Spiderweb
Režie:
Zdenek ZaoralKamera:
Michal KuličHudba:
Václav HálekHrají:
Eva Kulichová, Milena Svobodová, Jiřina Třebická, Jiří Zahajský, Radka Fidlerová, Miroslav Macháček, František Husák, Zdeněk Dušek, Yvetta Kornová (více)Obsahy(1)
Člověk nemá nic jiného než vlastní svobodu. Sám se jí zbavuje, když se stává otrokem drogy. To tvrdí primář psychiatrického oddělení místní nemocnice (Miroslav Macháček), za kterým přichází mladá osmnáctiletá narkomanka Radka Valtrová (Eva Hodinová). Ta si v životě prošla mnohým a všechny její problémy, ať už lhostejnost a nevšímavost vlastních rodičů nebo její nešťastný milostný život, vedly k drogám, které získává za sex s bývalým milencem své matky. Primář Radku pošle do psychiatrické léčebny, kde se má za pomoci různých metod vymanit ze své závislosti. Radce se však zdejší místo zcela protiví a není schopna se plně zapojit do léčby a aktivně spolupracovat s místními doktory a psychology. Sama si také připadá jako v „koncentráku“. Jistou oporu však nalezne v doktorce Heleně (Milena Svobodová), která je zde ale také jako pacientka, léčící se ze závislosti… Ve své době provokativní snímek, jenž se jako jeden z prvních v Československu otevřeně vyjadřoval k problematice drogové závislosti, natočil scénárista a režisér Zdenek Zaoral. Vývoj filmu byl složitý a vznikal od roku 1981 nejprve v poloamatérských podmínkách, ve kterých bylo natočeno přibližně 4/5 scén, a dokončen byl až v roce 1986 ve filmovém studiu Gottwaldov. Kromě značného dokumentaristického pojetí filmu stojí za zmínku také snaha o výrazné experimentování v oblasti vyprávění, střihu i barevného tónování. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Působivé ztvárnění drogové tématiky, kterému hodně pomáhá experimentální formální stránka. Kulichová svoji postavu ztvárnila skvěle, trochu z ní vane vítr svobody a bezprostřednosti šedesátých let. Trochu řídký děj povyšuje hlavně závěrečné vyvrcholení, které hraničí až s očistcem ke kterému otevřený konec výborně sedí. ()
Když si uvědomím, že ve stejnou dobu vznikaly esenbácké hrdinské eposy typu Mravenci nesou smrt, působí Pavučina skutečně jako zjevení. Za prvé konečně zobrazuje drogy jako reálný problém naší společnosti, nikoli jako zápaďácký výmysl, který neprůstřelná VB odrazila už v Karlových Varech. Za druhé má slušně depresivní atmosféru. Je fakt, že dramatická výstavba filmu bez začátku, konce a prostředku je prapodivná, ale vzhledem k tématu to není zas takový handicap. Totéž platí pro neučesanou formu vůbec. Nicméně si nedělám iluze, že by ještě dneska tento snímek mohl nějak ovlivnit potenciální narkomany. Ale to asi stejně od filmů nemůžeme chtít. ()
Jak je vidět, závislost na drogách je dlouhodobý problém, který se dá počítat na desítky let. Radka má opravdu velkou smůlu na dění kolem sebe. Okolí je pro ní prostě živou noční můrou a už jí zbyly jen vzpomínky. Kde jinde, než u bandy tehdejších hašišáků může Radka skončit. Každý má ale právo na nápravu a jsou tu i lidé, kteří ti pomohou. Asi hodně věrohodný a realitou inspirovaný obraz narkomanů z 80tých let. Prostředí, které se prolíná v celém filmu ukazuje, že jistá forma zárodku kapitalismu v těchto lidech byla, jen se zatím veřejně nepojmenovala. Hvězdičku dolů musím dát za opravdu špatný zvuk. ()
Oproti předloze je film více zaměřen na prostředí léčebny, což na člověka, který nemá s ničím podobným zkušenosti, určitě působí velice silně. Nejde ale o to, diváka vystrašit, ale spíše ho ujistit, že do podobné situace, se může dostat kdokoliv, včetně jeho samého. I proto je Pavučina tak naléhavá a neztrácí časem nic ze své intenzity. Velice působivý je tu mimo jiných František Husák v roli dokotora. Rozhodně stojí za to si dát tu práci, tento film někde najít a shlédnout. ()
V době svého vzniku v kinech hojně navštěvovaný film, tehdy jako jeden z mála s tematikou narkomanie (z té poloviny 80. let si ještě pamatuju Mravenci nesou smrt od Zbyňka Brynycha, ale to byl spíše chvalozpěv na práci SNB). Pavučina je autenticky natočeným příběhěm čerstvě plnoleté Radky, která se stane závislou, její stavy, halucinace, potácení se životem až po léčebnu. Ve filmu jsou působivé retrospektivní scény, Radčino bilancování , o co díky drogám přišla (např. jí znemožnily zpívat). V roce 1986 (asi nejen pro mě) byla Pavučina silným divácký zážitkem, výpovědní hodnotu si film uchoval dodnes. ()
Galerie (3)
Photo © Filmové studio Gottwaldov
Zajímavosti (12)
- Točilo se i v léčebně v Červeném Dvoře, kde sám režisér absolvoval protialkoholní léčbu. (sator)
- V komparze si zahrala mladá Renata Štolbová. V zmluve mala uvedené, že stvárni pacientku číslo 1 s honorárom 20 Kčs. Peniaze ale dostala s veľkým omeškaním, nakoľko mal film problém s uvedením do kín. V súčasnosti je významnou českou akademickou maliarkou. (Raccoon.city)
- V roku 1987 bola snímka šiestym najnavštevovanejším domácim filmom v Československu. (Raccoon.city)
Reklama