Bol raz jeden kráľ...
Once Upon a Time, There Was a King...
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Václav TrojanHrají:
Jan Werich, Vlasta Burian, Terezie Brzková, Marie Glázrová, Irena Kačírková, Stella Májová, Milena Dvorská, Miroslav Horníček, Lubomír Lipský st. (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Král Já I. (J. Werich) má tři dcery – Drahomíru (I. Kačírková), Zpěvanku (S. Májová), nejvíce však miluje svou nejmladší Marušku (M. Dvorská). Ta ho však raní, když mu na otázku – Jak ho má ráda – odpoví, že jako sůl. Král Marušku vyžene a zakáže v království používat sůl. Tím však způsobí mnoho trampot všem i sobě. Teprve návrat Marušky, která tu dobu prožila u hodné stařenky-kořenářky a mladého rybáře (V. Ráž), a dar stařenky – nevyčerpatelná solnička, ukončí všechna strádání a potvrdí se lidová moudrost, že sůl je nad zlato a láska je solí života. V barevné filmové pohádce opět zvítězí dobro nad zlem a moudrost nad hloupostí. (Česká televize)
(více)Recenze (666)
"Já jsem vždycky litoval, že jsme neměli žádné loďstvo. Maminka, to byl rozený admirál." Co slovo, to perla. co věta, to životní moudro. "Já už jsem pochopil, že na odbornou práci maj bejt odborníci." Tyhle hlášky platily tenkrát a platí neméně i teď. "On nemyslí pomoct jim. On myslí pomoct nám." A pevně věřím, že se popis charakterů bude hodit i na lidi a vlády za stovky let. ()
Tato pohádka ve mě vzbuzuje dva pocity - Smutný pohled na zničeného Vlastu Buriana a pak vzpomínku na okouzlující výpravu dnes nedosažitelnou. Což je hezký, ale určitě ne dílo mimořádného obdivu. Obdiv možná budí korektní se vyhnutí politickému ovzduší a neurážející přetransformování známé pohádky do jiných souvislostí. Ale ten Burian mi nedovolí se na to dívat.... ()
Milá a hezká pohádka. Kdy se pan král přesvědčí, že jeho nejmladší dcera ho má opravdu velmi ráda, a když podotkla, že ho má ráda jako sůl. Jídlo bez soli nebude nikdy ono...jak řekne kuchař, a má opravdu recht. Ale přeci jenom sůl nad zlato opravdu není, protože k tomu aby měl člověk sůl potřebuje mít zlato...ale dost ttoho rejpání, vždyť je to pohádka. Pan Werich dokazuje jaký byl prvotřídní herec, co slovo to perla, co gesto to skvělá scénka (...hezky se mi zdáš..., osobo stůj...). Škoda jen, že Jan Werich poněkud doplatitl na totalitní režim, a nemohl se u filmu více prosadit. ()
Další klasická česká pohádka co se neodmyslitelně pojí s každými Vánoci. Klasický příběh o lidské hlouposti a na druhé straně prozíravém mládí v trochu moderním pojetí. Jako menšímu se mi to příliš nelíbilo, hlavně kvůli zubu času, který se do záznamu zakousl a notně pozměnil jeho kvalitu. Bořivoj Zeman dostal do rukou skvělý herecký ansábl a ten se náležitě činil. Navíc několik moderních prvků, jako kupříkladu odposlouchávací zařízení v podobě pánvičky, za které by se nemusela stydět ani FBI. Jeden totálně zlitý kuchař, stoly plné jídla a hlavně kupa již legendárních hlášek v podání nejen neméně legendárního Jana Wericha, ale taky v posledním velkém hereckém představení Vlasty Buriana. Sec vztah filmové princezny Marušky v podání Mileny Dvorské a na rybáře degradovaného prince Miroslava s konkurenční Pyšné princezny Vladimíra Ráže nebyl věkově vyrovnaný, tahle pohádka už více než zlidověla. Proto dávám plných 5 hvězdiček. Stejnak mi nejde do hlavy, jak taková babička strčí do kapsy současný moderní satelity. ()
Krásná pohádka, ve které se vše snoubí na jedničku s hvězdičkou, nádherně napsaná, vtipná, zábavná, poučná i s moudrem na závěr, výborně zahraná, všichni zúčastnění zaslouží smeknutí klobouku, mladinká Milena Dvorská je tak půvabná, až se tají dech, no a Jan Werich s Vlastou Burianem jsou nepřekonatelní, jejich hlášky jsou dnes součástí běžné mluvy.. Netuším, kolikrát jsem tuhle pohádku viděla, nicméně vím jistě, že ji ještě uvidím, patří k mým nejoblíbenějším.. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (46)
- Milena Dvorská (Maruška), tehdy studentka zdravotní školy v Prostějově, v době natáčení, které trvalo skoro tři čtvrtě roku, přebývala v Praze u samotného Jana Wericha, protože neměla kde bydlet a on za ní v jejich 15 letech cítil odpovědnost. (cariada)
- První a zároveň poslední barevný film Vlasty Buriana (rádce Atakdále). (ČSFD)
- Most z ktorého sa na príkaz sypala soľ do vody, ide ponad rybník Vítek. Most sa dostal do filmu minimálne ešte dvakrát, a to v rozprávke Z pekla šťastie (1999) a v dráme Všetci moji blízki (1999). Most, ktorý je kultúrnou pamiatkou, bol postavený v roku 1781 a tvorí ho 5 oblúkov z lomového kameňa. Bol súčasťou pôvodnej cesty medzi Starou Hlínou a Třeboní a dopravným účely slúžil do roku 1988. Most zničili záplavy v roku 2002. O rok neskôr bol opravený a pri jeho rekonštrukcii bol použitý pôvodný materiál a vzhľad sa maximálne priblížil pôvodnej podobe. (Raccoon.city)
Reklama