RadimFišer

Tak tahle věc nasadila příšku českým luhům a hájům pěkně vysoko. Náhrady, které přišli potom již neměli takový emocionální důraz. Pan Čech si na tom udělal jméno a my jsme ho baštili. Dokonce jsme šli na jednu akci, kde měl být- na vinobraní, ale bohužel to byl jen trik. V té době si musel brát obrovské částky za navštívení, odhaduji tak 80 táců. Emocionálně napínavé, neskromné a hra o pořádné peníze. Po tom jsme všichni toužili. Bohužel se tak daleko nikdo nedostal. Kdovípak jestli by to povolili, vždyt tam snad ani nebyli pravidla jaké otázky nedávat. Hodnotím pro velkou změnu toho času a to, že to později nebylo ničím lepším nahrazeno.

Pan Rosák se mi bohužel zdál časem celkem ohraný. Co asi dělá dnes. Líbili se mi ty pračky, nebo ledničky na kterých se hrálo. Čas tam byl pěkně vidět a bylo to přehledné. Jedna z prvních soutěží u nás na nově. Otázky pro chytré, já jsem byl ještě malý a nerozuměl jsem tomu. Modrá atmosféra a charismatické zvuky výhry a proher.

Neuvěřitelné, wau, wau wau. Tohle už není pohádka, tohle není film. Je to dílo a Miyazaki je bůh. Říci, že má fantazii, to je téměř ho urazit. On má něco mnohem více. jak dokáže vyjádřit pocity a touhy. Bolest a smích. Nebo se vám již někdy stalo, že se vám chtělo brečet u kresléného filmu? A to jsem muž. Tohle byl pro mě jeho čtvrtý film a jdu na další a nezastavím se. Toužím vidět celou jeho práci, protože on si zasluhuje obdiv. Tato pohádka byla z roztomilého japonského venkova, z venkova, ze života dětí. Už jsem málem zapoměl na to, jaké je to asi být dítětem. Nemít žádné starosti a bát se o maminku a přinést ji kukuřici. Zvuky a hlasy jsou dokonalé a bezchybné. Vyjadřují pocity jako jsem snad ještě neviděl. Máme hezké pohádky, ale co dokáže Totoro, to jsem ještě neviděl. Nádherná kočička. Jeden z nejhezčích mňouků, jaký jsem měl možnost slyšet, když jeli do nemocnice. A pak na té větvi. Nebo Totorova skríž. A to jak se na něm děti vozí. Učarovala mě nádherná voda a krajina venkova. Miyazaki je pro Japonsko lepší než nějaká reklama, lepší než nějaký cestopisný román. Mám touhu poznat jejich kulturu hlavně díky němu. Závěrem vás naladím, aby jste se na to podívali, protože to jak Mei zjištovala jméno Totora na jeho břichu je opravdu roztomilé. Tenhle film mě nějak přecitlivěl a u vás to udělá taky. Chcete zažít návrat zpátky do dětství a cítit radost, smích a bolest? Jen do toho jděte, ahhhm, nádhera.

Jsou někteří pejskové, které mám prostě rád. A to si uvědomuji zvláště ted ve svých dospělých letech. Štaflík a Špagetka přicházejí na scénu.

Pro mě je to téměř stejné jako Vyvolení, ti se ale předvedli tím, že nezaplatili nájem a spojili to se slovenskem. Slovo big brother ve mě umocnuje silnější pocity, ale celkově u mě vyhráli vyvolení.

Čtvrtníček je osobnost, která mě přesvědčí se podívat na film i kdyby měl špatné hodnocení. Tomu by se ale stejně endalo věřit. Lábus se snaží, ale Čtvrtníčka nedohraje. On má lebku skvělou ze všech stran. Okouzlilo mě usmiřování, ivánku, kamaráde, promiň, vždyť já jsem v tom měl 200 jablek. Kuci opálení, ty by nás vymazali z mapy. A nejvíce: Musíme jít tomu štěstí trochu naprosti. Jsme dělníci fotbalu, nosiči ryb. Nápad zdokumentovat naše vnitřní problémy byl skvělý, ale kvalita určila moje čtyř hvězdičkové ohodnocení. Doporučuji a apeluji na všechny čechy, aby se podívali co se u nás dělo a pečlivě si to zapamatovali, neboť se to bude dít dál. Někdo ten fotbal musí dělat.

Velice inteligentní humor, který si oblíbila půlka národa. Jestli někdo mluví o televizi, tak slyším nejčastěji Uvolněte se, prosím. Dostal jsem doporučení na den s tou mladou holkou z Pojištovny štěstí. Totálně se tam ztrapnila. Ale i to patří k této komedii, která patří do tvrdého amerického stylu. Začínáme se tady unitarizovat a vytvářet jeden společný stát a národ a to prosím celosvětový. Pořady jako tento tomu velice pomáhají. Líbí se mi, jak se neustále vyptává a to červené křeslo. Zajímalo by mě, jestli je to všechno nacvičené. Pan Kraus je ale téměř vždy stejný, pořád úsměvy a narážky. Jaký je asi osobně pod společenskou slupkou?

Líbí se mi na začátku hluboký hlas písně. Ale celkově mi to moc nedalo a ani mě to nebavilo. Dám přednost červenému gauči a výslechu po americku.

Ta písnička, ta melodie. To je důvod, proč jsem miloval začátek a konec. Neuvěřitelné, že taková frajerská melodie může vzniknout pro takové neštěstí.

U mě si přihřívají polívčičku hlavně ti geniální pravěci a pravěčice. Odvěký problém žen a mužů. Aneb jak pravil můj právník. Všechny ženy jsou kurvy, jenom matka ne. Nic si z toho nedělej, já to mám doma taky. Tento film je podle mě zasazený do skutečné české rodiny, kde jsou problémy se vztahy. Na nic si nehraje a přináší zajímavější infromace než všechny ty další anglické podobné. Toto je výtvor, na který jsem patřičně hrdý.