Lukkas99

Indický John Wick. Asi tak by se dal shrnout režisérský debut Deva Patela, který si zde ztvárnil i ústředního nejmenovaného hrdinu. V základu se za ty roky jedná o typický příběh o pomstě, ale díky své technické stránce, vizuálu, nápaditým záběrům s kamerou a především hudbou s Indickými prvky, charismem a herectvím Deva Patela je Monkey Man nadstandardní a poutavá záležitost. Snímek jede od začátku až do konce a nenechá vám moc prostoru pro vydechnutí, ale právě díky svižnějšímu tempu, výše zmíněné hudbě a nápadité akční choreografii se rozhodně nebudete nudit. Akce a soubojů tělo na tělo je tu sice pomálu, ale za to, když už se ústřední postava dostane s někým do křížku, tak to stojí za to. Když to srovnám s Johnem Wickem... ano, tam taky akce a souboje šlapou tak jak mají, ale například ve čtvrté kapitole už bylo znát, že film sází především na ty několika minutové, protáhlé akční sekvence a místy už se divák, včetně mě, začínal nudit. Za to Monkey Man dává akci a osobním soubojům péči a snaží se přinést zase trochu něco jiného a ty 3 (pokud se nepletu) akční pasáže jsou napříč filmem rozloženy tak, že to je taková menší odměna pro diváka za pozornost a nechá ho užít si tu krvavou nářezovku, které nechybí dravost, vážnost, humorné odlehčení a ani nápaditost. Po herecké stránce asi nemám co vytknout. Na to, že většina zúčastněných jsou neznámí, nebo méně známí herci, tu všichni působí uvěřitelně. Kdo je tu ale nejvíc uvěřitelný je samotný Dev Patel alias Monkey Man, který se po plátně pohybuje s takovou energií, že jsem mu zřal naprosto cokoliv, co udělal, nebo řekl. To jak se dokáže ve vteřině přepnout z klidnější do vážnější polohy a naopak, nebo ta jeho skvěle zvládnutá choreografie při soubojích, zkrátka Patel je jeden z těch herců, kteří do toho dávají naprosté maximum a v případě Monkey Mana dvojnásobné, jelikož musel souběžně s herectvím zvládnout i režii se scénářem, což taky neni zrovna brnkačka to celé ukočírovat. Jediné, co bych zde vystřihl, nebo teda spíš jen razantně zkrátil, je retrospektivní linka, která se rozkládá napříč filmem. Protože, když se jako divák nacházíte v jedné scéně, která je emotivně vypjatá a do toho vám tam vlepí natáhlejší flashbackovku jako dovysvětlení, tak vám to svou délkou naruší daný moment. A mnohem lépe tu zde fungují ty několika vteřinové střípky z minulosti, které vám postupně dávkují. Jinak je to po všech stránkách osobitý, nadupaný akční biják a Dev Patel předvedl, že do budoucna i jako režisér má rozhodně co ukázat. A rozhodně byste si Monkey Mana neměli v kinech nechat ujít.  Celkem: 77%

