Easykill

"Za letošní rok došlo na amerických středních školách k více jak dvěmastůmosmdesáti tisícům případů, při nichž studenti napadli své učitele nebo spolužáky. Tento film je bohužel založen na skutečných událostech." Zopakoval jsem si další z mých srdcovek a stále mě to nepřestává bavit. Ten feeling je prostě nenahraditelný a "kurva nespochybnitelný"! Doba je vystihnutá hlavně v detailech. Skvěle pojatý, obsazení je naprosto boží, nedokážu si ani představit někoho jiného v roli kterékoli postavy ve filmu. Všechny totiž sedí perfektně. Samozřejmě Perry King a Timothy van Patten vládnou! Pan Stegman je prostě geniální! Navíc předlohou či inspirací mu byl Alex DeLarge z mechanického pomeranče (1971). Co je fajn ještě víc, tak to vidět mladičkého Michal J. Foxe v jeho cca druhé větší roli v životě. O režii se postaral Mark Lester, který má na kontě (krom mnohých) především skvělé Komando nebo Zúčtování v malém Tokiu. Stěžejním bodem filmu je právě vyobrazení tohoto (v té době) velkého sociálního problému, kterému do karet zákon přímo nahrával. Také selhání systému a jeho dopad na společnost. Filmu nechybí nic, drama, napětí, alkohol, drogy, nahota, sex, rape, násilí, v neposlední řadě skvělá hudba a extrémně parádní gradace! Za mě nesmrtelný kult na který se vždycky rád podívám znovu.

"Viděl jsi obrázky vězení v Rakousku? Kéž by jsme byli tam!" -"Měl bys mít vyšší cíle." Dokonalý a skvělý! Ten skoro dvouapůlhodinovej pokerface Vince je návykovej jak herák. Parádně vykreslené postavy, chvílemi až dokumentární rozměr, statické záběry, skvělé, uvěřitelné, nesestřihané bojové scény a samozřejmě boží Vincek, který podstupuje vlastní "Božskou komedii". Na tohle bych se vydržel dívat pořád, škoda že už ho žádnej doktor dohromady nedá.

"Zabil jsem pavouka." Tak tohle dílo je strašně nedoceněný, ale asi chápu proč. Ono je docela těžké určit kam to vlastně spadá a co na filmu funguje nejvíc. Nechybí drama, kapka scifi, nadsázka, napětí ani humor. Každopičopádně je to pořádná a i po tolika letech takřka bezkonkurenční, pavoučí nálož! Pomalý rozjezd a parádní stupňování přidává extrémně na prožitku. Finální půl hodina (a ne jen ta samozřejmě) je pro arachnofobiky level over the top! Nejlepší na tom celém jsou reální pavouci. Až na pár mini scén, nás provází celým filmem. Nejdřív pomalu a plíživě ve stínu, po sléze přijde nářez. Tohle prostě jen tak někdo nepřechčije. Vlastně jsem rád, že ten údajný remake, který je ohlášen několik let má nějaké problémy. Nemusel by ani vzniknout, tohle žádný nepotřebuje.

"Vykuř mi mou mrkev!" Škoda, že ten název je zavádějící. Opravdu jsem se těšil na nějaký masakr, ale ten se teda nijak extra nekonal. Celý se to zbytečně natahuje, vtipy jsou nevtipné a nějakej ten nářez přijde až před finále. Rednecks jsou strašný, jedinej co za něco stál byl právě pan "mrkvička". Ale abych nebyl jenom zlej, některý scény byly fajn (trapné CGI si mohli odpustit), účastníci zájezdu byli v pohodě (až na stupidní chování, ale to k už k žánru prostě patří) a fakt jsem čekal že to ta mladá bitch celý přežije. Joo hold fretky jsou svině! Taky jsem jednu měl a než ta proradná děfka zdrhla, málem mi ukousla ruku. Snad jsi někde chcípla hlady pizdo nebo si potkala bandu nadrženejch potkanů.

Absolutní dokonalost!

Vlastně nejsem ani nijak extra zklamanej, protože jsem dostal přesně takovou mindžovinu jakou jsem čekal. Ti distributoři měli pravdu když panu rejžovi před deseti lety tvrdili, že to nemá takový potenciál. Taky když se člověk podívá na počet producentů tak se vůbec diví, že tahle šílenost vznikla. Na mně to celé působilo jen jako další tuctová rádoby komedie kde se nešetří digitální krví. Bill byl celkem fajn a taky to vyhrál. Žádnej scénář, vnitřní hlas namluvil taky někdo jinej, co víc si přát. Ne že by na sobě nemáknul nebo nepředvedl dostatečný choreografický výkon. Boy kills world má ale spoustu chyb a nesmysly se řítí jeden za druhým. Z toho "úžasnýho" světa nám ukázali hovno, postavy jsou přímo otřesné a scénář ultradebilní. Malina jak vyšitá! To ani nemluvím o skvostném twistu, který mi byl jasný hned když se objevila madam "svítící helma". Abych nebyl úplně zlej, dívat se na to jedním okem dá a některý scény byly cool. Ale jinak je to strašná mamrdovina.

Tak tohle byl solidní bizár! Ani nevím která z těch šílených postaviček tady byla větší magor. Richard Gadd zfilmoval svou zkušenost se stalkingem a i přes ten bizarní či komediální přístup to vlastně působí celé dost lidsky a reálně. To bych mohl potvrdit z vlastní zkušenosti. Opravdu nepříjemné, otravné, komplikující život ne jen vám, ale vaší rodině, přátelům a celému okolí. Tito "Lidé" zachází za hranice a může to trvat poměrně dlouho. Když se vrátím k seriálu, tak některé díly byly fajn, některé možná zbytečné a minimálně jeden nechutný. Ten nechutný je zároveň skvělým twistem celého seriálu. Jak jsem už psal je to bizarní, ale silné.

"Jsme jedné krve." Dva nesouvisející případy vražd, vyšetřující motajíc se v kruhu, bývalý doktor sjíždějící se prášky, který používal k léčbě hypnotické metody... Toť obsah hypnotizéra. Hodně zvláštně pojatá Švédská kriminálka, ale fungující. Já přistoupil na jejich "hru" a bavil se od začátku do konce. Mikael Per Sbrandt mi opět dokazuje jak je skvělý herec!

Režijní debut Déjà mort od Oliviera Dahana (který má na svědomí například purpurové řeky 2, Paleček nebo skvělou Edith Piaf) se vcelku povedl. Na první celovečerák s jasně nizoučkým rozpočtem za mě dost povedený. Jak režie, scénář, obsazení, výkony i kamera se dost snaží. Příběh je jednoduchý, ale zajímavý, jen se mohli trochu víc "odvázat". Téma je parádní a nějaké to násilí nebo přidána pornohodnota by tomu přidaly na intenzitě. Ale jinak spokojenost. Tyhle sondy do průmyslu a hlaviček lidí kolem jsou většinou fajn.

Tak tohle dílko mě obešlo opravdu velkým obloukem, když jsem o něm v životě (až do teď) ani neslyšel. Přitom tak skvělý film... Blízká budoucnost a vlastně ne úplně nereálná! Pohrávání si s takovými myšlenkami je fascinující, ale každopádně diskutabilní. Nevím, zda se mi sem zrovna Robin Williams hodil, ale určitě jsem si ho rád připomněl. Stejně tak jsem si vzpomněl i na Johnyho Mnemonica. Prostě parádní kousek, nad kterým když se člověk zamyslí tak z něj docela mrazí.