Utrpení Panny orleánské

Jeden z vrcholov nemého filmu s pre mňa milou historickou tématikou a geniálnou hudbou, ktorá veľkou mierou prehĺbila už i tak veľký sugestívny zážitok. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na herecký výkon M. Falconetti, ktorej stvárnenie panny Orleánskej patrí k tým najlepším aké som doposiaľ videl. Škoda, že sa nezachoval pôvodný originál snímku. 85/100 (08.05.2016)

Poprvé jsem tento film viděl před několika lety ve verzi s německými mezititulky, která byla nahraná z nějaké německé televize a doplněná klasickou hudbou, např. Bachem. Už tehdy to bylo na pět hvězd. Dnes jsem viděl verzi od Criterionu se zde několikrát zmiňovaným oratoriem Voices of light Richarda Einhorna, které rozhodně není jen tak nějakým hudebním podkresem, ale mistrovským dílem samo o sobě. Nejvíce na mně zapůsobila sekvence v mučírně, ke které se k záběrům tváří soudců a Jany přidávaly i záběry na mučící zařízení, zvláště to ostnaté kolo. (15.02.2007)

Nepopsatelně strhující film, v němž se mísí vlivy německého expresionismu (výprava Hermanna Warma), kammerspielu (kameraman Rudolph Maté spolupracoval dříve s Karlem Freundem) a sovětské montážní školy. Těžko si zachovat odstup a chladně analyzovat geniální střih, přerámovávání, nezvyklé pohyby a úhly kamery, bolestivě realistické herectví, vytváření takřka abstraktního prostoru mimo prostor a čas (ustavující záběry chybí, velké detaily převládají)... Je jich zde hodně - důvodů, proč se dívám na filmy a nepřestávám nad nimi žasnout. Podmanivost detailu, síla obrazu. Maximální. 90% (14.02.2008)

Utrpenie som videl už pred mnohými desaťročiami a k repríze som sa odhodlával dosť dlho. Predsa len v tomto čase si pozrieť nemý film a bez snobizmu h označiť za veľký zážitok nie je také jednoznačné. Ale výsledok ma nakoniec príjemne prekvapil. Väčšina záberov je na hlavu Johanky a hlavy jej sudcov a trýzniteľov. Napriek tomu výsledok nie je nudný, k čomu výrazne prispieva vynikajúca hudba. Na rozdiel od viacerých užívateľov som nebol nadšený steretypným neprirodzeným výrazom Márie Falconettiovej. Ale celkovo považujem tento film za jeden z mála, ktorý aj po takmer storočí je atraktívny aj pre vnímavého dnešného diváka. (21.11.2021)

Před komentářem jsem si musel opět pustit finální scénu. Je dokonalá, řekl bych až výjimečná na svou dobu. Falconetti stojí na hranici s velmi přesvědčivým, urputným výrazem ve tváři a dává na srozuměnou, že nyní bude mučen i divák. Začne brečet, ale není to ten typický pláč, který znáte z ostatních filmů. Je to vyloženě přesvědčivá záležitost, bez zbytečného přehrávání. Člověk se až ptá, kde na to ta Falconetti bere sílu? Její fascinující herecký výkon mě dostal, Jahanka z Arku má pro mě novou tvář. Mariinu tvář. Celý film je navíc podpořen výbornou hudbou, která nikde nezněla lépe a když to vezmu suma sumárum, zjistím, že La Passion de Jeanne d'Arc je zatím nejlepším němým filmem, který jsem doposud viděl.__ Chtěl bych ještě vyzdvihnout scénu ve které stříhají Johanku dohola. Na první pohled se zdá obyčejná, ale na mě měla neuvěřitelně emotivní dopad, z něhož se dávám do kupy ještě teď. 95% (07.05.2009)