v tom filmu je reálně třeba na 10 minut čistého času), ale mohlo to celé být zpracované o tolik líp, mohlo tu být mnohem víc interakcí, mnohem víc dialogů, mnohem víc zapamatovatelných a hřejivých momentů. Hele, No Way Home jako celkový film je vlastně hrozně super. Je to splněný sen všech fanoušků (včetně mě) - vrací se zde tuna našich oblíbených postav, kteří mezi sebou mají parádní interakce a dynamiku. Akce je skvostná, emocionální stránka filmu je vynikající a ten osobní příběh Petera Parkera o zodpovědnosti a o snaze všechny zachránit je skvělý, třešničku tomu dodává i brutálně dojemný konec. Ale tenhle film mohl být prostě lepší... mohl s tím fanservicem jít ještě víc na dřeň, mohlo ho tu být mnohem víc. A to je škoda. No Way Home je film, který se jen tak nevidí. Sakra, kolik filmů si vůbec tohle může dovolit? Zužitkovat hned několik dlouho budovaných franšíz a nacpat je všechny do jednoho obrovského crossoveru. A proto mě tak mrzí, že to není ještě lepší. Splněný sen každého fanouška Spider-Mana, který funguje i jako vynikající osobní příběh Petera Parkera, i jako epický multiversní crossover. Ale já se nemůžu zbavit dojmu, že druhá zmiňovaná stránka mohla být ještě o kapánek lepší... Hodnocení: 77%

SPOILERS! Hawkeye je neskutečně svěžím projektem, jelikož si je naprosto přesně vědom toho, čím chce být, a tím taky je: pohodovou oddechovkou s příjemnou vánoční atmosférou, která si nehraje na žádnou drsnou a brutální komiksárnu. Ne, je to pohodový, je to zábavný, je to hrozně odpočinkový a hrozně fajnový. Nic víc, nic míň. Samotný seriál stojí na třech věcech: Jeremy Rennerovi a jeho Clintovi, Hailee Steinfeld a její Kate a dynamice mezi těmito dvěma. Renner je naprostý božan, jeho Clint byl vždycky neskutečný sympaťák a jeden z těch nejvíc lidských hrdinů celého Marvelu a to pokračuje i zde. Mně osobně je hrozně sympatické, že Clint se vlastně žádného dalšího šíleného dobrodružství vůbec účastnit nechce a do událostí tohoto seriálu je ve své podstatě nucen proti své vůli, čistou shodou náhod a událostí. Jeho motivace, proč vlastně dělá to, co dělá, a proč chce mít věci co nejdřív vyřešené, je taky strašně super: slíbil své rodině, že se domů vrátí na Štědrý den, a to má taky v plánu splnit. Clint je základní stavební kámen tohoto seriálu, jeho postava má obrovské srdce, řeší zde své vlastní osobní problémy (ať už to jsou problémy s rodinou, ať už to jsou problémy se zdravím, ať už to je vyrovnání se smrtí Natašy a jeho zabijáckou Ronin personou) a vy mu nemůžete jinak než extrémně fandit. Na jeho postavě je taky hrozně super, jak lidská a přízemní vlastně je, stejně tak jak moc zranitelný vlastně Clint je. Hawkeye totiž nemá žádné superschopnosti, nemá žádnou odolnost, není nesmrtelný. A bylo hrozně super vidět po dlouhé době komiksovku, kde se tohle bere v potaz. Téměř v každé epizodě Clint krvácí, má něco zlomeného, je nějak otlučený nebo zničený. Díky tomu zde působí mnohem víc zranitelně a mnohem víc lidsky a sympaticky. Navíc, tahle zranění nejsou jen vizuální prvky, jsou zde opravdu scény, kdy Clint jde prostě do sámošky pro léky, kdy si zašívá nebo obvazuje rány nebo kdy prostě a jen leží na gauči a odpočívá, protože toho na něj je prostě moc a jeho tělo to už nezvládá. Což je taky hrozně super. Stejně tak je boží celá linka s