Baron Prášil

Ač si Karla Zemana hodně vážím, u sledování jeho filmů mám vždy dva problémy. Prvním je téma. Všechny filmy, které jsem zatím viděl, jsou adaptací knih, u kterých mi nesedne moc děj. Druhým je mé zdání, že jeho tvorbu táhne výtvarná stránka a nic jiného. První opět platilo, to druhé naštěstí ne - hláškující Miloš Kopecký je prostě úžasný. Ale pořád platí, že Zeman bez triků není pravý filmový zážitek. Chválabohu mi zde triková úroveň přišla ještě lepší než v předchozích snímcích a sem tam jsem si opravdu myslel, že se dívám na nějaký zahraniční snímek. To se v českém prostředí málokdy vidí, pokud to mé oči někdy zaznamenaly. Myslím, že to je jeden z argumentů pro vysoké hodnocení. Druhým jsou ty již zmíněná filmová kouzla, za která vždy dávám jednu celou hvězdu jako vyjádření úcty ke Karlu Zemanovi. Jelikož se mi film líbil ještě více než "Na kometě" (i když ten měl lepší příběh), dávám stejně jako onomu filmu taktéž pět hvězd. I když zajímalo by mě, jestli bych takhle hodnotil, kdyby nebylo toho fantazírování. Nicméně v tomto případě jsem spokojen, že nějaké "kdyby" neplatí. (07.04.2009)

Fantazie Mistra Zemana je neskutečná, jeho rýpavost do všeho a všech geniální a herecký projev Miloše Kopeckého úžasný. Hudba Zdeňka Lišky je klasicky skvělá. Chtěl bych být v roce 1962 v kině a sledovat Barona Prášila na vlastní oči. "A ještě se říká, že letěl rychle jako dělová koule!" "Proč ne, když spěchal!" (11.12.2012)

Ještě o fous psychedeličtější a výtvarněji stylizované, než Vynález zkázy. IMHO je hrozně moc vidět, jak se tu inspiroval Gilliam a to nejenom stejnojmenným filmem, ale prakticky celou kariérou včetně Monty Pythoní stylizace. Moc mne tam bavila satira "blížíme se k břehům civilizované Evropy" a na pozadí záběry střílejících děl. :) Kopecký si to vyloženě užíval. Když koukám na ocenění vliv, pravděpodobně jedno z nejvýznamnější děl, které dala česká kinematografie světu. 9/10 (11.10.2015)

Herecká noblesa, nejen ta Kopeckého. Suchý humor. Zemanovy oživlé knižní ilustrace. Liškova hudba. Theremin. Jedinečná, neodolatelná směsice okouzlení poezií, technikou, vypravěčstvím, zkrátka lidskou fantazií, tak jako krásný a odzbrojujícím způsobem naivní závěrečný Högerův monolog, který si tu místo dalšího plkání dovolím ocitovat celý: Můj pozdrav, přátelé! To starý Cyrano vás vítá. Sem, ke mně! Přišli jste právě v čas, kdy okamžik si kabát převléká. Patřila Luna dosud jenom nám – básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech i těm v divných přílbách ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna vždycky náležela nejvíc. Nyní však širák odhazuji v dál; ať letí hvězdám v ústrety! Ať naším jménem vítá všechny vás odvážné, kdo jste už na cestě do velké náruče, která se zove Vesmír. No není to nádhera? (20.01.2012)

Tá jedna * je predovšetkým, hlavne a jedine za vizuálnu stránku. Ukázka toho, čo bolo možné vytvoriť v roku 1961 vďaka talentu, kreativite, trpezlivosti a nemalému úsiliu. Ale čo ten príbeh? Neskutočná nuda. Kľudne mohlo ísť o nemý film a výsledok by bol totožný. Príbeh tu totiž slúži len ako kulisa vizuálnym efektom. (06.01.2022)