diax3

Tato věc mi navodila pocit trudomyslnosti. Po dvaceti minutách přervanejch postavama, časem šednoucích záběrů plných politickejch žvástů a snahy sdělit cosi o komplikovanosti osoby "Oppiho" (v rovině nadanostní, historický i lidský) složitou kompilací "teď" a "jindy", jako kdyby nějakej magor stál u vypínače a pořád zhasínal a rozsvěcel, přičemž jedinej pocit, kterej mi to navodilo, bylo, že smrt milenky = absolutně nevyždímaný potenciál (jen to bliklo čímsi, co by mě upoutalo, s čím by se dalo pracovat jako s navijákem - jenomže místo navíjení událostí kolem toho, co by mě trochu rozechvělo, se jen hned zas zhaslo). Zcela nezakrytě přiznávám, že nejsem z těch, jejichž koníčkem by bylo skládání IQ testů + hromadění a řešení hlavolamů, a tedy je dost dobře možné, že vám - pokud jste na jiný vlně - to, co žvanili všichni ti páni v oblecích a u soudu, bude připadat úžasné a impozantní. Nic to nemění na tom, že mně to bylo úplně jedno. Ten film je věc precizně natočená, s excelentními herci, se scénářem, o kterém se určitě nedá říct, že je špatnej, a moc dobrou hudbou. Ale je to přesně takovej ten typ megalomanskosti, kterou nesnášim na dlouhejch historickejch popisech v Bídnících. - Mam prostě pocit, že na to lidi musej koukat, vnitřně trpět a říkat si: je to přece Nolan! To je velikán, řemeslo umí... a aby lidi nepoznali, že nejsem úplně intelektuál od kosti, i když já chci, aby si to o mně mysleli, musí se mi to líbit. ...Spoiler alert: mně se to nelíbilo (stejně jako Tenet). Za mě je toto horší než nuda. Film mě totiž přestal zajímat - nebo spíš: nedokázal mě zaujmout (přestože je v něm Cillian Murphy, Emily Blunt a Florence Pugh!!!), a to kvůli svý přeexponovanosti. Myslim si přitom, že potenciál na to to udělat tak, aby to bylo dobrý (nikoli oskarově - ale reálně), určitě byla. Hutnost tématu sama o sobě by vystačila. Ale bohužel. PS: Barbieheimerovské šílenství považuju za jeden z největších šméček století.

Jestli si to pouštíte kvůli lovestory, kdy se nájemný vrah zamiluje do své oběti, tak se vám to bude líbit (chemii maj dobrou, vrah je vlastně ubohý chudáček, s kterým můžete soucítit, pokud chcete, protože ho do vraždění nutí kvůli prachům jeho šáblá matka). Jestli si to pouštíte kvůli dokonalým zločinům a ještě dokonalejší detektivní práci... tak to radši rovnou vypněte (kolegové plodové jsou v seriálu jenom proto, aby se spolu vyspali po dramatické hádce o manželce, a pak všechno neprofesionálně zvorali). Škoda, že to ukončili začátkem druhý série, neumím si představit, že bude něčím lepší, než tahle... (ale jestli vyjde, asi si jí pustim, protože You a Dextra jsem taky skoukla (skoro) celý jen pro ty romantický linky).

Bavilo mě to, zasmála jsem se a doporučuju všem, co maj rádi filmy o sesterský lásce. :)

Včera jsem nevěděla, kdo Džun-ho Pong je. Ale pak jsem viděla Mickeyho 17 a šla si o něm něco najít. Mimo jiné jsem zjistila, že až na dva mám v "to be seen" seznamu už roky zapsaný všechny jeho filmy (aniž bych se předtim zajímala o jejich tvůrce mě u všech zaujala zápletka a myšlenka - a to mi přišlo dost cool na to, abych Pongovu tvorbu konečně prozkoumala podrobnějc). A tak jsem začala odškrtávat. Snowpiercer nezklamal, Pongův rukopis je zde čitelný (já ho žeru), a Pong se vyhoupl na špičku mých all time favoritů.

Jasně, že od začátku víte, s kym nakonec hlavní postava skončí. Ale o tom to nebylo. A právě proto to bylo fajn. Fakt povedený. Vlastně mě to i v jistym smyslu donutilo se zamyslet nad vlastníma zajetýma kolejema. :)

Sakryš, ten Džun-ho Pong je ale hustej týpek!

Miluju všechna díla poukazující na materiální přízemnost i prohnilou hnusnost lidskosti. A nikdy by mě nenapadlo, jak dojemně a zároveň drsně jdou tyhle věci vyjádřit příběhem prasete.

Ráda bych se zde při příležitosti uzavření série vyjádřila k ní celé. Takže. Jednička je pro mě věc kultovní a pětihvězdná. Za mě byla doteď dílem, který nepotřebovalo žádný prodloužení a kterýmu jeho pokračování spíš uškodily (3 hvězdy jsem druhému a třetímu dílu dala v obou případech jen a pouze z nostalgie). Tenhle čtvrtý film je ovšem trochu jiný kafe. Předčil všechna moje očekávání (upřímně jsem absolutně žádná neměla a původně jsem se na to nechtěla ani koukat, protože mi prostě ke štěstí vždycky stačila jednička a měla jsem obavy, že kdyby měla úroveň humoru klesat ve stejné kadenci jako doteď, tak mi ve vzpomínkách Bridgetin příběh zhořkne... jenomže již zmiňovaná nostalgie je mrcha - a ještě, že tak, protože tohle bylo fakt dobrý!). Je to svým typickým způsobem trapno-prdlý, romantický a ze svý kultovnosti to umně těží (třeba svetr, kterej má Billy na novoroční oslavě, ocení asi jen ti praví fajnšmekři), ale zároveň je to (absolutně nečekaně) jeden z nejlepších filmů citlivě a vkusně zpracovávajících ztrátu blízkého člověka. Byly tam momenty, kdy jsem bulela a pak se skrz slzy zasmála, i ty, kde jsem se zasmála, a pak mi ten úsměv zvad a musela jsem sáhnout po kapesníku. Byl tam "strejda Dan" a kámoši od Španěla, duch Darcyho i románek s mladym klukem. A celkově to je takový zavření dveří za starym známym, pročež vzpomínka na něj vždycky zahřeje u srdce, když si vzpomenete. Děkuji tedy všem, co za Bridget v kinech vždycky vyplázli pár stovek, páč díky nim mohlo přijít tohle.

Mně se to hodně líbilo. Je tam krásně vidět odraz lidský zkaženosti a má to jak příběh, tak poselství, přičemž se na to fakt dobře kouká (podle mýho nevzdělanýho názoru hrál Ruffalo tak, jak hrál, schválně). Tou přirozenou vypravěčskou ironií mi to připomnělo Holdna Caulfielda (mám Salingerovo Kdo chytá v žitě hrozně ráda) a tenhle film byl zkrátka podle mého gusta.

Začátek je velmi nudný. Ale pak se to trochu rozjede. Blbý sice je, že to neni dokončený (a nikdy se to konce nedočká), nicméně mě to zaujalo i přesto, a to hlavně proto, jaký jsou tam postavy. Zápletka s Arkádií mi vlastně přišla jen jako taková záminka k tomu, aby mohl divák sledovat jako v akvárku dost různorodou sestavu lidí, co se každej jinak dostal na jednu jedinou vesmírnou loď, která původně přepravovala zločince - a postupně se ukazuje, že ne každej na "straně zla" je vlastně zlej a na "straně dobra" zas opačně. 40% je z mého pohledu málo, ovšem přiznávám, že asi chápu i každýho, kdo tohle hodnocení dal.