Katie88

Christine Beranski v roli skvělé Diane Lockhart je prostě dokonalej nápad a to mi nikdo nevymluví! Už v Good Wife tato postava vyčnívala vysoko nad ostatní... Seriál má obecně perfektní herecké obsazení, bohužel mě ale časem tahání politiky a neustále se opakující právnické zápletky začaly lézt krkem... 

Film jsem si pustila z nudy, omylem, netušíc co to je, od koho to je a dobrých 20 minut jsem si říkala, čím mi je tady ten povrchní styl vyprávění se zazobanými a nesympatickými hlavními hrdiny tak strašně povědomý?? No tak samozřejmě, stačil jediný pohled na csfd a bylo to jasný. Woody si tu opět hraje se svým oblíbeným námětem - peníze a smetánka vs. opravdová láska a chudoba, tentokrát se mu to ale moc nedaří - za mě byla první hodinka čisté utrpění... Pak už je člověk jen zvědavý, jestli to fakt dopadne tak hrozně. Coup de chance je už celkem klasicky hloupě přeloženo do češtiny, protože předpokládám primárně je myšleno - šťastná náhoda na začátku, ale hlavně závěrem. Třetí hvězdu dávám jen za neskutečnej lochec na konci - ten výraz Jeanovy tchýně.... Bomba :D Aspoň na chvíli zase vykoukl ten starý Woody... 

Asi tomu z nudy ještě dám šanci (hlavně když vidím, že to má rostoucí tendenci), ale zatím je toto opravdu tak neoriginální, klišoidní, těžko uvěřitelný a hlavně trochu traapnýýýý....

Nápad to byl asi dobrej - realisticky zachytit rodinnou situaci, kdy se jedna sestra vdává a celá a přitom se její sestra na tuto událost vrací z alkoholového rehabilitačního centra... Realita je nicméně taková, že člověk čumí téměř dvě hodiny na nudné přípravy svatby, otřepané americké "joky" v rámci proslovů a přitom mu to nic neříká, protože tady ta multikulti rodina není jeho vlastní rodina, takže mu ani ty rádoby "hluboké" řeči, nic nedají. Sem tam má teda Anne Hathaway nějakej ten výstup, získáváte ponětí, s čím se rodina zhruba potýkala, ale jestli čekáte na nějaké uzavření situace, ničeho se nedočkáte. A celý ten žánr je i špatně popsán, protože Drama / Romantický ani náhodou. Spíš vcelku Depresivní rodinné drama bych to nazvala :-)

Heroes by David Bowie: What's this song?....I have no idea.... Have you ever heard this song before?...Never.  - And in that moment, I swear we were infinite.

Přituhuje a motiv v této chvíli může mít prakticky každý...

Po shlédnutí traileru jsem se hodně bála, že to celý vyzní jako groteska. Ta drnčivá napodobenina Dylanovského "drawlu" byla místy trochu přehnaná. Naštěstí to bylo opravdu jen místy a Timothée Chalamet tuto roli zahrál bravurně. Co zahrál...Hlavně zazpíval! Naprosto úžasný a už jen za to si za mě toho Oscara zaslouží! Vlastně všechny role byly zahrány skvěle - Norton v roli Petera Seegera nebo krásná Monica Barbaro v roli Joan Baez... I přes hodně nesrovnalostí s realitou je A Complete Unknown velice věrný životopis Bobbyho Dylana. Člověka, který dokáže do textu přenést veškerou hloubku bytí, ale v soukromí dokáže být odtažitý až chladný, i přesto ale dokáže lidi kolem sebe neskutečně přitahovat. No nic, než si tu poslintám klávesnici - asi je na čase se jít naučit na kytaru další Dylanovku :-D

When life gives you lemons, make a lemonade. Zhruba tak bychom mohli popsat osud ošetřovatelky Johanny. Anotace prozrazuje docela dost, i když není úplně pravdivá. Žert, který puberťačky Johanně provedou rozhodně nemá za cíl dát ji dohromady se Sabithiným drogově závislým otcem. O to je pak větší Sabithino překvapení, když zjistí, kam se události posunuly. Johanna je 40ti-letá stará panna, které ví, že je to buď teď nebo nikdy. Ken rozhodně není žádný princ na bílém koni a představy kýčovitýma slaďárnama oblbnutého diváka, se tak nevyplňují. Scény se opravdu táhnou jako sopel, ale o to je tento snímek zajímavější - všímání si detailů, toho kdy Johanna nemluví a jen ji prozrazují mírné emoce odrážející se v její tváří. Když jí Ken řekne "Thanks, gorgeous" nebo když se doví pravdu o vymyšlených dopisech, který jí údajně Ken měl psát a stojí  v kuchyni s rukama zaťatýma v pěst. Na snímku je skvělé to, že nikoho nesoudí a neodsuzuje, jednotlivé postavy jsou komplexní bytosti a film je nechává takovýma jací jsou. Nikdo není 100% zlý a nikdo 100% hodný, ať už je to Johanna, Ken, Sabitha nebo i neustále tlachající a pomlouvající bankovní asistentka. Žádná velké gesta se tak nekonají a divák nakonec hledí na závěrečné titulky s otázníkem v hlavě, protože vůbec neví, co se stane dál. Johanna žije okamžikem a ne budoucností.

Tak jsem konečně tuto "klasiku" taky dala.... A jako dobrý to bylo, pobavila jsem se a člověk si zavzpomíná na pár svých vlastních rán poté :D Kde jsou ty časy... Celá ta parta byla zahrána dobře a sedli si, věřím, že to celý natáčení musela být dost sranda, Bradleyho mám fakt ráda a už asi chápu, kde Zach vzal ten svůj nápad na tu svou idiotskou show :D Možná jsou 4 hvězdy moc, ale míň nemám to srdce dát...

Filmy typu "Suze" mám fakt ráda... Není to ani tak o tom příběhu, jako spíš o jednotlivých postavách a vývoji vztahu mezi nimi. Gage by chtěl mít ve svém životě každý  - naprostý zlatíčko! A Susan (Suze, jak jí říká Gage) - žena středního věku procházející právě menopauzou, to postupně zjišťuje. V 75% jsem se trochu vyděsila, kam vývoj bude směřovat, ale naštěstí se žádné extrémy neděly. Já osobně bych ještě trošku asi ubrala na politické korektnosti, opět zbytečné tlačení multi-kulti. Neříkám obsadit do sem tam nějaké role čověka jiné rasy, ale aby vysloveně každý z páru k sobě měl etnicky odlišného partnera, je trošku moc...