I Spit on Your Grave
Obsahy(1)
Mladá atraktivní spisovatelka Jennifer Hills (Camille Keaton) přijíždí na venkovskou usedlost u řeky dopsat svůj román. Namísto vytouženého klidu na práci a inspirace tu ale nalezne pouze bolest a ponížení z rukou čtveřice brutálních buranů, kteří ji opakovaně znásilní a zničí její knihu. Zdrcená umělkyně se jim rozhodne krutě pomstít - a vytvoří tak mistrovské dílo!
Nechvalně známá klasika žánru exploitation filmů, který prožíval konjunkturu v 70. letech. Ještě donedávna byl tento film v řadě zemí zakázán, protože měl podle cenzorů glorifikovat násilí páchané na ženách a přední americký filmový kritik Roger Ebert jej označil za nejhorší film, jaký kdy viděl. Camille Keaton za svůj výkon obdržela v témže roce kdy byl film natočen cenu na Katalánském mezinárodním filmovém festivalu ve Španělsku. (choze)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Jo, jo, pomsta nejlépe chutná za studena. Byl by to prachobyčejnej amatérskej thriller, kdyby to nebylo v první půlce tak syrové a ve druhé tak krvavé. Celý film bez hudby, docela zběsilé postsynchrony (kdy rozhovor u jezera zní jako z tělocvičny) a retardovaný blbeček, co vypadá a tváří se jako mladý Felix Holzmann. K tomu sériové znásilnění a vcelku vychutnaná pomsta (až teda na ty poslední dvě trošku odfláknuté). Vcelku parádička, kterou v televizi asi jen tak neuvidíte. Tenhle film pár vybraným jedincům doporučím (pár z nich, abych je nasral he, he). ()
Tak po tech nekterych komentarich tady jsem cekal podstatne vetsi pruser ale ten se nedostavil netvrdim ze je to nejaky veledilo podobny filmy se dneska toci jak na bezicim pase a nikoho to nesokuje ale myslim ze v dobe vzniku to bylo jiny kafe samozrejmne ze pro nekoho to je jenom samoucelna prehlidka nasili a nechutnosti (to znasilneni na pokracovani je fakt odporny a nikomu bych nepral to co zazila hlavni hrdinka) ale je treba se nad to povznest a a proniknout hloubeji do podstaty cele veci a poselstvi filmu jasne mluvi o odpornym cinu kterej nelze ospravedlnit a moralnim pravu na pomstu zpracovani je drsny syrovy a minimalisticky a svuj ucel naprosto splnuje pravda nema to zadnej zazracnej spad prvni pulhodinu se prakticky nic nedeje az pak se to rozjede ale tak nejak to co jsem cekal jsem od toho i dostal jinak teda pridavam se k nazoru ze koupelnova kastrace je vrcholem filmu a finale uz za moc nestoji ale neni treba bejt k tomuhle nizkorozpoctaku prehnane kritickej na svou dobu urcite odvazny dilo ze kteryho sem si pravda na prdel nesednul ale o zklamani bych taky nemluvil casem se dostanu i k remaku tak budu moci porovnat sam sem zvedavej jak to srovnani dopadne... ()
Rape and revenge - žánr, kde funguje jednoduchý matematický systém: 2 oči za jedno. Za hrubé zacházení a surové znásilnění budeš s žalem a lítostí ve tváři pomalu umírat v ukrutných bolestných mukách. Snímek "Day of the Woman / I Spit on Your Grave" z roku 1978 je světově nejproslulejším filmem této odrůdy exploitation movies. Velká naturalistická jatka, kde si hlavní roli zahrály bezcitnost a chladnokrevnost. Už když jsem byl kdysi dávno nadšením podělaný z remaku filmu "The Last House on the Left", tušil jsem, že filmový žánr "znásilnění a pomsta" bude patřit mezi mé nejoblíbenější. Zkrátka mezi ty, které jen tak nezklamou a tímto snímkem se mi to jenom potvrdilo. Není potřeba se o "Plivu na tvůj hrob" dál rozepisovat, potřeba je tu nechut'árnu vidět, prožít, přežít a pak nějak rozdýchat. 90% ()
Tak dneska jsem se konečně podíval na tuhletu mezeru v mém dosavadním hororovém vzdělání a musim říct, že jsem opravdu rád, že už to mám za sebou. Scény znásilňování jsou odporné, tak nějak nechápu lidi, kterým se na něco takového (v tomto podání) líbí koukat, zbytek je pak jedna velká nuda. Každopádně zkušenost to byla zajímavá, ale že budu od jednoho z nejlegendárnějších exploitation filmů odcházet uspanější než šokovanější, to jsem opravdu nečekal. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (19)
- Film byl původně přijat tak, jak byl zamýšlen, ale to mělo velice krátké trvání. Původní Zerchiho název filmu byl "Day of Woman". Tohoto názvu se Zerchi stále drží a nestotožňuje se se známějším názvem "I Spit on Your Grave" (Plivu na tvůj hrob). Toto proto, že film nakonec nechtěla žádná seriozní společnost produkovat. Ujala se jí tedy společnost vydávající horrory, trashové snímky a v rámci tehdejší explotation vlny film přejmenovala. Udělala tak z filmu čistý explotation trash, který si získal nechvalnou pověst "ubohého" díla. Toto vše je ovšem dle Zerchiho slov obrovský omyl a nedorozumění od samého začátku. Pověst, kritika a cenzura filmu prý naprosto pohřbila jeho původní "účel a výpověď". (Flipnic)
