Na kometě

Nechat se unášet na vlnách fantazie a na svou dobu úžasných triků Karla Zemana se člověku asi nikdy úplně neomrzí...Ač musím přiznat, že zejména záběry na ještěry a jinou pravěkou havěť mi do tohoto filmu nějak neseděly. V originále Julese Verna pro ně, aspoň co si vybavuji, místa není. Na druhou stranu ale takový nápad, jakým se podařili nakonec dinosaurry zlikvadovat (viz bouchání hrnců - ",střelba jim připomíná hřmění a toho se ne nebojí, ale řinčení hrnců ano, neboť to je doba železná a ta je vyděsila...") považuji za vážně moc vtipný. Pak se mi též velmi líbily všechny ty ironické a satirické narážky na společenské dění a válku (uzavírání různých mezinárodních smluv a vojenských paktů). A nemohu zapomenout ani na líbeznou hudbu mého oblíbence Luboše FIšera. (24.04.2022)

Fajn zjištění, že se vědci mýlí, dinosauři před těmi milióny let nevyhynuli, pouze si zvolili jiný dopravní prostředek na cestu vesmírem... Jinak celý film mi pokazilo přemýšlení o některých otázkách, které Zeman nastolil. Jak mohly věci ze Země přeletět na kometu, když kometa je daleko méně hmotná a tudíž má menší gravitaci? S tím souvisí pohyb na ní, jak to, že tam lidi neskákali jako kobylky? Jak to, že se na ní střídaly den a noc, to se otáčela stejně jako naše planeta? Jak to, že se na ní nesnižovala teplota, když se vzdalovala od Slunce k Marsu? A hlavně, jak to, že se stavby na tu kometu nepřilepily střechou dolu? To se jako při přeskoku ze Země obrátily nohama napřed? A podobně lodě, nejprve měly přeci přiletět na kometu ony a teprve pak moře, takže by se z nich správně měly stát jakési první ponorky, esli to teda dobře chápu. Jinak Vašáryová byla ve dvaceti kočka, neměla tak hrubé rysy jako v Postřižinách, plus ta paruka a hubené ruce (nemyslím ironicky). Zato Horvátha ml. budu mít navždy spojeného s rolí mladé psychicky labilní ambiciózní vyšetřovatelky v majoru Zemanovi, takže nic moc. (16.02.2013)

Geniálne, ako to vedel len Karel Zeman. Predlohy sa to síce veľmi nedrží, ale o to viac posolstva aj do dnešného sveta prináša. Pôvodný román stavia na postupne odhaľovaných tajomných sci-fi udalostiach, ktoré sú jednými z najviac neuveriteľných zo všetkých verneoviek. Zemanov film je skôr vojnovou komédiou na pozadí sci-fi udalosti, ktorej presnejšie zobrazenie by dalo zabrať aj dnešným počítačovým trikovým géniom Hollywoodu. Zeman sa s tým vysporiadal po svojom, a čo sa inak nedalo, je nakreslené a ja to beriem všetkými desiatimi. (09.02.2014)

Klasická zemanovština, jak ji cítím: pohlednicové obrázky světa, v němž nelze být „doma“. Jde z toho úzkost, prázdnota. Ani z hlavního hrdiny nemám jako divák dojem, že by to byl „můj člověk“. Za zdánlivě naivně povrchní angažovanou satiričností jsem zaslechl nesmírně silnou a vtipnou výpověď o našem světě. Mnohé mi v tom filmu připadalo slabé, ale kupodivu to nevadí. Jeho síla je v obraze. Nejen ve smyslu živého výtvarna. Je to koláž civilizace a prehistorie, zároveň laboratorní situace civilizačních a mocenských ostrůvků vesmírným převratem totálně odtržených od svých „pevnin“. Do toho dva konkrétní lidé – láska koloniálního důstojníka a polovíly z pohlednice. Ale co je možné v kolážovém torzu světa spadlého na cizí planetu, není možné s návratem do reálných souvislostí Země. (19.02.2011)

Nejste v Brně na hokeji, ale na Zemanově Melancholii a tam se sype suť na Vive la France.. Nezaměnitelná forma kombinace triků a hraného filmu, jenž zhmotňuje klukovské sny o dobrodružství, vznešená hudba Luboše Fišera, dopad doby železné (hrncové) na dinosauří plémě a satirický pohled na mocenské spory, které se už odjakživa vedou jaksi z principu. A ten konec... Kdyby ještě Jules Verne, byl by jistě potěšen, antisemita jeden.. (05.03.2012)