Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (89)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Ještě propracovanější (mnohem) atmosféra strachu a hrůzné absurdyty než v Pianistovi od Polanského... velmi dobrý příběh a vykreslení charakterů postav... bezchybné výkony všech herců, hlavně Macháčka... a novátorská kamera, naprosto geniální... celkově se mi film zdá možná ještě lepší než Obchod na korze (...a to už je co říct) ()

Carlossss 

všechny recenze uživatele

Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří... ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Komorní expresionisticky laděné psychologické drama z období let protektorátu. Skvělé herecké výkony, zejména ten hlavní Macháčkův,velmi výrazný a osobitý v postavě židovského lékaře Brauna, působivá, tísnivá, dusná a hysterická atmosféra plná bezmocnosti, ale i jistého odhodlání a sebeobětování, deprimující hudba Jiřího Sternwalda a zajímavá kamera, to vše povyšovalo tento film na tehdejší nadprůměr a z období let protektorátu se jednalo určitě o jeden z nejlepších natočených snímků vůbec. A vůbec mi nevadilo to, že jsem si chvílemi myslel, že nejsem vůbec někde na sklonku let třicátých a na začátku let čtyřicátých, ale až někde v šedesátých letech..Bylo tam pár rušivých elementů (hudba, houkání, auta, domy), to vše vypadalo místy až příliš moderně, ale vždycky jsem se nad to dokázal nějak povznést..Vynikající a téměř bezchybné filmy jako "Vyšší princip", "Romeo, Julie a tma", "Transport z ráje", nebo starší "Daleká cesta" to v sobě neobsahovaly, proto si jich přeci jenom cením o trochu víc..Co se týče Zdeňka Brynycha, tak ten se po svém mimořádném již zmiňovaném snímku Transport z ráje (1962) po dvou letech znovu vrátil k tématu nacistické okupace a opět si myslím, že udělal dobře..Film se mi líbil, a to určitě nejen mně.. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Psychologicky vyhraněné drama se spoustou alogických detailů, mimózních postav a nepřetržitého křiku. Tak si představuje období nacistické okupace režisér Zbyněk Brynych. Možná proto jsme si nepadli úplně do oka. Přesto jsem rád za další filmový záznam hereckého umění Olgy Scheinpflugové, byť zde v roli více teatrální, než civilní. Až by z toho jeden dostal depresi. Uf. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Dávali na CS Film v rámci filmů pro "náročného diváka". Předpokládám, že nenáročný divák se pozná tak, že se mu líbí úplně všechno; zatímco náročnému se jen tak něco nezavděčí. Ovšem tenhle snímek by se mu líbit měl, když byl přímo pro něj určený. No a já jsem tak zjistil cosi zajímavého o sobě... prsa se mi dmou pýchou a hlava ulítává do kosmu... že totiž nejsem obyčejným náročným divákem, ale supernáročným! Mě totiž ani tohle dílo nezaujalo. Už zezačátku mi přišlo divné, že se děj odehrává v šedesátých letech a pak najednou přepne do doby okupace... nejdřív jsem si myslel, že ten hlavní hrdina vzpomíná, jaké to tehdy bylo, a že on je tím malým klukem. Pak mi ale došlo (neb supernáročný divák je samozřejmě divákem vysoce inteligentním), že by to jaksi časově nehrálo, kluk z okupace by vyrostl v šedesátých letech v relativně mladého muže a né že bude vypadat jako důchodce. No a pak měl supernáročný divák silný problém s udržením koncentrace... vadily mu totiž některé výrazně nerealistické či nepřesvědčivě zahrané scény, jako rozčilování se toho bývalého doktora, že nebude operovat, pak, že nesežene morfium, pak to morfium sháněl kdesi v baru a nahlas tam vykládal, že ho potřebuje pro postřeleného a vůbec se nebál, že ho někdo práskne. No a to už supernáročného divákova hlava začala být unavená přemýšlením o takovýchhle složitých věcech, začala klimbat a probudila se až v okamžiku, kdy ten doktor spolkne jakýsi jed a zahyne. Tím pádem se znova zamotala, protože jak ten doktor mohl žít v šedesátých letech, když zároveň zemřel za okupace... Ne, to už né. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (5)

  • Na filmu spolupracovala také výtvarnice Ester Krumbachová, která byla pověstná tím, že dbala na zdánlivé drobnosti, které divák na první pohled nevnímá, ale přitom film dotvářejí a posilují. Před natáčením klíčové scény zapřišla za Miroslavem Macháčkem a přinesla mu kostku cukru, provázek a nožík. On se jí zeptal, proč mu to dává. „To si dej do kapsy saka,“ řekla mu. Macháček namítal, že to ve scénáři vůbec není, a navíc to nikdo neuvidí. „To je pravda,“ odpověděla mu, „ale ty jdeš do transportu a tyhle tři věci ti možná zachrání život.“ Macháček to ocenil, protože mu to jako herci pomohlo. [Zdroj: reflex.cz] (alonsanfan)
  • Díky štědré nabídce vlivného filmového producenta a smluvního partnera Československého filmexportu Carla Pontiho byl film natáčen z poloviny v Praze a z poloviny v Římě. Ponti jej po dokončení společně s Ostře sledovanými vlaky (1966) a několika dalšími československými filmy prodal americké distribuční společnosti Sigma 3. Diváci v USA snímek podle režisérových vzpomínek přijali s nadšením. Poté, co Brynych svou trilogii završil myšlenkově ambiciózním dramatem Já, spravedlnost (1967), chtěl s ním Ponti uzavřít smlouvu na další dva roky. Přišel ovšem srpen 1968 a možnost jakékoliv koprodukce se Západem padla. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • K dotočení erotické scény pro export filmu do zahraničí se vrací Josef Škvorecký ve své knize. "Z přísně dodržené stylové jednoty toho vynikajícího filmu se vymyká jenom nepochopitelně dlouhá sekvence z nacistického vojenského nevěstince, v níž nejprve lze spatřit asi dvacet zcela nahých prostitutek pod sprchami. Kamera, až do té doby ostře kontrastní, prusky přísná, se náhle přeostří na eroticky dráždivou lyričnost a neobyčejně dlouho se mazlí s mokrými ňadry a zadky. Pak na scénu vtrhnou němečtí vojíni v realistických uniformách, aby si užili s židovskými prostitutkami (a tím se nepochybně těžce provinili proti Norimberským zákonům). Hned nato se film opět vrátí do halucinační vize a přísné stylovosti. Když jsem film uviděl poprvé v Praze, tahle docela pěkná, leč trochu nelogická sekvence v něm nebyla. Když jsem ho uviděl v Torontu, najednou, kde se vzala tu se vzala, byla tam. Pak jsem si vzpomněl, jak mi Bělohradská jednou řekla, že na přání zahraničního distributora musí Brynych do filmu přitočit pár metrů." (Zdroj: Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu) (Araneae)

Reklama

Reklama