tím, že Clint postupně přichází o sluch a musí využívat naslouchátko - opět, je to něco, co brutálně moc přidává sympatie hlavnímu hrdinovi (a navíc je to něco, co dává naprostý smysl - Clint není superčlověk, má naprosto obyčejný lidský zranitelný sluch a vzhledem k tomu, co všechno už zažil a kolik výbuchů a explozí přežil, dává perfektní smysl, že se to nějak projeví na jeho dlouhodobém zdraví). Co se týče Kate, ta zde má stejně, ne-li víc prostoru než samotný Clint. A dává to smysl, tenhle seriál má být ve své podstatě takové předání pochodně. Hailee je v téhle roli naprosto dokonalá, Kate si zde projde neskutečným vývojem - z té bohaté rozmazlené holky, co nikdy nemusela nic řešit, která byla bláznivě ovlivněná Hawkeyem a neskutečně si ho idealizovala, se v průběhu seriálu stane racionálně uvažující člověk, co ví, že svět není ani zdaleka tak růžový, jak vždycky myslela. A právě dynamika mezi Clintem a Kate je naprostý základ celého Hawkeye. Clint, který s Kate nechce mít zpočátku nic společného a chce se jenom dostat domů k rodině, si k ní časem najde cestu a Kate, od dětství obrovská fanynka Hawkeye, která ho obdivovala jako největšího hrdinu světa, přijde na to, že je to stále jen člověk, který rozhodně není perfektní. Jakákoliv scéna mezi těmahle dvěma, ať už to byla nějaká zábavná chvíle (humor většinou pramenil z toho, že Clint byl z Kate brutálně otrávený :D) nebo nějaký vážný moment, kdy si navzájem svěřují, co se jim stalo, všechny takovéhle chvíle jsou super. Co dalšího je na Hawkeye super? Je to hlavně ta atmosféra. Zaprvé, zasazení během Vánoc? Sakra, to jsme tu neměli od třetího Iron Mana :D Zadruhé, je strašně fajn vidět komiksárnu, která skutečně není o záchraně světa, města nebo nějaké podobné velkolepé události. Ne, Hawkeye je prostě přízemní, je to opravdu street level seriál, který je o Clintovi a Kate, kteří chtějí získat oblek Ronina od mafie. Toť vše. To ale vůbec neznamená, že by to nebylo zajímavé, právě naopak. Díky dynamice ústřední dvojky je to neskutečně pohodová, příjemná a zábavná věc, kterou si budete užívat. Dopomáhá tomu právě i vánoční atmosféra (kterou mimochodem neskutečně vylepšuje fenomenální hudba, která se skládá především z naprosto tradičních vánočních klasik, což je hrozně super). Co se týče vedlejších postav, ty většinou slouží jako krásné doplnění hlavní dvojice. Ústřední záporáci, Tracksuit Mafia, by v jakémkoliv jiném seriálu působili jako banda kreténů (jsou to naprosto stereotypní ruští mafiáni s brutálně silným přízvukem, kteří v jednom kuse říkají „bro“ - tenhle running joke je mimochodem tak moc perfect, že doslova jezdí v dodávce s nápisem „Trust a bro.“ :D), díky tomu, že Hawkeye samotný je ale přízemní a pohodový vánoční seriál, který se nebere nijak extra vážně, sem vlastně hezky pasují a třeba mě osobně většinou přišli fakt vtipný - především to, jak si Clint z jejich neschopnosti dělal neustále prdel („Guys, I can see through the bag.