Tai ji: Zhang San Feng

Dva kluci se v klášteře naučí kung-fu, pak jsou za zneuctění z něj vyhnáni. Venku se rozdělí, jeden se nechá naverbovat do armády a Jet Li se spojí s Michelle Yeoh, kterou opustil manžel, a ještě s jednou holkou a přikloní se k povstalcům. Takže dva kamarádi stojí proti sobě. Ve vzájemných soubojích si neberou servítky a vždycky je to pořádný masakr. Hodně drsné, jindy naopak hodně vtipné souboje jednotlivců proti přesile jsou zatraceně povedené. Prostě ten správný film pro opravdové gurmány bojových umění. (25.07.2006)

Ještě do půle Mistra Tai Ji jsem byl přesvědčen o plném počtu, ale s přibývajícími, až zbytečnými létajícími scénami a svažení k příběhovému útlumu jsem nucen jít s hodnocením o dost níže. Je mi to až líto, protože rozjezd je opravdu parádní, akční scény nemají chybu a dokonce jsem se několikrát zasmál. Pak ale nejde nevšimnout si té spousty závěsných lan a až okatého poletování lidí. Mistr Tai Ji má dobrou myšlenku i relativně dobré souboje, ale znatelně mu dochází dech... 67% (17.08.2010)

klasika žánru bojových filmů, která i přes přebytek létání zcela ohromí svou choreografií (hlavně bitky proti přesile jsou prostě boží) a nebojí se příběh přikořenit trochou tai-chi filosofie (pro mě je nezapomenutelná scéna, kdy Jet Li cvičí s hromádkou listí). Po tomto kousku jsem si musel dát Yuena mezi oblíbené režiséry, zatím ani jednou nezklamal. (16.12.2008)

Woo-ping Yuen, Jet Li a Michelle Yeoh to prostě nemohlo dopadnout jinak než jako akční masakr galaktických rozměrů, vždyť Yuen tam ve svý úžasný choreografii několikrát pošle pod jetovy super rychlí nohy a tyč i armádu čítající klidně 50-100 vojáků ozbrojených kopím, do toho tam občas střihne nějakej perfektní duel Jeta a Siu-houa, který se mezi sebou řežou fakt neskutečným způsobem a opět v Yuenově geniální choregrafii s plno nápady a aby toho nebylo málo, tak někdy zakročí i Michelle Yeoh, prostě úžasná záležitost po bojový stránce, příběh je sice horší, ale to je celkem zanedbatelná část filmu (03.07.2009)

Není mnoho filmů, v nichž by kontaktní souboje měly svou choreografickou a pohybovou elegancí tak blízko ke grandióznímu tanečnímu vystoupení. Woo-ping Yuen tu vytěžil maximum z fyzických schopností hlavních představitelů a Jetova demonstrace taiči tak má silný estetický účinek i ve chvílí, kdy zrovna s nikým nebojuje. Sice chápu, že ne/nad/realistické pojetí soubojů někomu může vadit, či mu dokonce připadat úsměvné, ale to je čistě otázka zvyku na poetiku wuxia filmů a neznačí to nic o tom, jak dobře či špatně je snímek natočený (na druhé straně je fakt, že v řadě záběrů jsou dobře viditelné dráty, na nichž herci během akčních scén visí :)). (02.02.2014)