Nuthiel

Nesouhlasím s názorem, že se film vleče. I přes svou úctyhodnou stopáž mi uletěl velice rychle. Nejraději bych mu dala pět hvězd, ale bohužel jsem přesvědčená, že (přinejmenším prozatím) nemůžu. Uvidím, možná se to časem změní. Jde o film zábavný, chytrý, se skvělými dialogy,... Vlastně všechno tu funguje. Už jenom ten skvělý nápad na celý tento příběh... Ale tu jednu hvězdu strhávám za konec. SPOILER: Nesouhlasím s tím, že jde o happy end. Na jednu stranu sice tvůrce obdivuji kvůli tomu, že měli odvahu nezakončit film zcela očekávatelně (i když jsem už na začátku měla vcelku jasnou představu, jak příběh nejspíš skončí). Na druhou stranu si ale myslím, že se k celému filmu závěr nehodil. I přesto, že nemám přeslazené romanťárny ráda, tohle na mě bylo trochu moc kruté. Konec vnímám tak, že se Joe spletl a myslel si, že je Susan zamilovaná do toho kluka, kterého potkala v kavárně, a ne do něj jako takového. Té potom došlo, že Joe byl Smrt, když se ten kluk vrátil, a nechala to být, protože chtěla být konečně šťastná. Celkové vyznění na mě ale bylo až příliš depresivní, protože (přinejmenším) jeden z ústřední dvojice se stal navždy nešťastným. Také jsem přemýšlela, jestli když Joe popisoval Dreweovi, co by ho čekalo, kdyby se rozhodl zkoumat jejich obvinění, tedy, že by "počítal tisíciletí na místě, ze kterého není úniku", jestli tím vlastně nepopsal svou vlastní budoucnost po tom, co opustí svět živých. A tahle myšlenka mi pokazila celý dojem z filmu.  KONEC SPOILERU. Dalším obrovským plusem je nádherná hudba, která spoluzapříčinila to, že jsem se na konci dojala. Mé celkové hodnocení tedy je, že si film určitě ještě někdy pustím, celý si ho užiju, ale závěrečných cca 15 minut budu trpět a další den budu mít hlubokou depresi.

Film o zdánlivě bezvýznamném člověku, kterému ale stačí skupina poskoků k tomu, aby dokázal rozsévat zkázu v zájmu očištění společnosti, jak se mu zachce. Během sledování filmu se mi párkrát udělalo až fyzicky zle (např. u převýchovy louhem) a po jeho skončení jsem ho ještě několik dní zpracovávala. Film je poměrně náročný a vlastně ani dnes si nejsem jistá, jak si některé jeho pasáže vykládat. Kvůli jeho notně potemnělé atmosféře bych vám také nedoporučovala, abyste se na něj dívali, když se nebudete cítit zrovna nejlépe. V takovém případě by vás totiž klidně mohlo napadnout, že byste své problémy mohli vyřešit jako v závěru hlavní hrdina, což by rozhodně nebylo nejlepší. Budu také doufat, že film některým jedincům slabým duchem neposlouží jako skvělá inspirace.

Zajímavé pojetí známého příběhu, kdy se dva poznají a zamilují se do sebe. Musím říct, že celý nápad je velmi zajímavý a že to je nejspíš největším pozitivem celého filmu. Mimo jiné i díky spoustě humorných scén jde o skvělou zábavu na volné odpoledne.

Film o člověku, kterému se podaří takřka ze dne na den převrátit svůj život vzhůru nohama. A proč že to vlastně? Protože se zamiluje do nezletilé kamarádky své dcery, která ho naprosto okouzlí. Kvůli tomuto již dlouho nepoznanému pocitu začne činit změny, které ho nakonec budou stát život. Film, na jehož konci, kdy k nám promlouvá hlavní hrdina, jsem cítila mrazení v zádech a neskutečný pocit, že krásu můžeme nalézt úplně všude. Stačí, když budeme dost chtít.

