Pyšná princezná
The Proud Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Pohádka pro důchodce. Umíral jsem u toho nudou, má to šíleně roztahanou - a zcela zbytečnou - expozici, která by šla v pohodě vystřihnout a nic by se nestalo, podobně jako ta extrémně otravná muzikálová čísla, hrající fejková kytka je stejně trapná jako jízda na kládě se zadní projekcí, a v podstatě všechny postavy mi tam přišly nesnesitelné - na druhou stranu je asi dobré vidět předobraz všech těch pozdějších pohádek, které Pyšnou princeznu více či méně vykrádaly, až se z neschopného senilního krále obklopeného partou poradců-vyžírků stalo podobně otravné klišé, jako z krále/princezny, kteří se inkognito v nuzných šatech pohybují mezi prostým lidem. Chápu, že starší ročníky to milují hlavně kvůli nostalgii, ale co na tom vidí mladší publikum by mě fakt zajímalo, protože mně osobně to přijde beznadějně filmařsky zaseklé v době svého vzniku, a nedovedu si vůbec představit, že by u toho vydrželo nějaké dnešní dítě. ()
Celovečerní hraná pohádka „Pyšná princezna" je prvním filmem tohoto druhu v československé filmové produkci. Tím záslužnější je práce tvůrců filmu, kteří zdařile tlumočí mladým divákům dílo klasika české literatury, spisovatelky Boženy Němcové, čerpající z krásy lidového vyprávění. Prostota jednání, jednoduchost výrazu a základní konflikt dobra a zla, charakteristický pro pohádky, byl ve filmovém zpracování zachován. Pohádka Boženy Němcové byla rozšířena některými dalšími pohádkovými motivy, jimiž byla ještě zdůrazněna ústřední myšlenka filmu, že jen prací a láskou je naplněn lidský život a že práce a láska dovede změnit i pyšného člověka v platného člena lidské společnosti. Všechny tvůrčí složky ve filmu jsou zaměřeny k tomu, aby vystihly nejen krásu a uměleckou hloubku našich pohádek, ale především jejich obsahovou hodnotu, jejich výchovný význam. Tvůrcům filmu se podařilo, v nemalé míře také zásluhou pečlivého výběru exteriérů a zejména krásné fotografie, jasně rozlišit dva světy, dvě království, zemi dobra a zemi zla. Film má velmi dobré herecké výkony, a to nejen v hlavních úlohách (Vladimír Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann), ale i v episodách. Film „Pyšná princezna" byl po zásluze odměněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu 1952 cenou za film pro děti, a to nejen proto, že ve zpracování národní pohádkové látky vyzvedá myšlenku o výchovném vlivu práce na člověka, ale také proto, že umělecké podání je skutečně zdařilé. Filmový přehled 35/1952 ()
Jedna z nejkrásnějších českých - československých pohádek. Moudrý, mladý král Miroslav a krásná pyšná princezna Krasomila. Objevuje se tu nádherná písnička "Rozvíjej se poupátko" a celá pohádka je naplněna naprosto úžasnými scénami, např. Miroslav jako zahradník nechová k "Její Jasnosti" patřičný respekt a postupně princezničku mění v milou a hodnou osobu, která už nemá strach jen o sebe, ale i o to poupátko, aby neuvadlo...Stejně tak nesmíme opomenout skvělého Miloše Kopeckého a nenapodobitelného Stanislava Neumanna. Jak tomu bývalo ve všech starých filmech, tak i zde se hodně zpívá, jedná se převážně o budovatelské písně, ovšem to ani trochu nekazí dojem, neboť texty jsou převážně pravdivé i v dnešní době ("každá práce je nám platná, pracuješ-li se poctivě".....). Při sledování jsem se zamýšlel, která herečka byla nejhezčí princeznou a který herec nejhezčím princem. Skoro si troufám říct, že Alena Vránová se hodila na princeznu více než Libuše Šafránková a snad byla i hezčí...v případě prince si dovolím tvrdit, že Vl. Ráž měl ze všech herců, kteří kdy u nás takovou roli dostali, nejlepší hlas a možná i postavu. Jenom snad taková malá chybička: Když přijdou zbrojnoši do mlýna, tak Krasomila ponoří obličej do mouky. Na dalším záběru už ho má ale krásně čistý....tak dokonale by se za takouvou chviličku neoprášila :) ()
Ano, i já tuto pohádku vidím snad každé Vánoce. Ale podobně jako u Princezny se zlatou hvězdou mi příliš princezna a princ (Alena Vránová a Vladimír Ráž) neimponují. Avšak díky panu Neumannovi v roli krále (snad každý si vybaví jeho slova směřovaná k rádcům) a 3 vychytralým rádcům (v čele s Milošem Kopeckým) dávám místo průměru 4*. ()
