Děvjatajev

Léto 1944. Sovětská vojska jsou v útoku, ale nepřítel je stále velmi silný. Stíhací pilot Michail Devjatajev (Pavel Prilučnyj) je zajat. Musí se rozhodnout - vrátit se na oblohu, pokračovat ve válce na straně nepřítele nebo se vydat do koncentračního tábora na ostrově Usedom. Zoufalé eso Devjatajev volí třetí variantu - útěk. Nelze však uniknout z tajného ostrova, kde se testují německé řízené střely. Můžete ale odletět - na letišti je nejnovější nepřátelský bombardér se „zbraní odplaty“ Třetí říše na palubě. Odletět - a udělat nejtroufalejší útěk ve vojenské historii. Film vychází ze skutečného příběhu Michaila Devyatajeva, hrdiny Sovětského svazu. (09.08.2021)

„TATI, ŽE NEJSI ZRÁDCE?…“   Na úvod dobrej leteckej souboj, kterej mě utvrdí v tom, že to nebude béčková záležitost! A přestože víme, jak tohle všechno dopadne, je to napínavý, příběh má náboj a kurevsky odsejpá. Kapitolou samou o sobě je pak ten útěk! Timurovi Bekmambetovovi návrat do Ruska prospěl…/// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na příběhu sovětského stíhacího pilota Michaila Děvjatajeva , kterému se podařilo uprchnout z nejtajnějšího nacistického vězení - Usedomu , ostrova v jižním Balitském moři. 2.) Letecké bitvy byly natočeny pomocí technologie z videoherního online vojenského simulátoru „War Thunder“. 3.) Thx za titule „desade“ a „Kenobe“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (01.12.2023)

Pokud jde o útěk samotný, tak ten byl parádní a co jsem se tak dočetl, tak v mezích možností odpovídal skutečnosti. Líbila se mi i stíhací sekvence, která přišla na začátku, ačkoliv nutno podotknout, že to v podání Rusů bylo kapánek přehnané. Ale tím správným způsobem. Problém jsem měl s postavami, ke kteýrm se mi nedařilo najít cestu a tudíž mi byl jejich osud jistým způsobem lhostejný. Ani život v lágru a plánování útěku, což vlastně zabralo většinu stopáže, mě nějak nechytlo. Ne že by to bylo atmosféricky či technicky špatné, ale nepůsobilo to na mě intenzivně. Prostě jsem tomu utrpení a brutalitě nevěřil. Možná je škoda, že se tvůrci víc nevěnovali tomu, co přišlo po útěku. To by mohlo být mnohem zajímavější, ale je otázka, jestli by se pak na něco podobného sehnaly peníze. Nicméně Děvjatajevovi a jeho lidem všechna čest a jsem rád, že jsem se prostřednictvím filmu dozvěděl o další pozapomenuté kapitole II.SV. 60% (12.08.2021)

Sklamanie. Dej filmu pozmenený voči skutočným udalostiam, navyše (som asi detailista) napr. dostať +- 25 úderov drevenou palicou a na druhý deň vôbec vstať je nemožné. Pripomína mi propagandistický sovietsky film Príbeh skutočného človeka ( aj tento sa stal -letec Meresjev). Kritika v Rusku vlažná až chladná, temer zhodne 6/10, laická verejnosť detto.  Škoda nevyužitého potenciálu príbehu. (21.10.2021)

V krátké době hodnotím už podruhé vysoko ruský film, takže už jen odevzdaně očekávám syčící dav s vidlemi a pochodněmi, který mě přijde vytáhnout z mého brlohu, aby mě za zpěvu státní hymny lynčoval pod portrétem Stěpana Bandery v nadživotní velikosti. Taky bych se ale mohl dočkat davu, který mě bude oslavovat zpěvem státní hymny a mávátky v barvách trikolóry a našimi i sovětskými vlaječkami. Obě možnosti mě děsí stejným způsobem, tak budu doufat, že účastníci podobných shromáždění nemají na čtení příspěvků na čsfd čas nebo schopnosti. Snímek to byl každopádně vyvedený (alespoň mně se líbil), na rozdíl od mnoha jiných sovětských, hrdinských charakterů byl pro mě Miška Děvjatajev uvěřitelnějším (a tedy i sympatičtějším jedincem), ruští tvůrci se navíc vykašlali na obvyklý patriotismus a s ním ruku v ruce jdoucí patos a místo toho si mě získali nepříjemnou atmosférou zajateckých lágrů (i když si myslím, že byli ještě příliš jemní). Byl jsem příjemně překvapen a bavil jsem se tak dobře, že jsem v příběhu ani nehledal žádné hnidy, jak je mým (zlo)zvykem, i když v zajateckém táboře by to nemohl být problém. / Poučení: Neplýtvej střelivem, střílej krátkými dávkami. (13.11.2023)