“). Co se týče Jacka, snoubence Katiny matky, ten je jako postava hrozně fajn (je to takový ten nejvíc typický slušný gentleman, opět vytáhnutý do naprostého extrému :D), jen mně trošku vadilo, jak se z něj seriál naprosto očividně snažil udělal tu nejvíc klišovitou falešnou stopu - takového toho záporáka, kterého vykreslili jako nejvíc očividného padoucha, jen aby se ve finále ukázalo, že vlastně záporákem vůbec nebyl. Na koho jsem já osobně byl hrozně zvědavý, tak byla Yelena - nejen skrz božskou Florence Pugh, ale i skrz dějovou linku o pomstě za smrt Natašy. A ano, Yelena je super. Pugh je rozkošná i drsná zároveň, Yelena je stále skvělá postava a její dynamika s Clintem je též hrozně fajn - jejich závěrečná scéna, kdy jí Clint vysvětlí, jak Nataša skutečně zemřela, je brutálně emocionální. Další důležitou postavou je Echo - ta mě však popravdě moc nepřesvědčila. Je pro samotný děj vlastně dost zbytečná, Alaqua Cox, ačkoliv jí dávám kredit (toto byla její první role vůbec, navíc je herečka skutečně hluchá), má po celou dobu jeden kamenný výraz ve tváři a i když se ji tvůrci snažili udělat sympatickou, moc to nevyšlo. Jako posledního pána na holení tu máme samozřejmě Kingpina, k němuž jsem se už zbytečně dlouze vyjádřil u finále samotného seriálu, takže jen ve zkratce: D'Onofrio je stále boží, Fisk je zde však ultimátně zbytečný a navíc „zmarvelovatěl“, tudíž nepůsobí ani zdaleka tak dobře jako v Daredevilovi. Suma sumárum, Hawkeye je ve své podstatě hrozně fajnový projekt. Svěží oddechovka s pohodovou vánoční atmosférou, přízemní a osobní dějovou linkou a perfektní dynamikou mezi hlavními dvěma postavami. V podstatě jediné větší negativum, co mám, jsou místy hodně pochybné efekty - především ve třetí epizodě a scéně na mostě jde poznat, že rozpočet seriálu nebyl úplně největší. Jinak je to ale vlastně hrozně fajn projekt a strašně svěží a pohodová záležitost. Krásný a svěží vánoční seriál s pohodovou a příjemnou atmosférou a skvělým Clintem a Kate. Celkově se jedná o parádní jednohubku a hrozně fajnový projekt. Hodnocení: 75%

SPOILERS! Tahle epizoda mi dost připomněla finále Falcona s Winter Soldierem: je to totiž takový ten zaručený recept na to, jak udělat dobré, uspokojivé a pompézní finále. Jo, tenhle díl je fakt boží! :D Hrozně se mi líbí, jak si seriál stále udržuje svou přízemnost a pohodovou vánoční atmosféru, je ale znát, že se jedná o finále, tudíž je všechno takové epičtější a velkolepější, stále však na standardy osobního a přízemního seriálu. Dynamika mezi Clintem a Kate je stále vynikající, neskutečně příjemná a zábavná, ať už ty zábavnější scény, kde třeba tvoří nové šípy, tak ty vážnější, kde se Kate svěřuje, co pro ni vlastně Clint znamená. Jejich dynamika a spolupráce v závěrečném souboji je též dost fajnová. Strašně se mi líbí, jak je samotné finále rozpracované: nejprve dostáváme poměrně standardní souboj Clinta s Kate proti Tracksuit mafiánům a až ke konci dostáváme ty pravé individuální osobní souboje: Clint proti Yeleně a Kate proti Kingpinovi. Něco, co já na seriálech vždycky strašně cením, je, když se ve finále ukáže, že tvůrci měli všechno promyšlené a to finále skutečně působí jako epizoda, kde se zužitkuje všechno, co se do té doby budovalo. Takže to, že se zde ukázaly vlastně všechny důležité postavy, ačkoliv to u některých za mě moc nefungovalo (třeba Echo je vlastně v celém seriálu naprosto zbytečná - navíc její momentka s Kazim není vůbec tak emocionální, jak asi tvůrci očekávali; stejně tak LARPeři tu jsou strašně na sílu), je hrozně super. Stejně tak zbožňuju foreshadowing, který tenhle seriál zvládl perfektně. Zužitkovalo se tu všechno, co se mohlo, ať