Reklama

Reklama

Na kometě

  • angličtina On the Comet

Obsahy(1)

Poslední z trikových hraných filmů Karla Zemana, které vizuálně vycházely ze starobylých rytin provázejících romány Julese Verna. Tentokrát příběh začíná na zapadlém místě kterési francouzské kolonie, které od zemského povrchu odloupla obrovská kometa a vyvrhla do vesmíru. Ale i tam pokračují malicherné spory, řevnivost i přípravy k povstání... Režisér tu dospěl k výrazné komediální nadsázce, ke karikatuře nejrůznějších úředníků a vojáků, když již odmítal řešit jakékoli "nadčasové" záležitosti. Je to poslední film, v jehož titulcích směl být jako scenárista uveden Jan Procházka. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (186)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Fajn zjištění, že se vědci mýlí, dinosauři před těmi milióny let nevyhynuli, pouze si zvolili jiný dopravní prostředek na cestu vesmírem... Jinak celý film mi pokazilo přemýšlení o některých otázkách, které Zeman nastolil. Jak mohly věci ze Země přeletět na kometu, když kometa je daleko méně hmotná a tudíž má menší gravitaci? S tím souvisí pohyb na ní, jak to, že tam lidi neskákali jako kobylky? Jak to, že se na ní střídaly den a noc, to se otáčela stejně jako naše planeta? Jak to, že se na ní nesnižovala teplota, když se vzdalovala od Slunce k Marsu? A hlavně, jak to, že se stavby na tu kometu nepřilepily střechou dolu? To se jako při přeskoku ze Země obrátily nohama napřed? A podobně lodě, nejprve měly přeci přiletět na kometu ony a teprve pak moře, takže by se z nich správně měly stát jakési první ponorky, esli to teda dobře chápu. Jinak Vašáryová byla ve dvaceti kočka, neměla tak hrubé rysy jako v Postřižinách, plus ta paruka a hubené ruce (nemyslím ironicky). Zato Horvátha ml. budu mít navždy spojeného s rolí mladé psychicky labilní ambiciózní vyšetřovatelky v majoru Zemanovi, takže nic moc. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Kvalitu filmu skutečně oceníte teprve potom, co se seznámíte s románem Julese Verna. Ta kniha se mu nepovedla, je nudná, nezáživná a "okořeněna" typickou tehdejší nenávistnou karikaturou žida. Zeman na podstavě Vernova nápadu vytvořil oslnivé satirické nadčasové leporelo, které se zdá na první pohled anarchistické, ale pobaví i po vícero shlédnutích. ()

Reklama

charlie_ando 

všechny recenze uživatele

Karel Zeman jako vždy skvěle kombinuje exteriéry s trikovými scénami a samozřejmě nechybí kouzelná hra barev. Grafické pojetí je jako ze starých zažloutlých pohlednic z dalekých cest. Povedenou hudbu složil Luboš Fišer a zvlášť ústřední téma je přímo chytlavé. Snový příběh nás zavede do roku 1888 do tajemné africké země podmaněné evropskou koloniální mocí. Zápletkou je katastrofa vesmírných rozměrů respektive blízký průlet tajuplné komety jejíž silná gravitace vtáhne orientální město a hrdiny na svůj povrch. Příběh je zalidněn spoustou zajímavých figurek. Hlavním hrdinou je francouzský poručík Servadac (Emil Horváth ml.), který bojuje o srdce krásné Angeliky (Magda Vášáryová) jenž byla unesena zrádným španělským konzulem (Čestmír Řanda), aby jí použil jako úplatek pro šejka (Josef Větrovec) jehož podněcuje k povstání. Vlasatice připraví svým novým obyvatelům mnohá překvapení. Zvlášť objevení prehistorických ještěrů nebo gigantického mořského hada ne nepodobných Godzille nebo další blízké vesmírné průlety udělají hrdinům nejednu vrásku. Z trosečníků vesmíru se postupem času stávají vesmírní občané a dějem se vine utopická myšlenka o světomíru. V pozadí vyprávění je cítit strach z nenapravitelné násilné přirozenosti našeho světa. Poetická pastva pro oči i uši, která má duši. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

V tomto filmu vzhledem k datu jeho natočení mohla dostat příležitost tehdy nejmladší část československé herecké komunity. Ve vzpomínané volné trilogii tvoří tento film standardní vklad a osobně nespatřuji v rovině jeho umělecké úrovně nebo zvolených postupů trikových, režijních apod. výraznější odlišení. Zdá se mi, že si režisér Zeman splnil další velký sen života, kterým bezpochyby zfilmování tohoto vizuálně a výpravově (technicky) nesnadného filmu bylo a je. Využití dobových ilustrací z francouzských vydání, tak typických pro české i slovenské knižní předlistopadové edice v až statisícových nákladech vydávaných Verneových dílech, i funkční triky zůstávají právě tak jako radost z napínavého příběhu, v němž dobro vítězí nad zlem. O kometě platí v plném rozsahu to, co jsem již napsal o dalších dílech této velmi volné (spíše náhodné) trilogie: Ve všech případech se jedná o součásti zlatého fondu naší kinematografie. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Tohle prostě k Zemanovi sedlo nejvíce, vůně exotiky, přelom 19. a 20. století a Verneovské fantazie. Výsledek by nemohl být lepší. Jeho postarší (ale přesto dokonalé) speciální efekty se skvěle snoubí s naivním námětem o životě na kometě. Snad 80% záběrů je bráno přes dokreslovačku, což je technika, kterou Zeman ovládal dokonale a dokázal se tak maximálně přiblížit předloze a době jejího vzniku. Jsem přesvědčený, že co se týče filmů podle knih J. Vernea, je Zeman světová jednička. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (12)

  • Aby před normalizátory utajili, že spoluautorem scénáře filmu je tehdy režimem pronásledovaný Jan Procházka, kolonku scénář v titulcích filmu vynechali. (raininface)
  • Původní název filmu byl Archa pana Servadaca. (raininface)
  • Ve filmu není vysvětleno, jak se na kometu dostali dinosauři. Možná se kometa přiblížila k Zemi už dříve a nabrala je při prvním doteku. Také je možné, že se dinosauři na kometě vyvinuli evolučně, ale v tom případě by měli mimozemský původ. Ve filmu jsou také nepřímo zmíněni mimozemšťané. Když se totiž kometa přiblíží k Marsu, podívá se Hector Servadac (Emil Horváth ml.) do dalekohledu a říká: „Zdá se, že je tam civilizace vybudovaná rukama rozumných bytostí.“ Dalším filmem Karla Zemana, kde se vyskytují mimozemšťané (tentokrát ovšem ne skuteční), je Baron Prášil (1961), kde právě Baron Prášil a jeho přátelé považují kosmonauta Toníka za Měsíčňana. Zajímavé je, že jedním z možných Toníkových domovů je zmíněn právě Mars. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama