The Incredibly Sad Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
František ValertHudba:
Jan Hammer ml.Hrají:
Helena Vondráčková, Václav Neckář, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Darek Vostřel, František Dibarbora, Oldřich Dědek, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
Šíleně smutná pohádka plná nádherných písniček. Tato hudební pohádka je dalším z klenotů, jež má na svém kontě režisér Bořivoj Zeman. Před jejím vznikem se už proslavil Pyšnou princeznou a snímkem Byl jednou jeden král, ale ani Šíleně smutná princezna, jejímuž obsazení vévodí pěvecké hvězdy Helena Vondráčková a Václav Neckář, dodnes neztratila nic ze svého půvabu. Dva spřátelení panovníci se dohodli, že by bylo dobré, kdyby spolu jejich děti uzavřely sňatek. Ovšem když královské ratolesti něco nechtějí, dokážou si postavit hlavu - a třeba i na špalek. Z věčně rozesmáté princezny je potom najednou strašlivě smutná osůbka, a mladý princ? Ten se dokonce ocitne za mřížemi! Jenomže co by to bylo za pohádku, kdyby špatně dopadla. A tak i zde nakonec zazvoní ten správný zvonec. (TV Prima)
(více)Recenze (509)
Tvorcovia kuli pikle, pikle kuli a drvivú väčšinu oboch našich národov si získali. Okrem sympatického ústredného páru som ale na tejto legendárnej rozprávke nenašiel nič výnimočné. Záhrady okolo zámku pekne farebné, vo väznici kvetinky na stenách, ale príbeh nelogický, kráľ stále vyhlasuje bez ladu a skladu nové pravidlá a mne to vtipné neprišlo, skôr zmätočné. Z pesničiek som nepoznal ani jednu a možno aj tam je pes zakopaný. Ale uvoľnená atmosféra šesťdesiatok ma oslovila, možno práve preto by som si film užil viac v lete, neviem. ()
"- Jak se dá utéct z vězení? - Těžko..." Spolu s Eva tropí hlouposti další český klenot, ba který se s chutí podívám pokaždé zas a znova. Geniální a nadčasová satira, kterou si člověk užívá paradoxně tím víc, čím je starší. Helenka byla tehdy ještě rozkošná, Neckář byl ještě sympatický, některé postřehy jsou ale aktuální doteď a naprostá většina scén si přímo říká o zkultovění... "No jo, pan král si počká až si obereš kostičku... A DEJ MI TAKY KOUSEK!!" ()
Na Apríla něco nevážného. Tahle potrhlá pohádka se mi líbila už v dětství, byť jsem vůbec nechápal všechny ty dobové společensko-politické narážky, a líbí se mi i nyní, jsouc pro mne jakousi esencí slunné tváře československých let šedesátých. Ta lehkost, hravost a barevnost formy; nevážnost, ironie a poťouchlost obsahu, který však zas není jen nezávazná sranda; instinktivní samo sebe karikující plebejství; líbivost a zpěvnost popových písniček a pacifismus. Tak nějak mi připadá, že je tam ta doba zachována se všemi svými nadějemi i iluzemi. A k tomu ten efekt nostalgie, kdy zde Neckář není dojemný lidský tvor, ale jonák schopný střihnout si roznožku, Vondráčková není zatrpklá sudička (zde od slova souditi se), ale veselé a švarné děvče, a Marvan, Záhorský, Vostřel, Zázvorková…… jsou ještě naživu a plní vtipu. ()
Šíleně smutná princezna na první pohled (i poslech) do jisté míry vyčnívá z tuzemské pohádkové produkce - zejména díky netradičnímu pojetí, které je okořeněné nezapomenutelnými písněmi, nádhernou (i když "maličko" kýčovitou) výpravou a nejednou nápaditou a humornou sekvencí. Mladičkému Neckáři a Vondráčkové to nesmírně slušelo, duo Kemr-Vostřel bylo výsostně spiklenecké, zatímco duo Marvan-Záhorský mělo královské charisma. Libozvučná pohádka, která nestárne. ()
Jedna z mála českých pohádek, která není říznutá marxismem-leninismem. A vyjadřuje český monarchistický mýtus - král ze své podstaty nemůže být špatný, jen už má svá léta, to jen ti rádcové pořád chtějí válku, ale co děti dorostou, musí se klidit. Celý film je idylický, konflikt je vlastně mimo záběr, protože na té naší české vesnici (království) se všichni známe a chodíme do stejné hospody. A takzůstává příjemná hravost filmu kořeněná hláškami. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (37)
- Název pohádky vyřkne Helena Vondráčková ve 27. minutě 27. vteřině pohádky. (M.B)
- Film byl ještě před svou oficiální premiérou (7. června 1968) promítán v Blatné, a to hned ve třech termínech – 4., 5. a 6. července 1968. (Gabretta)
- Tvůrci různě spojovali záběry. Třeba když Václav Neckář stojí na suché vrbové větvi. Ta vrba byla v bojnickém parku. Ale když spadne do vody, tak ta už se nachází v Blatné a hned jak vyleze z vody ocitne se opět v Bojnicích, které jsou za ním vidět. (cariada)
Reklama