už tríček s cvrnknutím mince, který Kate použije na poražení Kingpina, ať už ten trik s rozstřelením šípu, o kterém se Clint a Kate v minulém díle jen tak letmo bavili, ať už ten debilní stromeček v Rockefeller Center, který byl jednou zmíněn v jednom dialogu. Všechno mělo svůj význam a to je hrozně super! Epizoda má boží humor (viz scéna se sovou a mini dodávkou :D), komiksové kostýmy byly parádní a taky chci vychválit hudbu (která byla v celém seriálu teda boží, ale tady obzvlášť) - strašně se mi líbí, jak soundtrack zužitkovává standardní vánoční klasiky. Dále chci zmínit Yelenu, která byla upřímně dost fajn, její scéna s Clintem je brutálně emotivní, vlastně mi přijde ale tak trošku škoda, jak málo prostoru v celém seriálu měla. Alespoň její dynamika s Kate je však stále brutálně zábavná a scéna ve výtahu je top :D Dostáváme taky fajne závěr s rodinkou a v potitulkovce i celou muzikálovou sekvenci, což byl takový příjemný vánoční bonus :D Teď bych se nicméně rád, jakožto fanoušek Daredevila, samozřejmě pobavil o Kingpinovi. Ten je totiž dle mého jednou z těch slabších částí samotného finále. Prvně je třeba říct, že Vincent D'Onofrio je stále boží herec, z Fiska jde brutální respekt a já vlastně vůbec neříkám, že Kingpin zde měl být stejně brutální a nelítostný mafiánský boss jako v Daredevilovi, to vůbec - do tohohle vánočního a pohodového seriálu by se to vlastně ani nehodilo. Ale... Kingpin zde prostě vůbec nepůsobí tak dobře jako v Daredevilovi. Vlastně vůbec nepůsobí jako stejná postava (což je samozřejmě spekulativní otázka, jestli v době, kdy Hawkeye vznikal, se vůbec počítalo, že tohle bude ta stejná verze Fiska jako v Daredevilovi). Nevím, nedokážu si představit, že by Fisk z Daredevila používal hůl s diamantem, na krku nosil obrovský stříbrný řetěz a chodil v červené havajské košili a klobouku (ačkoliv reference na Rodinný podnik samozřejmě skvělá). Kingpin v Daredevilovi byl někdo, kdo byl neustále 10 kroků napřed, kdo promýšlel každý svůj krok. Zde si jen tak vyjde do ulic a jde veřejně konfrontovat nějakou ženskou, co ho štve. Wtf, co? To vůbec nesedí do jeho charakteru :D Ani nebudu zmiňovat, že si tvůrci mohli alespoň odpustit to, že je tady Kingpin kurva nesmrtelnej :D Šíp do hrudi mu nic neudělá. Sejme ho auto? On se po dvou vteřinách zvedne. Vybuchne pod ním hromada explozivních šípů? Pohodka. A samozřejmě závěrečná, naprosto očividně falešná smrt je taky dost meh (ne, fakt by tvůrci nepřivedli Kingpina - tak ikonického záporáka - zpátky na 5 minut a pak ho zabili :D). Když už jsem to zmínil, byl Fisk v tomhle seriálu vůbec potřeba? Je zde na čtyři minutové scény. Myslím si, že bychom se bez něj naprosto v pohodě obešli. Alespoň že dostal dost fajne hudební motiv. Kdybych měl finále hodnotit celkově, až na toho Fiska je to vlastně hrozně super (a popravdě, ani ten Kingpin mi nijak extra nevadí, pořád je to pohodová vánoční jednohubka a tenhle „zmírněný“ Kingpin se sem i celkem hodí) - je to stále přízemní a osobní, je z toho ale cítit určitá epika a pompéznost (ačkoliv je tedy stále vidět, především díky místy pochybným CGI efektům, že to je jen a pouze seriál a ne žádný velkofilm). Takhle by se mělo dělat finále seriálu. Hodnocení: 80%