- Film údajně vznikl jako reakce na Zerchiho osobní zkušenost, kdy zastavil znásilněné a zmlácené dívce u parku, vezl ji na policii, zde byl svědkem naprosto neprofesionálního a nelidského jednání ze strany policie, proti vůli policistů dívku následně odvezl do nemocnice. (Flipnic)
“Day of the Woman“, od roku 1980 vďaka znovuvydaniu titul známy pod názvom “I Spit on Your Grave“, svojim novým označením reaguje na kontroverzný román Borisa Viana z roku 1946 - “I Spit on Your Graves“ (“J'irai cracher sur vos tombes“). Okrem inšpirácie titulným názvom nemá Zarchiho exploit nič spoločné s touto francúzskou knižnou klasikou. Zato je však jednoznačne postrehnuteľná inšpirácia Cravenovým THE LAST HOUSE ON THE LEFT a ako sám režisér aj povedal, skutočnými udalosťami z jeho života. Jednej noci v New Yorku sa stal totiž svedkom scénky ako sa z miestneho parku plazí skrvavená a zúbožená žena po nevyberavom znásilnení. Dievčina nemala už v tom momente tú silu, aby sa o seba postarala, preto zasiahol Zarchi. Jadro jej osudu neskôr obalil zmysleným príbehom newyorskej spisovateľky Jennifer, čím jej dal možnosť aspoň takýmto spôsobom sa na filmovom plátne svojim przniteľom kruto pomstiť a vrátiť úder späť. Vznikla tak klasika “Day of the Woman“. Označením klasika, resp. cult, sa film mohol honosiť samozrejme až po čase. Pod pôvodným názvom “Day of the Woman“ skoro vôbec nezabodoval. Nový smer v propagácii, prechod na väčšie trhy s video zábavou a v konečnom dôsledku útok na povedomie divákov, slávil časom svoj úspech. Nezabudnuteľné scénky, reálne pôsobiaca brutalita, psychický a fyzický teror padajúci na hlavu a telo často nahej Jennifer – spočiatku bezbranný objekt túžob skupiny vidieckych hovád, myšlienky, alternatívny uhol pohľadu na situáciu, herecký prejav, dialógy, ...no je toho proste dosť, čo dokáže zaujať a prispieť tak ku zaujímavému filmovému zážitku hodnému pripomenutia. Avšak totálna absencia hudby a v druhej polovici zvraty na úrovni zvratkov – až šialene nelogický priebeh, opierajúci sa iba o snahu čo najviac šokovať či už to dáva zmysel alebo nie, zrážajú v konečnom, doposiaľ výbornom dojme “I Spit on Your Grave“ do iba niečo málo nadpriemernej skupinky filmov. Amaterizmus vysokého stupňa! Len aby bolo jasné, neznevažujem týmto film ako celok ani chovanie Jennifer. Po tom čo si prežila, jej úsudok a racionálne riešenie situácie sa výrazne nabúralo neprekonateľnou vlnou, ktorá zahalila a rozožrala existujúce receptory v mozgu. Stará dobrá Jennifer zomrela. Jej nové ja sa prebúdza – z toho dôvodu veľmi trefne zvolený aj pôvodný názov “Day of the Woman“. K tomu, aby som uviedol konečne to, čo mi najviac vadilo, netreba od Jennifer chodiť ďaleko. Uvažovanie skupinky násilníkov po ohavnom čine opakovaného prznenia a nedostatočného riešenia vzniknutej situácie, stojí teda zato. Ani po opakovaných impulzoch (doslova bleskoch) do ich sedliackych hláv im stále nič nedochádzalo. Bez urážky, ale s nimi by si dokázal poradiť aj malý Kevin zo SÁM DOMA. Taká dôverčivosť sa len tak nevidí. ### Vďaka svojmu obsahu - detailnému zobrazeniu krutosti znásilnenia, vrážd a všeobecne teroru a nahoty, sa “I Spit on Your Grave“ stal terčom nevyberavého odporu zo strany kritikov a cenzorov, vrátane časti diváckej obce. Vo Veľkej Británii sa “I Spit on Your Grave“ po svojom tunajšom vydaní na VHS-ky z roku 1982 zásluhou distribučných štúdii “Wizard“ a “Astra“, dokonca úplne zakázal. Stalo sa tak v júli 1983, kedy film cenzori z BBFC umiestnili na zoznam tzv. Video nasties, čím znemožnili jeho propagáciu a distribúciu. K banu na film sa okrem UK uchýlili napríklad aj cenzori z Austrálie (zákaz 1998-2004, avšak s minimálnou účinnosťou), Írska, Nórska, Nemecka, Kanady, ... K re-releasu vo Veľkej Británii sa po zákaze pristúpilo až v roku 2001, kedy vychádza Cut verzia skrátená o 7 minút a 2 sekundy označená vekovou prístupnosťou Rated:18. O dva roky neskôr sa namiesto zvoľnenia zásahov pristúpilo k opačnej variante – vychádza disk orezaný tentoraz o 7 minút a 43 sekúnd. V roku 2020 vychádza zásluhou distribučného štúdia "Kaleidoscope" verzia skrátená o 1 minútu a 41 sekúnd (Rated 18). V Británii Full uncut verzia doposiaľ nevyšla. PS videný Uncut. () (méně) (více)