Děvjatajev

Léto 1944. Sovětská vojska jsou v útoku, ale nepřítel je stále velmi silný. Stíhací pilot Michail Devjatajev (Pavel Prilučnyj) je zajat. Musí se rozhodnout - vrátit se na oblohu, pokračovat ve válce na straně nepřítele nebo se vydat do koncentračního tábora na ostrově Usedom. Zoufalé eso Devjatajev volí třetí variantu - útěk. Nelze však uniknout z tajného ostrova, kde se testují německé řízené střely. Můžete ale odletět - na letišti je nejnovější nepřátelský bombardér se „zbraní odplaty“ Třetí říše na palubě. Odletět - a udělat nejtroufalejší útěk ve vojenské historii. Film vychází ze skutečného příběhu Michaila Devyatajeva, hrdiny Sovětského svazu. (09.08.2021)

Tvůrci se nechali inspirovat skutečným příběhem ruského pilota, který byl za 2. světové války sestřelen a zajat.. Spolupráci s Němci odmítl, takže putoval do zajateckého tábora.. Rusové válečné filmy umějí, takže bylo na co koukat, letecké souboje jsou strhující a příprava útěku je dech beroucí, přistihla jsem se, že těm klukům od srdce fandím a moc jsem jim přála, aby se to povedlo.. Dohra je smutná, díky za pana Koroljova a rok 1957.. (11.12.2021)

Mýššša a Koolja jsou létající gayfriendi na život a na zmrd. Růžolící a s vasiloblaženými výrazy, jako by si právě vzájemně foukli do prdele matrjošku, křižují blankytnou oblohu sveřepěji než zdivočelý Krujs a nonšalantně likvidují všechny ty ukrutně přesilovkové Mesršmity s motivační budovatelskou plísní „В любимом городе я трахну твою жопу и ты будешь спать спокойнe“ na rtech … Ano, nepatetický ruský válečný film je de fuckto oxymorom, ovšem tady ty výše popsané cukrkandlové homorejdy kluci prováději zhruba pět minut na začátku a pět na konci, a vše mezi tím je solidně bezútěšný a syrový matroš z roztomile zombilandovských koncentráků a pracovních táborů, kde nechybí aseksuální napětí ani rozličná zábavná heterodobrodružství. Tudíž nezbývá, než se přidat ke zdejší většině odporných proruských švábů a zkurvených dezolátů a spolu s nimi antirevizionisticky udržovat tento samozřejmě zcela morálně závadný fuj fuj film v červených číslech. (24.07.2023)

Předně bych a to myslím za nás za všechny rád poděkoval kamarádovi desade, který filmu udělal slovenské titulky. My dříve narození nemusíme ze zaprášených šuplíků mozkových záhybů dolovat ruská slovíčka a ti později narození pak mají šanci vidět film a plně mu  porozumět. Takže - Díky! :-)   -----   O tomhle borci jsem nevěděl a jsem velice rád, že o něm Rusové natočili film, protože na takové machry by se opravdu zapomínat nemělo. Rovnou říkám, že bych zakázal spoilery, protože v nich filmaři divákovi často odhalí to nej z  celého filmu. I tady tomu málem tak bylo. Naštěstí pro nás letecké fandy se na letadla hojně dostane i ve zbytku filmu a tak vyloženě ošklivá pachuť z vyplácání wow efektu tady nehrozí. V podstatě nemám co vytknout, snad jen ty účesy. Já prostě nevěřím, že je Germán po příjezdu do koncentráku neokudlal dohola. Tady nešlo o žádnou módu, ale o vši a šíření nemocí. Němci se báli nákazy v táborech tak moc, že na některé ubikace či marodky ani nechodili a posílali tam jen kápa. Pochybuji, že by nechali Rusy běhat mezi nimi s takovým páčem jako měl hrdina. To ostatní vám bude možné připadat přitažené za vlasy, ale svědků na tento čin bylo dost a ti vše potvrdili tak jak je vyprávěno. O to více smekám. He111 nebyl jednoduchý na řízení. Trochu nechápu co kolega sator ve svém obsahu nazývá nejnovějším bombardérem se zbraní odplaty na palubě... He111 v roce 1944 rozhodně nebyl žádnou novinkou (zařazen do služby u Luftwaffe byl už v roce 1937 a spolu s Do17 byly Heinkely 111 v roce 1940 nejnasazovanějším dvoumotorovým bombardovacím letounem Bitvy o Británii...). Smutný byl konec uprchlíků, protože přežít koncentrák a dostat se do rukou Smerž, to je možné jen Rusku!  Je to zvláštní, ale mně ve filmu kupodivu chybělo nějaké větší napětí. I tak ale dávám za 4 dávky z horní střelecké věže, protože jsem si to užil a herecké výkony mi přišly slušné, bez takové té ruské afektovanosti. navíc film byl bez nějakého většího patriotického gerojství, ač by si ho v tomto případě možná dokonce zasloužil. Určitě doporučuji k vidění, po dlouhé době zase zajímavá mňamka z druhé světové! * * * * (12.08.2021)

Film prináša veľmi zaujímavý a napínavý príbeh Michaila Devjatajeva, ktorý dokázal ujsť z nemeckého koncentračného tábora vzduchom. Kúsok, na ktorý nacisti ani nepomysleli. Pritom mal obrovské šťastie pri vzlete aj pristáti, niekoľkokrát ho minuli strely bombardérov, inému prenasledovateľovi sa skryl v mrakoch. To sú všetko naozaj pozoruhodné javy a natočené je to dobre. Ale film neukázal aj jeho ďalší osud, ktorý je zaujímavý minimálne rovnako. Stalin totiž opovrhoval tými, ktorí sa nechali zajať. Každý vojak, ktorý padol do zajatia, bol automaticky považovaný za zradcu. Preto im príkazom bolo nariadené, aby si preventívne vždy nechali jeden posledný náboj pre seba a v prípade hroziaceho zajatia radšej spáchali samovraždu. Kto tak neučinil, čakali väčšinou na nich gulagy, dokopy sa do Ruska vrátilo po vojne 2 milióny zajatcov a nikoho s otvorenou náručou nečakali. Ani Michail to nemal jednoduché, síce sa nedostal do toho gulagu, ale dlhý čas ho nikto nechcel s puncom zajatca zamestnať, až neskôr dostal konečne miesto robotníka v kazanskom prístave a prešli dlhé roky, kým sa stal reálnym hrdinom. Film preto mohol mať dve časti, aby bol jeho osud stvárnený úplne. (09.08.2021)