SPOILERS! I s předfinálovou epizodou si Hawkeye stále udržuje ten stejný level kvality: je to hrozně příjemné, je to hrozně oddechové a pohodové a je to hrozně fajn. Prostředí vánočního New Yorku je nádherný, ty zasněžené mrakodrapy a klasické ulice Manhattanu mají skvělou atmosféru a pohodový vánoční vibe doplňuje i parádní soundtrack a vánoční písničky, které hrají v každé scéně. Stále je zde vynikající chemie mezi Clintem a Kate, ačkoliv mi zde decentně vadí zkratkovitost některých linech (třeba z odloučení Clinta a Kate se dle mého dalo vytěžit mnohem víc, tady jsou odloučení asi půl epizody a vůbec to nemá takový efekt, jaký by mít mohlo). Stále se mi však hrozně líbí, jak klidný a pohodový seriál dokáže být, když ale chce, tak umí naprosto otočit a zvážnět - viz scéna u památníku Avengers. Vrcholem této epizody je však stejně Yelena - její postava je stále naprosto boží, Florence Pugh je perfektní - umí být jak drsná a vážná, tak neskutečně cute a rozkošná, má velice fajnové motivace, proč vůbec jít po Clintovi (ačkoliv zde by se mi hodilo trošku víc vysvětlování - třeba nějaká její představa, jak si vůbec myslí, že Nataša umřela - my jen víme, že z toho viní Clinta. Ale co si teda myslí, že Clint vlastně udělal? Co vůbec ví o její smrti? Podle mě by to chtělo trošku víc vysvětlovaček), její dynamika s Kate je fantastická a úvodní scéna, která nám opět pro jednou ukazuje Blip, tentokrát však z pohledu někoho, kdo byl sám vymazán, je taky dost dobrá. Za zmínku stojí určitě i závěr: sakra, jak já jsem kurva vděčný za návrat Vincenta D'Onofria a jeho Kingpina. Jasně, to samotné odhalení šlo určitě udělat líp (notak, mohli jsme aspoň dostat nějakou scénu, kde by se nám Kingpin pomaličku budoval a v závěru té scény by byl odhalen jeho obličej - určitě by to bylo lepší, než rozmazaná fotka na telefonu... :D), ale zde asi spíš nechám prostor mému já z 2021, které doslova křičelo nadšením, když tuhle scénu poprvé vidělo (což je btw něco, co se povedlo Marvelu od Endgame jen třikrát: zde, ve WandaVision při odhalení Evana Peterse a pak při návratu Octopuse v teaseru na No Way Home). Přinést cokoliv z Netflixovské Defenders ságy je zaručený krok k absolutnímu hypu mezi určitou skupinou fanoušků (a já do ní pyšně patřím :D) a ačkoliv se Kingpinovi rozhodně nedostalo stejné péče a respektu, jakou měl v Daredevilovi (ale to je spíš tématika finále Hawkeye a ne této epizody...), je vždycky hrozně super vidět někoho z nich zpátky. Obzvlášť jednoho z nejlepších záporáků, které kdy Marvel vybudoval. Hodnocení: 72%

Trochu zbytečnější díl, ve kterém ale platí všechno, co jsem řekl již u předchozích epizod. Je to stále super, hrozně mě baví, jak přízemní a osobní to je, neskutečně si užívám tu pohodovou vánoční atmosféru, která ale dokáže zvážnět, když to seriál potřebuje. Clint i Kate jsou stále super postavy (Kate je sice občas pořád lehce otravná, minimálně její dynamika s Clintem je ale fakt fajn), jejich momentka, kdy jenom kecají, chillujou a užívají Vánoce, je strašně příjemná a krásná. Jak jsem ale již řekl, seriál umí zvážnět, když potřebuje, tudíž zde dostáváme moment, kdy Clint mluví o Nataše a kdy Kate dojde, že Clint je Roninem, což jsou neskutečně silné emocionální momenty, které skvěle fungují především díky výkonům Rennera a Steinfeld. Závěrečná akční scéna je sice trošku zvláštní (a vlastně ani nevím proč, jelikož má poměrně fajn choreografii, ale třeba kamerově se mi prostě moc nezdála) a celá ta scéna, kdy se Clint a Kate rozhádají a ukončí své spojenectví, je dle mého trochu urychlená a přišla tak nějak odnikud, odhalení Yeleny je ale na druhou stranu super a dějová linka, co nás s ní čeká, bude stát za to. Hodnocení: 65%