První svého druhu a hned prvotřídní klasika žánru, a to nejen žánru „česká filmová pohádka“. Nejsem znalec, když tak mě opravte, ale řekl bych, že Pyšná princezna je vedle (pozdějších) Sedmi samurajů zakladatelská i coby akční film, protože scénou ve mlýně uvedla do jeho kánonu už předem zásadu, že skupina nepřátelských bojovníků musí jít proti hrdinovi spořádaně jeden po druhém. Ideovologická složka pohádky je ale mnohem zajímavější: Kdežto švec, představitel drobného řemeslnictva, tedy střední třídy náchylné k reakčnosti a vykořisťovatelství, je bázlivý a k panským manýrům náchylný, potřebující dostat za vyučenou („pětadvacet“), chudý proletář uhlíř si hned dodá odvahy ke svobodnému zpěvu i odporu. (Avšak kde že se nesmí zpívat, to soudruzi v pohádce jaksi obrátili, což je ovšem pochopitelný omyl vzhledem k tomu, že v jejich zemi se zpívat sice nesmělo, ale muselo. Nejvtipnější tehdy musela být závěrečná scéna na volné hranici: „Ševče! Proč bys utíkal!“) Na rozdíl od ševce a uhlíře jsou rodiny sedláka a mlynáře třídně nevyprofilovány, což je zjevně důsledek toho, že představitelé venkovského lidu jsou převážně právě jen představiteli lidu, dobří, obrozenečtí, jednorozměrní lidičkové, vcelku substrát k osvobození. K jeho budoucímu osvoboditeli – králi Rážovi se svazáckým ksichtem i manýry – nelze nepocítit skutečnou třídní nenávist (či pohrdání, to v momentě, kdy chválí mistra nejlepšího obrazu slovy „pracoval jsi dobře a poctivě“ - no řekěte, co je to za hovado? Vlastně až v této chvíli vrcholí masivní úvodní adorace komunistického božstva Práce.) Venkoncem jedinou ideově bezchybnou a sympatickou postavou je princezna Krasomila, což je po mnohých zhlédnutích konečně patrné už od prvního momentu. Původně jsem sice za to podobenství o spravedlivém caru Stalinovi z rajského SSSR, který jde vysvobodit československý pracující lid z moci zlých chamtivých exponentů kapitalismu, hvězdičku ubral. Jako ideologická propaganda komunistické moci je tato pohádka pozoruhodně detailní a důkladná. Ale protože moje jméno je Miroslav: K čertu se všemi spravedlivými a nespravedlivými, je to epos o králově cestě inkognito si dobýt nevěstu, o zapomenuté písni a její moci, o rozpomenutí, o obrácení... Vlastně klasické vysvobození ze zakletí. Postavy jsou překvapivě přesvědčivé, zvláště princeznino obrácení je velmi kvalitně předvedeno. Ale nejen její představitelka je zde vynikající. Snad jediným vyloženě slabým místem je chůvina replika v závěru "Stáří už jen vzpomíná". Někde uprostřed filmu by tento tlach (ostatně nikoli nepravdivý) mohl být na místě, ale uveden jako závěrečné moudro postavy suplující zde osobu dobré polomagické stařeny - dost kazí dojem. To stařenka ve Werichově Byl jednou jeden král má v závěru jinačí slovo! Nicméně: Po vyslechnutí původní pohádky od národní Boženy "Potrestaná pýcha" je tvůrcům vše odpuštěno, protože ze srovnání s onu odpornou, v každém ohledu trapnou mravoučnou červenou knihovnou pro služky vychází i gottwaldsko-stalinská filmová adaptace jako jednoznačný vítěz a to i po ideové stránce. Ve filmu vidíme princezninu pýchu jako nouzovou životní formu exkluzivní, ale stísněné existence a její obrácení vlivem zapomenuté písně, lásky a vržení do strázní i slastí skutečného života jako vysvobození, do nějž se vrhá s dychtivostí své urozenosti a nevinnosti, kdežto v původní verzi se uražený krásný (!) král (který z jakési podivné perverznosti chtěl, aby na obraze pro princeznu, která ho nezná, vypadal ošklivější) rozhodne udělat z ní opovrhovanou peskovanou udřenou služku městských fiflen, aby se takto "vyškolila" (nebo snad zaškolila?), aby jí ve finále vítězoslavně jako frajer největší oznámil, že potřeboval ponížit (sic!) její pýchu. Z představy, že by moje dcera vyrůstala na něčem takovém, se mi dělá zle. Takže komanči, vy nebesům odporní zkurvenci: Udělat z nudného ressentimentálního škváru čistý (a při tom vtipný) epický skvost, ideologii nízkosti nahradit ideologií velkolepého převratu, to se cení. A byla svatba, jedli, pili, hodovali, já tam také byl, pak mám trochu okno, jakoby papírová zem, takže jak to bylo dál, se zeptejte soudruha Kohouta. () (méně) (více)
Galerie (10)
Zajímavosti (60)
- Kráľ Miroslav (Vladimír Ráž) sedí na strome a je slivku. Keď príde Krasomila (Alena Vránová), zoskočí zo stromu a drží jej pred tvárou peknú slivku, ktorú jej následne vloží do úst. Krasomile sa táto hra páči, a tak jej podá ďalšiu, ale už nie slivku, ale čerešňu. (Raccoon.city)
- Když král Miroslav (Vladimír Ráž) přijde do Půlnočního království, hned po návštěvě ševce, projde kolem jakési chaloupky na kraji lesa. Jedná se o chaloupku uhlíře (František Hanus), u kterého se později schovává s Krasomilou (Alena Vránová). Od ní však je na hranice ještě dlouhá cesta, což však na začátku filmu není. (ricky4)
- Rozprávka mala byť pôvodne natočená na farebný materiál, ale zišlo z toho, pretože v dobe budovateľských filmov bolo na rozprávku škoda farby. (Arsenal83)
Související novinky
Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015
Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)
Reklama