Baron Prášil

Film som videl už ako chlapča malé a vtedy som bol ako prikovaný k stoličke a fascinovaný Baronom Prášilom som sníval a fantazíroval s otvorenými očami ako si budem lietať z hviezdy na hviezdu, priblížim sa k slnku, aby som sa rychlo opálil a bleskovo sa vrátim na mesiac, aby som sa schladil a dalej a dalej a vlastne až doteraz. (22.12.2012)

Pro mě je tento film vrcholným dílem Karla Zemana. To jeho propojení animace s konvenčním herectvím! Ty jeho hrátky s kouřem a kolorováním celého obrazu, či jeho části! Ta jeho hravost a představivost! Ta překrásně rozverná atmosféra celého filmu! Zeman dosáhl originálního výsledku, který mě opakovaně dokáže dostat do pocitu lehkého vznášení se nad rozkvetlou krajinou putování lidské duše při její cestě k dobývání nesmrtelnosti obrazu života. Tento zážitek mě přivádí do transu, kdy je možné pozorovat taneční rej ozvěny nevyslovených slov v záhybu slunečního svitu a škytání Luny, vábící do své náruče další okamžik úsměvu v jasu dívčích očí. Každý obraz je samostatná kapitola s vlastním příběhem. Každý záběr má vlastní nezaměnitelnou duši. Vykročit ke hvězdám může každý. Dojít až k nim se podaří jen těm nejvytrvalejším, kterým nevadí veškerou svou energie vkládat do nepřízemních cílů plnění vlastních snů a tužeb pod ochranou rukou osobního růstu jedinečnosti inspirace měsíčního prachu. Fantazie versus věda. Představivost versus znalosti. Hravost versus pragmatismus. Hvězdou filmu je Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen alias baron Prášil (skvělý Miloš Kopecký), muž, který za žádné situace, byť by byla beznadějná, neztrácí svou duchapřítomnost a skvělou náladu, se kterou s naprostou samozřejmostí překonává každou překážku i tíživou gravitaci zemskou. Jeho protihráčem i spoluhráčem, soupeřem i přítelem je astronaut Toník (Rudolf Jelínek), muž vědy a pokroku i vznešenosti a bláhovosti pocitu, který se nazývá láska. Z dalších rolí: žena v srdci obou hrdinů princezna Bianca di Castelo Negro (Jana Brejchová), básník velikosti lidské fantazie Cyrano z Bergeracu (Karel Höger), baronův přítel a kapitán holandské lodi (Jan Werich), neúnavně válčící velitel pevnosti generál Ellemerle (Eduard Kohout), přísně chráněný turecký sultán (Rudolf Hrušínský), kapitán uvězněné lodě (Bohuš Záhorský), předseda tureckého dělového klubu Barbicane (Richard Záhorský), či sultánův vrchní eunuch Hadži Baban (Jan Libíček). Vyletět ke hvězdám je hlavním cílem. Vyletět za svými sny... Vyletět v objetí inspirace lásky a toho pocitu výjimečnosti v očích zamilované a milované ženy... Překonat zemskou tíži, nezastavovat, letět, působit rozruch a letět a letět... Dál a výš... Dál a výš... Dál a nepřistát zpět... Karel Zeman a jeho díla jsou inspirativní. Baron Prášil tím o to více. (07.03.2016)

Podle objektivních měřítek jistě ne nejlepší Zemanův film, ale vždycky jsem ho měl moc rád. Baron Prášil je postava mého srdce a přes to nejede vlak. Miloš Kopecký tehdy ještě tápal a hledal správný filmový výraz - přeháněl pohyby, mimiku i intonaci. Ve filmech Muž z prvního století a Každá koruna dobrá, natočených v témže roce, to vedlo k prohře. Zato Prášil s jeho tehdejší pózou dobře rezonoval a skvěle naplňoval Zemanovu prezentaci barona jako furiantského provokatéra, který používá fantazii jako sebeobranu před hrozící uniformitou vědeckého vidění světa. Právě to se mi líbí a protože v jiných verzích byl Prášil většinou zjednodušen na pouhého lháře, blázna či dokonce podvodníka, toto zpracování mám dodnes nejradši. 100% (23.10.2006)

Tvorba pana Zemana mi celá léta unikala (nejspíš proto, že animované filmy smíchané s fantasy a sic-fi složkou ve mě vyvolávaly obavy z "fantasmagórií"), ale hodlám to napravit. Baron Prášil je obrovsky zajímavý film. Je v něm tolik fantazie a nápadů, že by jiné snímky mohly blednout závistí a plakat nad svojí neoriginálností a obyčejností. Na druhou stranu toho na mě bylo chvílemi až moc. Mě totiž příběhy ve stylu např. pana Verna nikdy moc nebraly (ale to bude nejspíš můj problém, je mi jasné, že se najde spousta fanoušků vědeckofantastických vyprávění). Ale pro ostatní diváky je tu pořád ještě zábavný příběh, navíc ozvláštněný animovanými "exteriéry", velice zajímavým hereckým obsazením (snad v žádném filmu jsem pohromadě neviděl Kopeckého, Högera, Wericha, Effu, Hlinomaze a Rudolfa Hrušínského, kteréhoho jsem, přiznám se, v roli sultána vůbec nepoznal) a komentářem barona Prášila (skvěle hrající a i komentující Miloš Kopecký). Nechci svým hodnocením dílo nijak shodit (možná ho opravdu nedokážu plně docenit), ale film jsem viděl jen jednou a s tvorbou pana Zemama se teprv seznamuju, takže možná časem hodnocení a komentář pozměním. (13.09.2009)

"Ten muž bude souzen a odsouzen. Je to nebezpečný fantasta." Měsíčňan Toník? Ten přeci nepřesedá za letu mezi dělovými koulemi, nejezdí na koni po dně moře, nenechává se odnést ptákem a ani netráví volný čas v břichu velryby. Ten ne. To Baron Prášil. Ovšem co je na tom tak fantastického? Já třeba každý večer jezdím na kole ke slunci, zhasnu ho na noc a rozsvítím ho až ráno. Jsem snad kvůli tomu fantasta? Možná jsem, ale mě to připadá přirozené a všechny dobrodružství pana barona rovněž. Navíc jsou zábavná, graficky nadčasová a nabízejí sličnou princeznu Bianca di Castelo Negro. Mně to ke spokojenosti stačí. (16.12.2018)