Recenze (169)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/736/163736641_4eb4e0.jpg)
Zpráva (2019)
The Report aneb skutečný příběh o sedm tisíc stránek dlouhé vyšetřovací zprávě k tomu, jak CIA vyslýchala (čti mučila) po 9/11 zajatce (viz třeba Zero Dark Thirty). Silný příběh, dobří herci, ale jinak velmi standardně natočené drama se standardními hudebními motivy. (LFF 2019)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/095/164095239_7f77b1.jpg)
Maják (2019)
Dva muži, jeden ostrov a několik lahví tvrdého alkoholu. The Lighthouse (novinka režiséra The Witch) je naprosto zvrácená lahůdka. Zvládá být vizuálně podmanivá i klaustrofobní. Dafoe a Pattinson jsou v neuvěřitelné ráži. Ohlušující siréna mě bude děsit ve snech. Žeru to. (LFF 2019)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/764/163764379_4ebfab.png)
Deštivý den v New Yorku (2019)
A Rainy Day in New York, film, který nezabil ani distanc distributora a několika herců, je přesně taková nanicovatá snobárna, jakou byste čekali od příběhu o postavě se jménem Gatsby Welles. Vlastně stejný snímek, co už Allen několikrát natočil. S preemptivními kopanci do novinářů.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/850/163850121_2a660c.jpg)
Ovečka Shaun ve filmu: Farmageddon (2019)
Blízká setkání ovčího druhu. Farmageddon nedává moc příležitostí vydechnout si od smíchu. Popkulturní narážky srší zleva i zprava. Jednou je to sonický šroubovák z Doctora Who, jindy autoopravna H. G. Wheels nebo ovce imitující dolly zoom z Čelistí. Slovy klasika: Ooh yar yar.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/617/163617096_31e563.png)
Slunovrat (2019)
Když rozchod, tak v drogovém rauši a v doprovodu obřadního hrdelního zpěvu a s pubickým ochlupením v pochybném masovém koláči. Po Asterově zcela narušeném, ale také okouzlujícím a dost komickém snímku Midsommar se u mě dostavil zvláštní pocit klidu. Jako bych dvě hodiny střídavě dýchala do pytlíku a mlátila do boxovacího pytle, a tím se konečně vyrovnala s jedním dávným špatným vztahem. Jak jsem ale zjistila na Václaváku v obchodě, severské jazyky teď ve mně vyvolávají lehkou paniku.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/554/163554955_83b1be.jpg)
Late Night (2019)
Filmové komedie z prostředí stand-up jsou často ty nejméně vtipné komedie. Zakončovací snímek KVIFF Late Night je toho důkazem. Šarm Emmy Thompson se scénáři daří přizabít ohranými vtipy o sexismu a fyzickou komedií s odpadky. Nadějné téma probíhá zcela předpověditelně. Jinak je to ale perfektně snesitelný film. 2,5*
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/066/163066190_5d0851.jpg)
Tak pravila Pauline Kael (2018)
Psala jízlivě a vtipně. Dostávala obdivné dopisy i výhrůžky smrtí. Ukončila kariéry, jiné nastartovala. Dokumentární snímek Tak pravila Pauline Kael mě zajímal z osobních důvodů - jako člověka, který co týden přemítá, jestli má jeho práce nějaký smysl a jestli se jí dá uživit. Prostřednictvím jedné z předních amerických postav oboru vysvětluje, k čemu jsou na světě filmoví kritici. A je příjemné, že o tom nemluví jen další kritici, ale i herci a režiséři, kteří s nimi nemusí vždy souhlasit, ale rozumí jejich práci a chápou, jak se obě profese vzájemně doplňují. (KVIFF)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/404/163404734_f2ef07.jpg)
Ke hvězdám (2019)
Znovu se mi potvrdilo, který typ filmu mě málokdy dokáže přesvědčit. Jsou to ta táhnoucí se dramata z jihu USA minulého století plná silného přízvuku, alkoholismu a společenské zkostnatělosti. Přesně to je černobílý snímek Ke hvězdám (rež. Martha Stephensová). Stále to samé. (KVIFF)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/748/163748612_0973dd.jpg)
Takové krásné šaty (2018)
Absurdně mluvící pracovníci respektovaného oděvního domu, graficky násilné sny, figuríny s ochlupením, létající cákance spermatu, hypnotické popisy fungování pračky a jedny krásné červené šaty s vlastní hlavou. Nový snímek režiséra Petera Stricklanda Takové krásné šaty je naprosto ujetá hororově komediální podívaná, která asi nejvíc stylisticky připomíná Argentovu Suspirii. Funguje to na výbornou. (KVIFF)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/557/163557126_71bd37.jpg)
Papicha (2019)
Alžírský snímek Papicha není nic, po čem by se klidně usínalo. Ukazuje svobodně myslící ženy v prostředí, které ženám čím dál více svobodné myšlení zakazuje. I přes všechny děsy, které zobrazuje, je to ale snímek nabitý pozitivní energií a nadějí.