A Dead Man Among the Living
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Petr RovnýHudba:
Jiří ŠustHrají:
Karel Höger, Zdenka Procházková, Lída Matoušková, Eduard Dubský, Václav Irmanov, Vladimír Řepa, František Šlégr, Zdeňka Baldová, Jana Hrdličková (více)Obsahy(1)
Film Mrtvý mezi živými natočil v roce 1946 režisér Bořivoj Zeman – byl to jeho režijní celovečerní debut. Pro Karla Högera, který v něm dostal hlavní roli, se stal druhou výraznou příležitostí přehrát se od rolí milovnických do rolí charakterních. Mrtvý mezi živými dal Högerovi příležitost poprvé rozestřít v postavě poštovního úředníka Valty problém osobní statečnosti a zbabělosti, který byl v ději navozen faktem, že jako poštovní úředník odmítl při přepadení pošty riskovat život pro záchranu peněz, které mu byly svěřeny. V kontextu právě překonané nacistické okupace tento problém osobní statečnosti nabýval mimořádně palčivého významu. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Přímo čítankovou názorností je ve filmu vykresleno pojetí zbabělosti a hrdinství, pravdou jest, že když jde o vlastní život, můžeme se rozhodnout raději držet zpátky, přestože toto rozhodnutí nás může posunout tam, kam určitě nechceme. Jakkoli je charakterovým rysem kariérista pošťák Munk slizký, zhostil se tehdy ještě neznámý Eduard Dubský role obdivuhodně. Karel Höger se svým pozitivním poselstvím dává tomu odpich. Stanislav Neumann prostoru moc neměl, ale taková poctivá pohodovka. Zdena Procházková ve své úloze působila mile. Takže z pochopitelných důvodů dávám ***** ()
"Zajímavý film stojící mezi dvěma světy," píše gudaulin ***, čímž jej poměrně dobře charakterizuje. Jen je třeba pojem "dvou světů" rozšířit z kinematografického i na politické hledisko. Děj (nebo lépe obsah) filmu jakoby již postojem "hrdiny", který se z původních (buržoazních) jistot, stále více propadá do iracionálního chaosu, vyjadřoval nejistotu, dezorientovanost a skepsi poválečného či předúnorového stavu věcí. Řešení, které film nabízí, je příliš laciné, aby mohlo být pravdivé, a v podstatě zpětně poukazuje pouze na to, o čem byl celý film. Charakteristika "člověka před únorem" mi ovšem připadá velice výstižná, i kdy že obávám, že by mohlo stejně tak jít i o "člověka po únoru". ()
Otázka morálky, statečnosti a odvahy, o které film pojednává, je velmi důležitá. Při přepadení pošty jsou dva zaměstnanci zraněni, jeden odevzdá peníze bez odporu. Všichni mají dva zraněné za hrdiny, toho třetího za zbabělce. Opustí ho snoubenka, její rodiče jím pohrdají, lidé ve městě se mu posmívají. Na jeho pracovní místo je povýšen jeden z "hrdinů" (druhý zemřel). Zdá se, že věc nemá řešení a spěje k další tragédii. ()
Zajímavý film stojící mezi dvěma světy a nastavující dvojí tvář. Do prvního světa patří soukromí producenti 1. republiky a Protektorátu, slabé ekonomické zázemí, filmy vyrobené na koleně během několika natáčecích dní - s námětem, který v podmínkách malého trhu představoval sázku na ty správné emoce a sliboval rychlou návratnost vložených investic. Do toho druhého patří znárodněná kinematografie, kde díky státní podpoře vznikají ambiciózní projekty, které se orientují na náročnějšího nebo menšinového diváka a zabývají se seriózními tématy. Svým námětem se Mrtvý mezi živými řadí mnohem spíš do žánru psychologického dramatu než k běžné kriminálce. Snímek řeší otázky viny, zodpovědnosti a veřejného mínění, které dokáže rychle zaujímat postoje a stejně tak rychle je měnit, je náchylné k manipulacím a dokáže být stádní a krutě nespravedlivé. Provedení je ale ještě prvorepublikové a ani přítomnost jako obvykle kvalitního Karla Högera mě nepřesvědčila, abych šel nad 3*. Scénář se totiž nevyhne sentimentálním a melodramatickým prvkům a je završený typicky moralistním happyendem. Celkový dojem: 60 %. ()
Bez zbytočných emócií som si dopozeral film, ktorý je mojim rovesníkom. Nezamýšľal som sa nad reálnosťou príbehu, mierou moralizovania, či pokrytectva. Predpokladám, že dnes je situácia takmer opačná. Peniaze sú poistené a bankové úradníčky ich vydávajú už pri sebamenšej hrozbe násilia. Aj spoločnosť už nie je taká jednotná v odsudzovaní "zbabelosti", ako tomu bolo vo filme. Karel Höger si film pochopiteľne privlastnil a urobil dobre, pretože výkony ostatných boli viac-menej prvorepublikové. Mierne nadpriemerný film bez akejkoľvek pochybnosti. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (5)
- Zdeňka Baldová ztvárnila postavu se jménem Fejfarová. Postavu stejného příjmení si zahrál také ve filmu Usměvavá zem (1952). (M.B)
- Bořivoj Zeman, který do té doby působil jako scenárista a režisér krátkých animovaných a instruktážních filmů ve zlínském studiu, nastoupil tímto snímkem definitivně dráhu režiséra hrané tvorby. Stalo se tak zejména péčí Elmara Klose, který sám na filmu působil jako vedoucí produkce, asistentem režie byl začínající Ján Kadár. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Zdenka Procházková, pro kterou to byla první filmová role, byla kvůli této roli podmínečné vyloučená z konzervatoře. Tehdejší vedení konzervatoře v Praze zakazovalo studentům hrát ve filmu i v divadle. Studium dokončila v Brně, kde tento zákaz neplatil. (Aja2001)
Reklama