Krásný film, po kterém ve mně zůstal velice hřejivý pocit. Dokázal mi, že pustit si sem tam pohádku rozhodně není na škodu. Dle mého názoru je totiž nejpřesnější definicí tohoto filmu - pohádka. Což rozhodně není na škodu, protože každý někdy potřebujeme ujištění, že všechny příběhy mají dobrý konec, i když nám někdy může, obzvlášť jako v tomto případě, trvat spoustu let, než se k němu dopracujeme. Jediné, co mi na filmu vadilo, bylo to, že to bylo až příliš nereálné. Kdybych tento film posuzovala bez porovnání i s tou nejzářivější verzí života, byl by to film téměř dokonalý. Bohužel mi to ale nejde, a i přestože si uvědomuji, že tento typ filmů nemusí ani zdaleka odpovídat realitě, musím uznat, že dokonce i ta nejidyličtější představa vytvořená přes velice silné růžové brýle je proti tomuto příběhu jen nudně šedavý náčrt. Mezi hlavní hrdiny tvůrci staví stále další a další překážky a přestože jsem s nimi díky tomu o to víc soucítila, ke konci už se mi zdálo, že toho bylo trochu moc. Na druhou stranu, jak říkám, je to krásná pohádka pro chvíle, kdy vaše nálada dosahuje bodu mrazu. V takové chvíli vám ji totiž téměř jistě přivede na velmi příznivé hodnoty.

Jsem v šoku. První díl této série, u kterého jsem neměla neustálou chuť odvracet pohled od obrazovky, abych neupadla do depresí, jakou blbostí to ztrácím svůj čas. Film mi vyjma začátku velice rychle uběhl a dokonce dával i smysl, což vstřebávám ještě teď. Je to povedený závěr této ne úplně povedené série, který mi na chvíli vnukl myšlenku, že bych to celé chtěla ještě někdy vidět znovu (ale doufám, že nikdy nebudu mít až tak masochistické sklony, aby k tomu došlo). Velkolepá bitva se opravdu povedla a závěrečná scéna mě překvapivě na zlomek chvíle dojala, což je něco, čím se žádný ze zbylých dílů rozhodně chlubit nemůže. Celé to vnímám jako odměnu pro ty, kteří si byli ochotní projít peklem a zhlédli celou sérii. Tito výjimečně odolní jedinci totiž nakonec dostali něco, co bych označila za téměř normální film, nikoliv za účelové mučení naivních diváků jako tomu bylo u předchozích počinů této série.

Perfektní začátek série, která inspirovala k napsání spousty knih a k natočení spousty filmů. Celý film má velmi vysoké tempo, ale i tak je v něm obsaženo všechno důležité z knihy (jenom mě mrzelo, že na konci chybí spousta nástrah hlídajících kámen mudrců). Nejpohádkovější díl celé série.

Nejslabší díl celé série. Některé důležité pasáže knihy jsou úplně vynechány a najde se tam i pár nesmyslů (vypálení doupěte - proč??). Film se mnohem více zaměřuje na vztah Harryho a Ginny než na viteály, což je škoda. I tak bych ale film neoznačila za nepovedený, protože to, co se ve filmu objeví, je zpracováno dobře.

Seriál, ze kterého už se nepochybně stala legenda a který srší humorem na všechny strany. Postupem času se sice stále více zaměřuje na vztahy než na partu podivínských vědců, což mu trochu ubírá na kvalitě, ale i toto téma dokáže rozvést na velmi vysoké úrovni.

Od Oppenheimera jsem toho čekala hodně, ale nakonec mě i tak dokázal velice příjemně překvapit. Řekla bych, že je to film hraničící až s dokonalostí. Hraje v něm nádherná hudba, které mě mnohokrát naprosto odzbrojila, herecké výkony všech hlavních i vedlejších postav jsou vysoce nadprůměrné a dialogy, které absolutně nemají chybu, působí zcela nenuceně. Při výbuchu Trinity mi mrazilo v zádech a během celého filmu na mě postupně dopadala tíha všech morálních otázek, které nám film pokládá, ale zároveň nechává na nás, jakou odpověď si zvolíme. Tato tíha byla asi nejvíce cítit při Oppenheimerově proslovu po "úspěšném" svržení bomb na Japonsko. Bála jsem se stopáže 180 minut, ale Christopher Nolan nám předvedl, že i takhle dlouhý film můžete celou dobu sledovat se zatajeným dechem. Dojem z celého filmu je o to silnější, že vypráví o skutečném člověku. I dlouho po odchodu z kina jsem měla v hlavě spoustu otazníků, které možná zmizí po druhém zhlédnutí filmu, kterého se již nemohu dočkat.