Díl, ve kterém se toho vlastně moc nestane, přesto však dokáže po celou dobu bavit svou mírně odlehčenou a pohodovou atmosférou, která ale v určitých momentech dokáže zvážnět a zeserióznět. Celý Hawkeye stojí nicméně stále na třech věcech: Jeremy Rennerovi, Hailee Steinfeld a jejich vzájemné dynamice. Co se týče Clinta, mě fakt extrémně baví jeho linka s hluchotou a naslouchátkem. Zaprvé, ve filmech a seriálech se moc sluchových poruch neobjevuje a je vlastně hrozně zajímavé, jak skvěle to sedí právě k přízemnímu Hawkeyeovi. Je zde parádní práce se zvukem, všechny dialogy, kde zvuk a hlas není slyšet tak, jak by měl, a jsou nějakým způsobem utlumeny, jsou strašně zajímavé. Dostáváme díky tomu taky parádní a extrémně zábavnou dynamiku Kate a hluchého Clinta, kteří spolu musí nějakým způsobem komunikovat, a také brutálně emocionální scénu, kde Kate pomáhá Clintovi mluvit se svým synem. Co se týče Echo, ta je dle mého vlastně poměrně fajn, na to, že se jedná o první hereckou zkušenost Alaqua Cox (která je mimochodem skutečně hluchá a skutečně má amputovanou nohu), tak má rozhodně určité charisma a šarm, ačkoliv mi její flashback přišel přehnaně dlouhý, detailní a trochu zbytečný. Tahle epizoda specificky má taky naprosto boží akční scény, které jsou neskutečně kreativní a hravě natočené, parádně využívají prostředí, ve kterých se odehrávají - ať už je to ta potyčka ve skladu nebo ta na dálnici, a samozřejmě musím zmínit i Clintovy trick arrows, které konečně po dlouhých 10 letech, co je Hawkeye v MCU, dostáváme a jsou brutálně zábavné a kreativní. Je zde taky skvělá honička na dálnici, která je též výborná (především ten rotující one-shot záběr v autě je super) i přes trošku zlobivější CGI, které místy fakt nevypadá dobře a občas to vyloženě řve greenscreenem. Poslední věc, co chci vychválit, tak je hudba, především ten ústřední motiv je neskutečně boží a úplně na vás dýchá tou pohodovou vánoční atmoškou (a absolutně nechápu, proč nejde nikde v oficiálním soundtracku sehnat - nicméně je to ten stejný motiv, co hrál v první epizodě v úvodním intru). Hodnocení: 75%

Hawkeye je strašně skvělej! Hrozně se mi líbí, že se stále jedná jen o pohodovou vánoční zábavu, která si nehraje na žádný seriózní příběh o záchraně světa, ale je to pouze přízemní komedie s extrémně příjemnou atmosférou. Jeremy Renner je boží - jeho charakter je naprosto skvělý, strašně se mi líbí celá ta linka a myšlenka toho, že Clint si prostě chce jen užít Vánoce se svou rodinou a to poslední, co chce, je nějaký další šílený dobrodružství, do kterého je takhle nuceně hozen. Navíc, Clintovy suché poznámky, kterými vše komentuje a kterými dává jasně najevo, že by nejradši byl kdekoliv jinde, ty jsou extrémně zábavný :D („Guys, I can see through the bag.