Pilot: boj o přežití

Sice se o tom moc nepíše, ale bylo to natočeno na motivy skutečného příběhu Alexeje Maresjeva. Hlavní postava byla ale přejmenována, aby film mohl být "věnován všem", které potkal stejný osud (viz druhá polovina filmu). Každopádně. Prvních 20 minut doslova fenomenálních. Pak se z toho stal takový vlažnější ruský Revenant. Tedy první polovina. Oceňuji proto, že to nebylo celé o těch 18ti dnech "cesty zpět", ale film se věnuje i následkům (opět dle příběhu Alexeje odpovídá realitě). Tam to opět v tempu malinko drhne, kdy závěr samozřejmě opět dokonalý. Natočeno bez digi-bordelu, celkem naturalisticky, v reálné divočině se skutečnými vlky a dokonce jakéhokoliv patosu jsem si nevšiml (jako by to ani nebylo z Ruska). Takže za mě vše v pořádku. (26.01.2022)

Tak, sice jsem se stále nebyl schopen dokopat k podívání se na A jitra jsou zde tichá, původního filmu (který jsem viděl kdysi v dětství) či remaku, ale dostal se mi do rukou jiný film od režiséra remaku, tak jsem do toho skočil rovnýma nohama. Ehm. Vlastně i tenhle film v základu přebírá dějovou linku jiného filmu, a to slavného Příběhu opravdového člověka, už z roku 1948. A nutno říct, že vzdor době, která oba filmy odděluje, a neskonalému pokroku v technice, jsem nucen říct, že starý film s mladým Bondarčukem je lepší. Na Pilota se sice kouká docela dobře, ale vzdor silnému tématu, prostředí a kvalitní technické stránce je to z velké části tak nějak odehrané a odtočené na jistotu, bez jakéhokoli většího dopadu. Ne vysloveně odbyté, pár scén v lese nebo učení se chodit na protézách jsou dobré momenty, ale dalo se z toho dostat daleko víc než jen standardní gerojská story s ne příliš věrohodnými bojovými scénami. Nakonec nejemotivnější jsou závěrečné titulky s poctou skutečným letcům, kteří přišli o nohy a přesto se vrátili do služby. Za tři dávám především z úcty k nim. P. S. Koutek vojensko technického hnidopicha. Il-2 typ 3 se začal používat až někdy v březnu 1942, takže na začátku filmu někdy v prosinci 1941 je to anachronismus. Sice se už dřív objevovaly letouny v polních podmínkách dovybavené zadním střelištěm, ale tohle je jasná sériová podoba. Zadní kulomet pak vypadá spíš jako DŠK než jako UBT (ale nechce se mi to detailněji zkoumat). Německé tanky na začátku jsou asi T-55 trochu upravené do podoby Pzkpfw IV. Přešel bych to u lepšího filmu, tady to zkritizuju. (17.07.2022)

Prosinec 1941, Severozápadní fronta. Německá tanková kolona se pohybuje směrem k Moskvě. Během mise k zastavení nepřátelského postupu je sestřelen IL-2 Nikolaje Komleva (Petr Fjodorov). Komlevovi se podaří nouzově přistát se svým letadlem na odlehlé lesní mýtině. Přežije, je ale daleko od svého území. Čeká ho neúprosná zkouška těžké fyzické a psychické odolnosti. Po boji s hladem a extrémním chladem, vyhýbání se smečkám vlků a oddílům nacistických vojáků se zraněný Komlev konečně dostává zpět do bezpečí. Tam však čelí další výzvě, která ze všech nejvíce mění jeho život. (15.01.2022)

Nechápem prečo má tento Ruský film angl. názov a nie Ljotčik. Sklamanie, jednak námetovo kópia známeho Príbeh ozajstného človeka o leteckom ese Meresievovi a čo je horšie p. režisér si zobral aj šablónu sovietskych filmov.  Mám smolu, keď sa vo vojenských filmoch objaví  inak sympatický Pjotr Fjodorov nedopadne to dobre. (16.07.2022)

Na film jsem se příliš netěšil, protože mě kolega Big Bear předem varoval před tím, abych měl příliš velká očekávání. A nelhal. Fakt jsem netušil, že by nějakého přemotivovaného scénáristu mohlo napadnout, že by létající tank prováděl v souboji s Bf 109 Immelmannův obrat, no ale co už. Těch hovadin tu bylo požehnaně a valnou většinu už rozebrali jiní uživatelé přede mnou, takže už zmíním jen to, že i když byla Luftwaffe letectvem zlých nacistů, přinesla do vzdušné války mnoho novinek. Jednou z nich bylo i to, že němečtí stíhači létali ve čtyřčlenných rojích. Ostatní státy okopírovaly tento systém až v průběhu války, když se ukázalo, že jde o mnohem pružnější (a tedy výkonnější) sestavu. Pobavila mě snaha tvůrců přesvědčit mě o tom, že byl každý sovětský letoun vybaven vysílačkou. Touto technickou vymožeností disponoval po začátku války dlouhou dobu jen stroj velitele větší formace. Kromě těchto nesmyslů, které mohou být většině diváků stejně ukradené, byl film vcelku v pohodě, dokud nepřišel patetický závěr, při kterém jsem se cítil úplně nesvůj z toho, že taky se slzou v oku nesalutuji. Nebýt tohoto momentu, asi bych jeden kousek přidal. Už jen za ty skutečné hrdiny, kteří museli bojovat nejen proti Němcům, ale i proti vlastnímu zoufale nepružnému velení. / Poučení: Když už nemůžeš jít, plaz se. (20.03.2022)