Reklama

Reklama

Bláznova kronika

Československo, 1964, 82 min

Obsahy(1)

Píše se rok 1625, v zemi zuří třicetiletá válka a o Čechy mezi sebou bojují habsburský císař Ferdinand II. a dánský král Kristián IV. Pro mladého vesničana Petra to znamená, že ho dříve nebo později chytí verbíři z té nebo oné strany. A tak se i stane. Petr sice brzy uteče z královského vojska, ale pro změnu ho i s verbířem Matějem zajmou vojáci císařští. Oba zajatci se spřátelí. Jednou se jim podaří zabloudit a nalézt pokladnu plnou zlata a šperků. Petra bohatství nezajímá, ostatně na další cestě najde poklad ještě větší: krásnou opuštěnou dívku Lenku. Ani teď však nemá od vojenských náhončích pokoj a opět se dostává do zajetí. Protože si však místo vojenského mundúru oblékl noblesní šaty, čeká ho trest snad ještě horší než služba v armádě: sňatek s komtesou Veronikou… Rozverná veselohra ze smutných časů třicetileté války je dílem scenáristy a režiséra Karla Zemana. Ten filmu opět vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis, známý např. z fantastických snímků Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Ukradená vzducholoď. Na scénáři s ním tentokrát spolupracoval jeden z nejosobitějších tvůrců české nové vlny, Pavel Juráček. (Česká televize)

(více)

Recenze (124)

sud 

všechny recenze uživatele

I když se v obrazových orgiích maličko utápí příběh, nelze "Bláznovu kroniku" než chválit. Třicetiletá válka podaná s lehkostí, vtipem a satirou (převlékání kabátů, oboustanné prapory). Petr Kostka mi velice připomínal Fanfána Tulipána (není divu že si jej paní Blanka Nováková vybrala k nadabování Gérarda Philippa), Miroslav Holub možná v životní roli a ty ženské, ach, ty ženské (Emília Vášáryová, Valentina Thielová, Olga Schoberová) jsou všechny k sežrání. Už to zní jako klišé, ale Karel Zeman byl génius a obzvláště v tomto filmu je vidět, čím se jeho velký obdivovatel Terry Gilliam inspiroval (nepřehlédnutelná podoba stylů zdejších malůvek a Montypythonovských animací). 85%. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Vždyť to bylo skoro jak nějakej českej Fanfán tulipán, akorát obohaceno o vychytané výtvarné prvky. Akorát v tom ději jsem měl celkem zmatek, protože historie není moje silná stránka a nějakej Mansfeld vůbec nevím, kdo byl. Měl jsem z toho teda jenom to, že tam byl sedlák, kterej byl mezi dvěma znepřátelenejma stranama a to je tak všechno. A škoda toho useklýho konce. ()

Reklama

Gig 

všechny recenze uživatele

Trochu Fanfan tulipan po česku. Máme tu odvedence, kterého hraje český dabér Gerarda Filipa, který mu je inpodobný. Navíc když na to koukáte v černobílé fotmě, musíte se pousmát oné podobě. Když vidíte onu holku.... hle, Adélka. Jen tu nemáte francouzské bojiště, ale třicetiletou válku ve stylu Zemanovských fantazií. Kdyby ďdialogy byly živější, hláškovější dam strop hvězd. Bohužel film časem nudí. ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Zeman má nápady, fajn, ale ponúka nudný príbeh, ktorý sa vlečie ako sopeľ z nosa. A záver je mäkota. Najzaujímavejším článkom je Peter Kostka, ktorý sa prďácky dokáže vymaniť z črtajúcich problémov a potom sa na tom náramne rehoce. Mladá Milka Vášaryová ako šašek je tiež podarená rola. Pre mňa najslabší Zemanov kúsok. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Zemanova exkurze do třicetileté války mohla dopadnout lépe. Vizuální stránce filmu není co vytknout, například bitva, v níž je jedna armáda rozmetána je udělaná vtipně a lepšího efektu by se nedocílilo snad ani zdesetinásobení rozpočtu. Ze začátku má film našlápnuto na skvělý historický film, na takového staršího českého Barryho Lyndona, jenomže pak děj ustrne v bodě, kolem kterého pořád přešlapuje ze strany na stranu, jen ne vpřed. A tak film přestává bavit a nudí až do konce. Ještěže ná Zeman zásobuje těmi svými trikovými kouzly, na které se dá dívat dostatečně dlouho, až do samého závěru. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (23)

  • V závere filmu Petr Kostka (Petr) a Emília Vášáryová (Lenka) prechádzajú cez veľkú priepasť na druhú stranu po kmeni stromu. Záber sa natáčal tak, že bola urobená fotografia dvoch strmých skál a vystrihnuté prázdno. Táto fotografia bola postavená pred kameru. Kmeň stromu predstavovala iba malá vetvička stromu, ktorá bola vlepená do fotografie medzi skaly. Herci sa následne museli pohybovať 150 metrov od kamery po na zemi položenom špagáte, aby vedeli, kadiaľ majú ísť, aby záber vyzeral reálne. (Raccoon.city)
  • Väčšinu trikových záberov robil režisér tak, že dával pred kameru fotografie, z ktorých časť vystrihol a nechal ako kulisu alebo prostredie a herci hrali v skutočnosti iba v prázdnom ateliéri a mali na zemi značky, aby vedeli, kadiaľ sa môžu pohybovať. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama