Cesta do pravěku

Výkladní skříň naší paleontologické vědy:) Současní paleontologové prominou, že takto adoruji víc než půl století staré objevy, z nichž některé dnes již třeba byly slušně řečeno aktualizovány, ale bráno měřítkem kinematografické historie je Cesta Do Pravěku špičkové dílo do dnešních dnů. Nicméně ten konec-nekonec mi úplně nesedí ani dnes (říkat proč by asi byl spoiler) a kdysi jako dítě jsem ho považoval za velkou zradu:) Proto dávám 70%. (21.04.2003)

Nádherné Zemanove fantázie, ktorými by som v detskom veku bola úplne uchvátená. Nie je to len tým, že milujem krvilačných dinosaurov či iné ,,neidentifikovateľné", no za to úžasné príšery z praveku, ale najmä Zemanovou schopnosťou preniesť svoje vízie na filmové plátno, navyše v rokoch, kedy sa to v našom československom priemysle mohlo zdať nesfilmovateľné. (11.06.2010)

Boris Polevoj mluvil na II. sjezdu sovětských spisovatelů o nutností fantasticko-naučného žánru v dětské literatuře. A můžeme se právem pochlubit, že hned prvý pokus s tímto žánrem v našem filmu dopadl tak úspěšně. Vždyť sám námět přinášel mnoho úskalí — cesta do pravěku se mohla velmi snadno zvrhnout ve fantastiku silně zavánějící sensačností bulvárních románů, či do suchopárné naukovosti, při které by děti v kinech usínaly nudou. Autorům tohoto úspěšného díla, Karlu Zemanovi a J. A. Novotnému se však podařilo jemně a inteligentně spojit oba tak rozličně žánry a odevzdat dílo vyvážené, které neztrácí ani na zábavností a vzruchu, ani na poučnosti. A k celkovému dobrému dojmu z filmu pomohl nejen barevně skvěle komponovaný obraz až na malé výjimky podařené triky s loutkami prahistorických zvířat, ale také — doposud Achillova pata hraného filmu pro mládež — živé herecké výkony dětských představitelů. A tu je třeba zvlášť vyzdvihnout herecky výkon malého Jirky, který svým výkonem dodal tomuto filmu potřebné oživení, potřebné koření příběhu. Jde o zřejmý úspěch našeho filmu, úspěch průkopníků a tím větší je jejich zásluha. Filmový přehled 27/1955 (05.03.2003)

Za mých dětských let běžela Cesta do pravěku docela často v televizi a já jsem se pokaždé díval. Byl jsem tím filmem ohromen. Mí příbuzní si to bohužel vyložili jako fascinaci pravěkem a neúnavně mě zásobovali knížkami o dinosaurech. Abych neranil jejich city, předstíral jsem radost.:-) Ne, nejsem žádný Ross Geller a prehistorie mně nikdy bůhvíjak nezajímala, ale možnosti filmu ano. To, co pro film (a nemyslím jen český) udělal Karel Zeman, se dá z dnešního pohledu už těžko docenit. Ale některé scény si dodnes nejsem schopen vysvětlit. Třeba když ti kluci jedou na loďce a v popředí se z vody vynoří podivný ještěr s kachním zobákem. Rozhlíží se, mrká, mlaská, zcela přirozeně se pohybuje. Dělený obraz to být nemohl, zadní projekce taky ne a jestli to byla loutka, pak nejdokonalejší, jaká se do té doby objevila na celuloidu. Nebo ta scéna s mrtvým stegosaurem. Celá léta jsem žil v domnění, že šlo o velký model, až jeden dokument mi objasnil, že to byla dokreslovačka! Přirozená syntéza hraných a animovaných složek dělá z Cesty do pravěku stokrát věrohodnější podívanou než je Jurský park, kde se ještěři pohybují značně nepřirozeně (jakoby pérují), vypadají dost dvourozměrně a především hrají na kameru. Pch! Takže já jsem pro Cestu. 80% (09.01.2006)

Bezpochyby vynikající film, pamatuji si, že v útlém věku jsem jej hltal, říkám si, že možná někdo z nejmladší generace, bude hodně porovnávat se Spielbergem (zvlášť uvidí-li Jurský park dříve), ovšem ono srovnávání není na místě - stačí se totiž podívat na rok natočení a hned si uvědomíme, že Karel Zeman natočil nadčasový film! Ani bych se nedivil tomu, kdyby američtí tvůrci našli inspiraci v naší Cestě do pravěku... Drobné chybičky: 1) Je po útoku Bororhacose a Petr ukazuje kamarádům informace o něm v knížce. Pravděpodobně z nedostatku odborné literatury je text pod obrázkem kostry nahrazen textem z nějaké pohádky. Citace: "...je koupil a zaplatil za ně chtivému náčelníku pět krav. Od obchodníka koupil vejce správce obchodu, od toho jiný kupec a od něho..." 2) Během noční bitvy mezi dvěma ještěry je jasně vidět, že tyranosaurus několikrát kousne "nepřítele" do krku. Když si ráno chlapci prohlíží mrtvolu, po zranění na krku není ani památky. (26.12.2006)