Osud člověka

Brilantní vynesení nesmrtelného románu Michaila Šolochova na velké filmové plátno. Sergej Bondarčuk dokázal perfektně líčit monument, ale neméně zdatně i tísnivost a strach, domény "malých" filmů. Osud člověka ukazuje špinavou pravdu o vítězství nad fašismem, které si však hlavní hrdina (voják Sokolov) příliš nevychutná, protože mu nemilosrdná válka vzala všechno, pro co stojí za to žít. Film nepodléhá tendencím, ani cenzuře. Kontrast velké radosti ze skončení hrůzné války a bezmoc hlavního hrdiny dává na odiv tento film chladně a přesně. Určitě jedna ze špiček Sovětského filmu. (11.02.2007)

Veľká svetová literárna klasika výborne pretavená na filmové plátno režisérom, ktorého hádam netreba predstavovať. Sergej Bondarčuk tento tip filmov jednoducho vie točiť... Príbeh o človeku, ktorému vojna vzala všetko, jeho trápenie a utrpenie ako na dlani. No našťastie aj v najtemnejších chvíľach môže prísť svetielko nádeje, napr. v podobe malého chlapca... Krásna filmová záležitosť. 80/100 (22.11.2016)

Typicky ruské vyprávění o nezničitelném ruském člověku - nikoli slovy, ale desítkami velkých, často až ikonických obrazů ve spojení s výraznou hudbou. Jde o režisérův první celovečerní film, ale působí, jako by ho vytvořil starý zkušený mistr. Davové a bojové scény jsou propracované, stejně tak využívání dlouhých jízd kamery zaujme i po padesáti letech. Film po celou dobu ani na vteřinu neztrácí divákovu pozornost, Bondarčuka na moskevském VGIKu naučili řemeslo opravdu výtečně. Jenom mě mrzí, že jsem Osud člověka viděl v nadabované verzi, což je vždy zejména u dětských herců čiré zlo. (25.04.2013)

Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, na kterého jako na mnoho jiných sovětských občanů dolehnou válečné události. Film sleduje Sokolovův život od raných 20. let, kdy se seznámil se svojí manželkou až po rok 1946. v letech meziválečných měl relativně šťastný život, vše přeruší až válka, která je také původcem všech Sokolovových strastí. Účinky filmu doslova ohryzávají lidskou vnímavost až do morku kostí, žádná falešná nostalgie a sentiment se nekoná. Podmínky v nichž musí Sokolov živořit během německého zajetí jsou zobrazeny s naturalistickou syrovostí a drsností. Proti nim se staví obyčený člověk Sokolov jakožto síla, kterou ani útrapy války nezlomí. Byť přijde ve válce úplně o všechno je schopen dále žít a najít smysl svého života. Celek se zakládá na jednotlivých přelomových scénách, které se každému divákovi s aspon kouskem citu v těle vryjí do paměti. (13.10.2006)

Bondarčukův sice černobílý, ale vnitřně velmi barevný film o tragickém lidském osudu ruského vojáka Sokolova. Přežil jsem tradičně rozvláčnější ruský začátek (předlohou byla novela od Šolochova, autora Tichého Donu - kdo to četl, ví o čem mluvím). Pak začal film o osudech Němci zajatého vojáka být napínavý a později i velmi silný a dojemný. Snímek připomíná svým stylem další výborné sovětské filmy - Bojovali za vlast, nebo Příběh opravdového člověka. Ukázka (po první sklenici nezajídám): http://www.youtube.com/watch?v=l8jK3op7fwI&feature=related (02.05.2012)