“) Kate je sice místy vyloženě otravná, chápu ale, že k její postavě to prostě patří a je to potřeba, aby si mohla projít tím vývojem, kterým si nejspíš projde. Hailee Steinfeld je nicméně skvělá a dynamika mezi Clintem a Kate je výborná (především díky tomu, jak Clinta naprosto očividně brutálně irituje :D). Co se týče Tracksuit mafie, ta je na jednu stranu brutálně debilní - na druhou stranu je ale hrozně vidět, jak tvůrci jejich vykreslení totálně přestřelili a naschvál z nich udělali totální paka a v podstatě parodie. A vlastně je to možná i dobře, do celého Hawkeye příběhu se hodí líp než nějací extra seriózní a vážní záporáci. A minimálně je super, jak znuděný jima Clint furt je... :D Další věc, která se mi extrémně líbí, je, jak přízemně tenhle seriál působí a ukazuje nám pohled na běžného člověka, který je čirou náhodou superhrdinou, a na všechny ty věci, o které se musí starat, které v normálním superhrdinském filmu či seriálu prostě nevidíme. Ať už je to nakupování léků v nějaké sámošce, ať už je to čištění a ošetřování ran, ať už je to ten fakt, že Clint přichází o sluch, protože to je prostě jenom normální chlap, který si prošel naprostýma šílenostma. Tyhle všechny věci dělají z Hawkeye hrozně příjemný seriál a je vlastně strašně osvěžující dostat po dlouhé době projekt, který je takhle přízemní. Larp sekvence je brutálně zábavná, i přes to že tvůrci podle mě moc nerozumí tomu, jak larp vlastně funguje :D a závěrečná představovačka Echo je taky boží. Hodnocení: 75%

Jsem strašně rád, že Hawkeye dostal svůj vlastní street level hero seriál (ještě navíc, jako bonus, s boží vánoční atmosférou :D) a ne epický monumentální film jako třeba Black Widow. Hawkeye byl totiž vždycky extrémně přízemní a přesně tenhle typ seriálu k němu hrozně dobře sedí. Jen mě teda mrzí, že zatím je to o samotném Clintovi strašně málo. Nicméně jakákoliv jeho scéna je skvělá. Jsem rád, že tvůrci nezapomněli na to, že Hawkeye byl, je a vždy bude především lidský charakter a postava, která je ve zbytku Avengers, mezi všemi těmi bohy, superlidmi a geniálními vynálezci, tak trochu navíc, právě skrz tu lidskou stránku si ale dokázal získat srdce diváků. Jeremy Renner je naprostý božan - scéna s muzikálem, kde si všichni užívají celou tu bizarní a absurdní show, zatímco Clint tam chytá záchvat PTSD a pocit viny ze smrti Natashy, to je fantastická scéna! Všechny scény, kdy Clint jen konverzuje s rodinou a snaží se užívat si trochu toho klidného příjemného života, jsou hrozně fajn a Hawkeye má stále přesně ten charakter, který mám tak rád - obyčejný člověk, který prostě zažil až moc. Bohužel, jak jsem řekl, Clint je v této epizodě extrémně upozaděný. Ne že by linka s Kate Bishop byla nějak špatná, to vůbec - jenom mě zatím moc neoslovila. Hailee Steinfeld je skvělá a na Kate se hrozně hodí, kromě této postavy mě ale vlastně žádná jiná osoba z její linky moc nezajímá. Navíc jsou zde občas vyloženě podivnosti - jako proč si sakra na sebe Kate musela vzít oblek Ronina (kromě teda toho důvodu, že to je podle tvůrců asi cool...)? Jaký v tom byl důvod... Taky Tracksuit Mafia působí zatím brutálně komicky a naprosto neseriózně a to jejich neustálé „bro“ je totálně k popukání :D A až se ve finální epizodě ukáže, kdo za nimi vlastně stojí, člověk si říká, jak si někdo tak vysoce postavený mohl vybrat pro svou špinavou práci takovouhle bandu debilů. Pilotní epizoda to není špatná, táhnou to především všechny scény s Clintem a pak Hailee v roli Kate, samotný děj je ale zatím hodně meh... Hodnocení: 55%