Děvjatajev

O tomhle příběhu jsem se poprvé dozvěděl už jako kluk, když jsem četl Pokryškinovu knihu Křídla v boji, kde jej autor zmiňuje. Film sám je nejlepší v pasážích z lágru a v momentech přípravy útěku. Samozřejmě pokud vím, linka se zradivším přítelem je v tomto případě zcela vymyšlená, i když se podobně takové případy stávaly a je dobré na ně upozorňovat (jak na důvody, které k nim vedly, tak na to, co sovětské zajatce čekalo, pokud se dostali zpátky). Útěk samotný je ale bojem se zrádcem podle mě trochu zbytečně "vylepšen", ona samotná příprava, únos heinkelu, který Děvjatajev pilotoval poprvé v životě, snaha vyhnout se jak německé reakci, tak i vlastní sovětské obraně, jsou podle mě dost dobrodružné a napínavé samy o sobě. Nicméně jinak dobře "nakrúcaný" film bez zbytečného patosu. (20.08.2021)

Léto 1944. Sovětská vojska jsou v útoku, ale nepřítel je stále velmi silný. Stíhací pilot Michail Devjatajev (Pavel Prilučnyj) je zajat. Musí se rozhodnout - vrátit se na oblohu, pokračovat ve válce na straně nepřítele nebo se vydat do koncentračního tábora na ostrově Usedom. Zoufalé eso Devjatajev volí třetí variantu - útěk. Nelze však uniknout z tajného ostrova, kde se testují německé řízené střely. Můžete ale odletět - na letišti je nejnovější nepřátelský bombardér se „zbraní odplaty“ Třetí říše na palubě. Odletět - a udělat nejtroufalejší útěk ve vojenské historii. Film vychází ze skutečného příběhu Michaila Devyatajeva, hrdiny Sovětského svazu. (09.08.2021)

V krátké době hodnotím už podruhé vysoko ruský film, takže už jen odevzdaně očekávám syčící dav s vidlemi a pochodněmi, který mě přijde vytáhnout z mého brlohu, aby mě za zpěvu státní hymny lynčoval pod portrétem Stěpana Bandery v nadživotní velikosti. Taky bych se ale mohl dočkat davu, který mě bude oslavovat zpěvem státní hymny a mávátky v barvách trikolóry a našimi i sovětskými vlaječkami. Obě možnosti mě děsí stejným způsobem, tak budu doufat, že účastníci podobných shromáždění nemají na čtení příspěvků na čsfd čas nebo schopnosti. Snímek to byl každopádně vyvedený (alespoň mně se líbil), na rozdíl od mnoha jiných sovětských, hrdinských charakterů byl pro mě Miška Děvjatajev uvěřitelnějším (a tedy i sympatičtějším jedincem), ruští tvůrci se navíc vykašlali na obvyklý patriotismus a s ním ruku v ruce jdoucí patos a místo toho si mě získali nepříjemnou atmosférou zajateckých lágrů (i když si myslím, že byli ještě příliš jemní). Byl jsem příjemně překvapen a bavil jsem se tak dobře, že jsem v příběhu ani nehledal žádné hnidy, jak je mým (zlo)zvykem, i když v zajateckém táboře by to nemohl být problém. / Poučení: Neplýtvej střelivem, střílej krátkými dávkami. (13.11.2023)

Konečne ruský vojnový film s ktorým som spokojný. Komornejší, bez veľkých davových scén, v ktorom by sa hrdinský molodci predháňali v tom, kto je väčší hrdina, ale o to príjemnejší a kvalitnejší. "Letec" kamarát Big Bear bol zdá sa spokojný, pretože aspoň z môjho pohľadu boli scény leteckých súbojov v úvode skvele a hlavne prehľadne natočené. Hlavná postava je letec, preto lietadlá alebo presnejšie jedno lietadlo dostáva slušný priestor a ja som si konečne po dlhšej dobe vojnový film užil bez toho aby mi niečo strašne prekážalo. Chyby sa nájdu samozrejme, mohlo to byť ešte napínavejšie, ale tie malé prešľapy nekazia zážitok a to je hlavné. Hlavný hrdina je sympatický chlapík a celá príprava úteku i útek samotný sú výborné. Rád by som prijal i 30 minút naviac, určite by to film kvalitatívne dvihlo alebo minimálne obohatilo o širší pohľad. 70%. (19.09.2021)

Tvůrci se nechali inspirovat skutečným příběhem ruského pilota, který byl za 2. světové války sestřelen a zajat.. Spolupráci s Němci odmítl, takže putoval do zajateckého tábora.. Rusové válečné filmy umějí, takže bylo na co koukat, letecké souboje jsou strhující a příprava útěku je dech beroucí, přistihla jsem se, že těm klukům od srdce fandím a moc jsem jim přála, aby se to povedlo.. Dohra je smutná, díky za pana Koroljova a rok 1957.. (11.12.2021)