ladynka

Uz vim, odkud berou novejsi korejske gangsterky inspiraci. Ale neni nad original, ze?

1. série - 100%, 2. série - 100%, 3. série - 90%, 4. série - 100%.

Chápu nářky, že Normal není klasický film s katarzí v rovině kdo a co, ale nedělalo mi problémy se přizpůsobit. Není to rozhodování o vině a nevině, jde spíše o to proč. Nabízí sondu do duše nenormální osobnosti a osob blízkých, které jsou jeho skutky poznamenány (žena, otřesený obhájce, rodina oběti), nejde o omlouvání ale o pohled z vícero úhlů, kterými můžeme na Kurtenovy činy nazírat. Zvláštní kapitolou tvoří stylizace, která naplno využívá filmové prostředky a techniku (barvy, filtry, hudbu, úhly kamery) a ukazují to, co jsem v českém filmu dlouho postrádala - moderní fimovou řeč, která dokáže k divákovi hovořit skrze obrazy. Nemám z posledních několika let větší zkušenost s českýmI filmy, ale Normal tématem a svou vizuální silou posílil moje naděje, že se v Česku najde nějaký odvážlivec, který nebude točit jen HLP (=hřejivé lidské příběhy) vypadajících v traileru jako epizody televizních Bakalářů.

Ani po třetím sledování Ip Mana jsem nedokázala setřást pochybnosti, které ve mně vyvolal. Ano, na první pohled je to určitě výborný bojový film s rozmanitými a dynamickými souboji (pravda, lehce předrátováno na tak drsný a kontaktní styl), ale další věci ve mně vzbuzují rozporuplné reakce. Laděním do tmavších a tlumených barev se odklání od jasných barevných kompozic nedávných wu-xia nebo Fearless, připomíná temnou SPL přenesenou do tradičních kulis kung-fu filmů. Bohužel ale nepřebírá nejednoznačné postavy a je to vidět hlavně na Ip Manovi. Např. Fearless měl lidského a chybujícího hrdinu, který se překonáváním svých nedostatků vyvíjí v opravdovou osobnost. Ip Man je osobnost, ale je to idealizovaná osobnost, značně lichotící obraz. Ip Man se buď straní zásahů do kritických událostí nebo se vmísí pod tlakem vnejších okolností. Kde je nějaký vnitřní konflikt, vývoj, nějaký hnací prvek pro jeho jednání x nejednání? Něco takového tu není, protože Ip Man zkrátka žádné špatné vlastnosti nemá. Bohužel tu není ani žádné odlehčení, které by ho polidštilo. Humor (v jediném okamžiku – jsem přece ve válce) přináší situace, nikoli samotný hlavní hrdina, v tom se liší od sympatičtějšího Iron Monkey. Na mém hodnocení se tedy z velké části podílí nadšení z tvrdých a nápaditých soubojů ale zůstavá tu mírná výčitka k přehnané glorifikaci hlavní postavy.

Jeden z ukázkových příkladů typických vztahů v čínském filmu, založených na rodinných vazbách a reprezentujících kódy jako loajalitu a bratrství (příp. náhradní synovsko-otcovský vztah). Drama, střípkovitě skládající mozaiku vztahu dvou osobností, vypovídá nejen o době jejich velkolepých skutků a vznešenosti (osoba panovníka), ale zobrazuje i jakousi netečnou krutost povahy vladaře i doby, do níž patří.

Poslední snímek "těch od Volavky" vypadá jako snaha implantovat komedii do detektivního příběhu. Bohužel právě komediální vložky selhávají v celém příběhu. Tříští děj a nepochopitelně působí u námětu únosu malého chlapce. Jestli to měla být lehká komedie, tak proč má téma, které předpokládá napětí, strach a vůbec vzbuzuje jiné emoce? A o cynický humor se tu nikdo nepokouší (na ten máme Panga a Toa, že). Výsledkem je pak žánrový mišmaš, který dohromady neladí.

The Truth About Jane and Sam je romantický příběh o mladých i pro mladé, kterému Yee propůjčuje uvěřitelné hrdiny a věrohodné sociální pozadí (postavy třeba vědí, co jsou to drogy a znají sex :-). Vyprávění balancuje na hraně mezi vážným dramatem, komedií a generační výpovědí (osud Jane), aniž by sklouzlo do přehnané sebelítosti.

"I have a dream!" aneb parta studentů točí porno s vysněnou japonskou hvězdou filmů pro dospělé. Pangovy filmy obsahují prvky satiry nebo se v nich řeší mezilidské vztahy, ale obvykle jde o kombinaci obojího stejně jako v AV, kde jednu linii tvoří milostný motiv. Zkrátka originální a přitom rýpavá komedie s pointou (no jo, Pang má rád pointy :-)

Sinusoida jednoho vztahu - moje poznámky

Nadhodnoceno o jeden stupeň výš díky tomu, jak o moc lépe se mi tento film jeví ve srovnání s Missing. Přesto ho vnímám kriticky díky pojetí neschopných mužských postav (jak je jednou označil u dřívejších hk komedi Law Kar).