Stejně tak jako první, tak i ta druhá část DUNY, vás do sebe vtáhne nápaditou kamerou Greiga Frasera, který byl např. u projektů jako: The Batman (2022) / The Creator, či Rogue One: A Star Wars Story, což je dost slušná vizitka. Fraser také patří k jedněm z nejuznávanějších kameramanů současnosti, a to co zde předvádí s kamerou je pastva pro oči a pro druhou Dunu, která je vyprávěná především audiovizuálně, byl Fraser jediná volba. Co se týče po té hudební stránce, tak o tu se postaral 66letý skladatel a legenda, Hans Zimmer, jehož tvorba se promítla napříč sérií Pirátů z Karibiku, v trilogii Temný rytíř, či dalších úspěšných titulech jako: Top Gun: Maverick / Blade Runner 2049 / Interstellar, nebo Počátek.Zimmer je znám především tím, že navštěvuje tématické lokace, kde se daný film odehrává, aby zachytil zvuky prostředí a ty pak následně použil při skládání hudby. Ovšem to, co předvedl jak v první, tak i druhé části Duny je něco až nadpozemského a doprovodná intra vás vtáhnou do daného momentu, což podpoří už tak silný vizuální zážitek. Ovšem, kdo si do třetice zaslouží největší uznání je režisér Denis Villeneuve, kterému můžeme vděčit za jeho pečlivost a smysl pro detail, díky kterým do kin dodal nejen nejlepší film roku, ale i jeden z nejlépe zpracovaných filmů posledních dvou dekád, kam se řadí snímky jako trilogie Pána Prstenů, Temného rytíře, novodobá Planeta opic, či filmové milníky, jako Avengers: Endgame/Infinity War, nebo první a druhý AVATAR. Co se týče děje. Příběh navazuje na konec 1. části, kdy sledujeme Paula s jeho matkou, jak se začleňují ve Fremenském kmeni, kde si Paul snaží osvojit jejich dovednosti a spojit veškeré Fremenské kmeny, aby naplnil proroctví a jako Lisan al Gaib přivedl zpět na Arrakis zeleň a porazil utlačovatelský rod Harkonnenů a přiměl císaře Shaddama Corrina IV. ke kapitulaci. Po herecké stránce tu není co vytknout. Všichni tu působí přesvědčivě a například takový Timothée Chalamet v podání Paula Atreida tu je místy až démonicky děsivý a Timothée jako vycházející herecká hvězda už teď patří k těm nejlepším z oboru, stejně tak jako Austin Butler v podání záporného Feyd Rautha, který roli psychomaniaka ztvárnil víc než přesně. Za zmínku také stojí Rebecca Ferguson a jako Paulova matka Jessica tu podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a její linka je zde jednou z nejzajímavějších, kde tu oproti 1. části má i více prostoru a jistá nečekaná odhalení z její minulosti a nejisté situace, do kterých se často zachází, mají o to větší váhu a dopad. Ovšem velkou pozornost si zde bere i Javier Bardem v podání vůdce Fremenského kmene Stilgara, který v této části zastupuje humorný prvek a jeho hlášky se vám chtě, nechtě vžerou do hlavy. Na závěr jen dodám, že zde není vůbec co řešit. Naprosto dokonalé audiovizuální dílo se skvělým příběhem, napětím, hereckými výkony a záležitost, kterou musíte zažít v kině. #dunahajp  Celkem: (99%)          Pro srovnání: DUNE: Part One / (2021) / (98%)

Snímek pojednává o nájemném vrahovi v podání excelentního Michaela Fasbendera, který se řídí svým kodexem a dodržuje přísná pravidla, díky kterým nikdy neminul cíl a zakázku vždy splnil bez sebemenších problémů. Avšak během geniálního a skvěle zpracovaného cca 20minutového úvodu, kdy nás zabiják seznamuje se svým příběhem a pravidly se vůbec poprvé v jeho kariéře stane něco s čím nepočítal, což vede k jistým problémům. Z počátku ne vážným, ale poté, co unikne z místa činu a po návratu domů zjistí, že jeho zadavatelé poslali jiné zabijáky, aby se ho zbavili, ovšem jediný, kdo v domě byl, byla jeho přítelkyně, která skončila s vážným zraněním v nemocnici. A tak se vydává na cestu pomsty ve snaze zjistit, kdo všechno v tom má prsty. Film má něco kolem 2h a pokud jste fanoušci drama, nápadité akce, napětí a místy i trefného humoru a máte stejně jako já v oblibě i samotného Michaela Fasbendera, který zde roli chladnokrevného vraha ztvárnil naprosto dokonale, je tohle film pro vás. Ačkoli musím dodat, že i přes ten geniální úvod, který má pomalejší tempo je ta závěrečná pasáž celkem uspěchaná, a ne zas tak dobře vystavěná a člověk pak má trochu pocit, že to režisér z neznámého důvodu potřeboval co nejdříve utnout, aby se dostal pod limit dvouhodinové stopáže. Nic to však nemění na tom, že The Killer je skvěle zpracovanou podívanou, která vtáhne do děje.  Celkem: 87%