Mistrův syn

Mistrovský mix humoru a perfektní akce. Choreografie bojových scén je naprosto neuvěřitelná - kung-fu filmů už jsem viděl víc, ale pohled na "opilý" bojový styl v podání Jackieho Chana nemá obdoby - je to způsob boje plný humoru, zdánlivé neohrabanosti a baletní ladnosti.Yuen Woo-ping dokazuje, že skutečně kvalitní snímek se nemusí nutně opírat o propracovaný scénář... co si budeme povídat, děj je dost slaboduchý. Gejzír neuvěřitelných nápadů však dává na tento malý nedostatek zapomenout. (05.03.2005)

Nápaditá - a takřka se strojovou přesností provedená akce ještě nedělá dobrý film ... i když na obranu "Mistrova syna" musím zároveň dodat, že zrovna tak žádný snímek nespasí ani sebeoriginálnější a sebepromyšlenější zápletka. Všechno je nanic, pokud chybí srdce ... a v tomhle případě možná i trocha živelnosti, která se až tak nekontroluje a na formu nehledí, tudíž by mohla (kdyby chtěla) příběhu dodat punc opravdovosti. I tak je výsledek vcelku zábavný - a svým způsobem i výchovný ... když pominu zjevný alkoholismus starého mistra. V tomto bodě je ovšem nutno zohlednit (a patřičně zdůraznit), že speciální bojový styl si žádá i speciální metody. Nakonec mi v součtu všech pro a proti vycházejí 3* ... s trochu odřenýma ušima. P.S.: O čtvrté * jsem vůbec nepřemýšlela, přestože celek působí rozhodně lepším dojmem nežli "Škola hada" (taktéž 1978) ... a neřekla bych, že je to jenom díky většímu důrazu na komediální stránku příběhu . (23.01.2013)

Esencialny eastern zo vsetkym co ktomu patri. Tradicny, mnoho krat citovany pribeh o tom ako niekto dostane na drzku, potom absolvuje tvrdy trening, aby sa mohol pomstit. Dialogy iba vyplnuju miesto medzi pocetnymi subojmy, ktore su samozrejme ako inak skvele. Za vsetko hovori fakt, ze dnes uz legenda Yuen Woo-Ping,nieje len choreografom akcnych scen, ale aj reziserom tohto snimku. Neda sa hovorit o nejakych zaporoch, pretoze tento film je klasika a nikto by sy ho uz hadam ani nedokazal predstavit inac. Kazducky prvok, kazdy snimok tohto filmu je jeho neoddelitelnym prvkom. Zaverecna bojova scena je pre mne ako zaver z westernu Dobry zly a skaredy. Scena ktora ukazkovo reprezentuje podstatu a tipicku ukazku svojho zanru a zaroven je tym najlepsim, co mozete v easternoch najst. Nemyslim len chreografiu, ale vsetky prvky - skvely drunken styl, dramaticky priebeh bitky, stary senilny majster, to vsetko vytvara tu skvelu, neopakovatelnu atmosferu. (10/10) (18.06.2007)

Na mě tento druh humoru moc nezabíra, a zachraňuje to leda Jackie Chan se svym charismatem... ale bohužel jinak nic moc... často jsou vidět chvaty které jsou 5cm od cíle a cíl i tak odletí přes pulku placu... sice je to nejspíše problém techniky z 78roku, ale i tak mi to příliš kazilo dojem než abych si to mohl opravdu vychutnat. Možná v tom hraje i roli že jsem zrovna nedávno viděl IP mana který je přeci jen o nějakou dimenzi vedle... (07.03.2011)

Nejsem fanynka kung fu, takže na film jsem se podívala hlavně proto, abych si doplnila vzdělání. A taky proto, že jsem před lety překládala pro nějaký časopis rozhovor s Jackiem Chanem, kde se mluvilo o opilém stylu, a byla jsem zvědavá, jak to vypadá. Tedy balet to byl skvostný, o tom žádná: co ti chlapi (a žena) předváděli a jak si ohýbali fyzikální zákony, to bylo k neuvěření. Jen toho na mě bylo až moc a časem jsem se přistihla, že ty souboje přestávám vnímat a bezmyšlenkovitě sahám po něčem ke čtení. Komická stránka filmu mě poněkud iritovala, vtípky mi připadaly dětinské a prvoplánové. A ten opilý styl? Původně jsem si myslela, že ta opilost bude jen předstíraná, ale když jsem pak viděla, jak se Jackie prolívá litry vína a pak bez mrknutí vyřídí protivníka, bylo to pro mě už trochu moc přitažené za vlasy. (20.06.2021)